Velkoměsto
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velkoměsto je město, které má více jak 1 000 000 obyvatel a patří k velmi známým a i největším ve státě[zdroj?]. Jsou kulturními, ekonomickými i politickými centry různých zemí.
Obsah |
[editovat] Výskyt
[editovat] v České republice a Československu
V současné době je největším českým velkoměstem Praha, s 1 226 697 obyvateli.
[editovat] v Evropě
Většinou jsou velkoměsty v Evropě hlavní města jednotlivých států (Paříž, Londýn, Berlín) - na rozdíl od USA, kde má hlavní město Washington, D.C. sotva milion obyvatel a neplní tak funkci ekonomického a kulturního centra země. Evropská velkoměsta vznikala v době průmyslové revoluce v 19. století a rychle se rozrůstala až do poloviny století minulého, od této doby již k nárůstu nedochází. V mnoha městech západní Evropy od poloviny 20. století existují národnostní menšiny, většinou přistěhovalců z rozvojových zemí. Jejich počet se neustále zvyšuje, což způsobuje zhoršování ekonomické ale i bezpečnostní situace ve městech.
[editovat] v Americe
V USA existuje asi 15 měst, která mají přes 1 milion obyvatel, přesto samy nejsou ani hlavními městy států, ke kterým náležejí. Protože na rozdíl od Evropy tam populace přibývá, tato města se tak neustále rozšiřují a propojují se dohromady, vzniká tak souvislá městská krajina (východní pobřeží USA, okolí Los Angeles). Obdobná situace je i v Jižní Americe, tam se města rozrůstají ale hlavně díky přistěhovalectví venkovanů, vznikají tak ještě větší celky než v USA.
[editovat] v Asii
Ve východní Asii dochází od začátku 90. let minulého století k ohromnému rozvoji velkoměst, města jako např. Šanghaj nebo Tokio mají desítky milionů obyvatel a mnoho nových budov, staví se zde nejvyšší mrakodrapy na světě (Taipei 101, Petronas Towers). Přistěhovalectví z venkova zde hraje hlavní roli, nejvíce pak v Číně, Indii, Indonésii a Malajsii. Naproti tomu v západní Asii, v Indii a Íránu je životní úroveň nízká, města trpí velkým přelidněním, kolem nich vznikají chudá předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci z venkova. Tato města nedostávají tolik investic, jako ta na východě, navíc díky vysokému přírůstku obyvatel a vidinou práce u venkovanů se enormně rozrůstají (Bombaj, Dillí, Isfahán, Teherán), čímž se špatné podmínky ještě zhoršují.
[editovat] na Blízkém východě
Objev ropy v 30. letech minulého století, založení OPECu v 70. letech minulého století a následné zbohatnutí zemí Arabského poloostrova vedlo k přeměně měst, jako např. Dubaje, Dauhá či Rijádu v moderní milionová velkoměsta s vysokou životní a kulturní úrovní. Naproti tomu blíže ke Středozemnímu moři existují velkoměsta chudší (Káhira, Gíza), která mají ohromné problémy se znečištěním a hlukem. Samostatnou kapitolou je Izrael (města Tel Aviv, Jeruzalém), která jsou moderními západními velkoměsty.
