Velkoměsto
Za velkoměsto se považuje město, které má více než 100 000 obyvatel.[1] Velkoměsta jsou zpravidla kulturními, ekonomickými i politickými centry zemí a regionů.
Obsah |
Výskyt [editovat]
V České republice [editovat]
V pěti českých velkoměstech žije jedna pětina (20,8 %) obyvatelstva. Dlouhodobě je výrazně největším českým velkoměstem Praha, k lednu 2012 s 1 241 664 obyvateli. S odstupem následuje Brno (378 965) a Ostrava (299 622), pak Plzeň (167 302) a Liberec (102 005).[2] V letech 1980–2011 se k velkoměstům řadila i Olomouc.[3]
Podle věkové struktury obyvatel je nejstarším velkoměstem Praha a nejmladším Ostrava.[4]
V Evropě [editovat]
Evropská velkoměsta vznikala v době průmyslové revoluce v 19. století a rychle se rozrůstala až do poloviny století minulého, od této doby již k nárůstu nedochází. V mnoha městech západní Evropy od poloviny 20. století existují národnostní menšiny, většinou přistěhovalců z rozvojových zemí. Jejich počet se neustále zvyšuje, což způsobuje zhoršování ekonomické ale i bezpečnostní situace ve městech.
V Americe [editovat]
V USA existuje asi 15 měst, která mají přes 1 milion obyvatel, přesto samy nejsou ani hlavními městy států, ke kterým náležejí. Protože na rozdíl od Evropy tam populace přibývá, tato města se tak neustále rozšiřují a propojují se dohromady, vzniká tak souvislá městská krajina (východní pobřeží USA, okolí Los Angeles). Obdobná situace je i v Jižní Americe, tam se města rozrůstají ale hlavně díky přistěhovalectví venkovanů, vznikají tak ještě větší celky než v USA.
V Asii [editovat]
Ve východní Asii dochází od začátku 90. let minulého století k ohromnému rozvoji velkoměst, města jako např. Šanghaj nebo Tokio mají desítky milionů obyvatel a mnoho nových budov, staví se zde nejvyšší mrakodrapy na světě (Taipei 101, Petronas Towers). Přistěhovalectví z venkova zde hraje hlavní roli, nejvíce pak v Číně, Indii, Indonésii a Malajsii.
Naproti tomu v západní Asii, v Indii a Íránu je životní úroveň nízká, města trpí velkým přelidněním, kolem nich vznikají chudá předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci z venkova. Tato města nedostávají tolik investic, jako ta na východě, navíc díky vysokému přírůstku obyvatel a vidinou práce u venkovanů se enormně rozrůstají (Bombaj, Dillí, Isfahán, Teherán), čímž se špatné podmínky ještě zhoršují.
Na Blízkém východě [editovat]
Objev ropy v 30. letech minulého století, založení OPECu v 70. letech minulého století a následné zbohatnutí zemí Arabského poloostrova vedlo k přeměně měst, jako např. Dubaje či Rijádu v moderní milionová velkoměsta s vysokou životní a kulturní úrovní. Naproti tomu blíže ke Středozemnímu moři existují velkoměsta chudší (Káhira, Gíza), která mají ohromné problémy se znečištěním a hlukem.
Statistika [editovat]
Na světě je cca. 4000 velkoměst. [5]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Velikostní struktura obcí, czso.cz
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I. [online]. Český statistický úřad, 2006, [cit. 2012-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Vývoj obyvatelstva ve městech v letech 1961-2001, czso.cz
- ↑ Velkoměsta na Mongabay.com
Literatura [editovat]
- PEŠEK, Jiří. Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. Praha : Scriptorium, 1999. 319 s. ISBN 80-86197-09-3.
