Darmstadt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak Mapa
Znak Darmstadtu Poloha Darmstadtu
Základní data
Spolková země: Hesensko
Rozloha: 122,23 km²
Počet obyvatel: 138.623 (30. červen 2005)
Hustota zalidnění: 1.134 obyvatel na km²
Nadmořská výška: 144 n.m.
PSČ: 64283–64297 (staré: 6100)
Telefonní předvolba: 06151 (Wixhausen 06150)
Poloha: 49° 52' s.š., 08° 39' v.d.
Registrační značka: DA
Počet městských částí: 9
Adresa magistrátu: Luisenplatz 5
64283 Darmstadt
Oficiální
webové stránky:
www.darmstadt.de
Emailová adresa: info@darmstadt.de
Politika
Primátor: Walter Hoffmann (SPD)
Vládnoucí politické strany : SPD a Zelení

Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko. Je to sídlo ředitelství vládního obvodu Darmstadt a okresu Darmstadt-Dieburg. Město leží v oblasti řek Rýn a Mohan a tvoří jeden z devíti městských okresů (Kreisfreie Stadt) Hesenska.

V dubnu 2005 žilo ve městě 138 628 obyvatel. Darmstadt je tak po Frankfurtu nad Mohanem, Wiesbadenu a Kasselu čtvrté největší město Hesenska. Velká města v okolí Darmstadtu jsou již zmíněný Frankfurt nad Mohanem přibližně 30 km severně a Mannheim cca 45 km jižně.

V roce 1997 byl Darmstadtu Ministerstvem vnitra Hesenska propůjčen titul vědeckého města (Wissenschaftsstadt). Příčinou bylo založení Technické univerzity (v roce 1877) a dvou vysokých škol (Fachhochschule) s přibližně 30 000 studenty a rovněž přítomnost mnoha výzkumných institucí, např. Evropského střediska vesmírných operací, Společnosti pro výzkum těžkých iontů (Gesellschaft für Schwerionenforschung – GSI), atd.

Pověst Darmstadtu jako centra secese sahá do roku 1899, kdy velkovévoda Ernst Ludwig zřídil kolonii umělců na Mathildenhöhe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město je poprvé zmíněno v 11. století jako "Darmundestat". Městská práva mu přiznal císař Ludvík IV. Bavor v roce 1330. Město náleželo hrabatům von Katzenelnbogen; když rod v roce 1479 vymřel, přešlo do rukou landkrabat Hessensko-Darmstadtských (1567-1918).

Město na počátku 18. století přestavěl v barokním stylu francouzský architekt Louis Remy de la Fosse (1659-1726) pro Arnošta Ludvíka Hesensko-Darmstadtského (vládl v letech 1678-1739). Mezi jiným v této době (1719-1721 vznikla půvabná Oranžerie.

Ke konci 18. století žilo ve městě na 9.000 obyvatel, v průběhu 19. století jejich počet vzrostl z 10.000 na 72.000.

V průběhu 2. světové války bylo město zničeno. První alianční kobercový nálet ho zasáhl 30. června 1940, centrum města bylo téměř úplně zničeno kobercovým náletem z 11. září 1944. V důsledku náletů zahynulo 11.000 – 12.500 obyvatel.

V současnosti je Darmstadt významným vědeckým centrem díky Technické universitě (TUD).

Název "Darmstadt"[editovat | editovat zdroj]

Původ slova Darmstadt je nejasný. Nejstarší zmínka o osídlení pod názvem Darmundestat pochází z 11. století, několik staletí poté, co bylo osídlení založeno. Vysvětlení původu jména se velmi liší. Místní tisk upřednostňuje vysvětlení, že Darmstadt zpočátku patřil Darimundu. Další odvození je od slova darre označujícím bránu nebo překážku a slova mund znamenajícím ochranu.

Třetí pokus o vysvětlení zkouší původce jména identifikovat s Darmbachem. Darmstadt by byl buďto odvozen od města na horském potoku (die Stadt am Wildbach) Dam-unda-stat nebo od města na bažinatém potoku (die Stadt am Moorbach) Darm-unda-stat.

Všechna vysvětlení mají přednosti i slabiny. Použití neznámého šlechtice Darimunda by například vedlo k jednotnému modelu, kterým by se dalo vysvětlit založení osídlení Bessungen (dříve Bezcingon). To pochází přibližně ze stejné doby a mohlo být založeno lidmi, kteří následovali šlechtice Bezza.

Pro odvození od Darmbachu hovoří například volba názvu nedaleko ležícího města Frankfurt nad Mohanem. Jednoznačně proti svědčí fakt, že označení Darmbach pochází pravděpodobně ze 17. nebo z 18. století.

Poloha a obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Darmstadt z rozhledny na Ludwigshöhe
Pohled na Darmstadt z rozhledny na Ludwigshöhe

Městské části a obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Darmstadt je tvořen z devíti městských částí. Statisticky je rozdělen do oblastí (Statistische Bezirke), které jsou označeny čísly. Pět městských částí se počítá k vnitřnímu městu (oblasti 100 až 500) a čtyři k vnějšímu (oblasti 600 až 900). Městské části jsou následující:

Mapa okrsků
Číslo Název Počet obyvatel 1 Poznámka
100 Darmstadt-Mitte 16.626 mimo jiné se Stadtzentrum a Eichbergviertel
200 Darmstadt-Nord 27.713 mimo jiné s Johannes-, Martinsviertel a Waldkolonie
300 Darmstadt-Ost 12.768 mimo jiné s Mathildenhöhe a Woogsviertel
400 Bessungen 12.680 začleněno 1. dubna 1888
500 Darmstadt-West 14.631 mimo jiné s Heimstättensiedlung a Europaviertel
600 Arheilgen 16.468 začleněno 1. dubna 1937 ²
700 Eberstadt 21.734 začleněno 1. dubna 1937 ²
800 Wixhausen 5.733 začleněno 1. dubna 1977
900 Kranichstein 10.750

¹ Stav: 31. Prosince 2005
² Díky začlenění Arheilgen a Eberstadt 1. dubna 1937 patří Darmstadt mezi velkoměsta.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Darmstadtu
Rok Počet obyvatel
1570 1.220
1676 1.790
1772 9.800
1816 15.391
03.12.1846 26.300
03.12.1861 28.526
03.12.1864 29.225
01.12.1871 33.800
01.12.1875 37.273
01.12.1880 41.199
Rok Počet obyvatel
01.12.1885 43.146
01.12.1890 55.883
02.12.1895 63.168
01.12.1900 72.381
01.12.1905 83.123
01.12.1910 87.089
01.12.1916 71.410
08.10.1919 82.367
16.06.1925 89.465
16.06.1933 93.222
Rok Počet obyvatel
17.05.1939 115.196
31.12.1945 69.539
13.09.1950 94.788
25.09.1956 123.306
06.06.1961 136.412
31.12.1965 140.066
27.05.1970 141.224
31.12.1975 137.018
31.12.1980 138.201
31.12.1985 134.181
Rok Počet obyvatel
25.05.1987 134.272
31.12.1990 138.920
31.12.1995 138.980
31.12.2000 138.242
31.12.2005 139.103
31.12.2007 141.058
31.12.2010 143.276
31.12.2011 147.930
31.12.2012 150.155

Výsledek sčítání lidu barevně podložen
Podíl cizinců je 16,6 % (stav 2007)

Instituty a výzkumné úřady[editovat | editovat zdroj]

  • Fraunhofer-Gesellschaft s těmito instituty:
    • Fraunhofer-Institut für Betriebsfestigkeit und Systemzuverlässigkeit (LBF)
    • Fraunhofer-Institut für Graphische Datenverarbeitung (IGD)
    • Fraunhofer-Institut für Sichere Informationstechnologie (SIT)
  • Zentrum für Graphische Datenverarbeitung e.V.
  • Center for Advanced Security Research Darmstadt (CASED)
  • GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung (GSI). Společnost pro výzkum těžkých iontů; Zde byl roku 1994 objeven nový prvek, v roce 2003, pojmenovaný po Darmstadtu darmstadtium.
  • Deutsches Kunststoff-Institut (DKI)
  • European Space Operations Centre (ESOC)
  • European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites (EUMETSAT)
  • Biologische Bundesanstalt für Land- und Forstwirtschaft (BBA)
  • Institut für Biologisch-Dynamische Forschung (IBDF)
  • Institut für Neue Technische Form (INTEF)
  • Amt für Straßen- und Verkehrswesen (ASV)
  • Institut Wohnen und Umwelt (IWU)

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1946 se zde konají Kursy nové hudby, které měly zásadní vliv na vývoj poválečné avantgardy. Zúčastnili se jich mj. Edgar Varèse, Pierre Boulez, Bruno Maderna, Karlheinz Stockhausen a jiní vrcholní představitelé soudobé hudby.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Školy:

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Souřadnice: 49°52′ s. š., 8°39′ v. d.