Arabský poloostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arabský poloostrov
شبه الجزيرة العربية
Vesnice Manácha v Jemenu
Vesnice ManáchaJemenu

Nejvyšší bod3666 m n. m. (Nabí Šu'ajb)
Délka2300 km
Šířka1100 – 2000 km
Rozloha3 237 500 km²

Nadřazená jednotkaArabská deska
Sousední
jednotky
Malá Asie, Mezopotamská nížina, Perský záliv, Arabské moře, Rudé moře, Sinajský poloostrov
Podřazené
jednotky
Arabský štít (Hidžáz, Hadramaut), Negevská poušť, Syrská poušť, Rub al-Chálí

SvětadílAsie
StátSaúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie
JemenJemen Jemen
OmánOmán Omán
Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
KatarKatar Katar
BahrajnBahrajn Bahrajn
KuvajtKuvajt Kuvajt
IrákIrák Irák
JordánskoJordánsko Jordánsko
Politické a geografické vymezení Arabského poloostrova
Politické a geografické vymezení Arabského poloostrova
Map
Horninyžula
PovodíJordán, Eufrat, Wādī al-Masīlah
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Satelitní snímek Arabského poloostrova

Arabský poloostrov (arabsky شبه الجزيرة العربية‎, Šibh al-Džazíra al-carabija) nebo také Arábie je největší poloostrov na světě.[1] Nachází se v jihozápadní Asii a sousedí se severní Afrikou. Oblast je součástí Středního východu a v současnosti hraje důležitou geopolitickou roli zejména díky svým bohatým zásobám ropy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloostrov má rozlohu 3 237 500 km² a jeho převážnou část zaujímají kamenité a písečné pouště. Na západě vystupuje pohoří Hidžáz, které na jihu přechází v Jemenské hory, kde leží i nejvyšší hora celého poloostrova Nabí Šu'ajb (3 666 m). Střed a jihovýchod vyplňuje poušť Rub al-Chálí (česky: „Pustá končina“).

Geografické vymezení[editovat | editovat zdroj]

Z geografického pohledu tvoří jihozápadní hranici Rudé moře, u jižního výběžku je to průliv Bab-al-Mandab a Adenský záliv, na jihovýchodě omývá jeho břehy Arabské moře, na severovýchodě Ománský záliv a dále na sever pokračuje Hormuzský průliv a Perský záliv. Na pevnině probíhá severní hranice územím Iráku, jihovýchodní Sýrií a Jordánskem.

Politické vymezení[editovat | editovat zdroj]

Z politického hlediska jsou do oblasti Arábie zahrnuty následující státy:

Populace[editovat | editovat zdroj]

V oblasti vymezené politickými hranicemi žilo počátkem roku 2011 podle odhadů asi 63,7 milionu obyvatel.[2] Od konce 20. století výrazně narůstá počet zahraničních přistěhovalců. Ve Spojených arabských emirátech představují původní arabští obyvatelé pouze 19 procent populace.[3] Ve městech žije téměř 64% obyvatel poloostrova. Mezi největší a nejdůležitější města patří:

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Z kulturního hlediska je součástí tzv. arabského světa. Arabové jsou zde dominujícím etnikem, stejně jako je islám převažujícím náboženstvím. Nacházejí se zde svatá místa islámu Mekka a Medína. Největším velkoměstem je Rijád, hlavní město Saúdské Arábie.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Pro arabskou kuchyni je typické hojné používání koření, jako např. tymián, koriandr, kmín či bobkový list. Mezi další typické suroviny patří především zelenina, máslo, jogurt a bílý sýr, které jsou často doplňkem k telecímu, hovězímu a kuřecímu masu. V období Ramadánu se mezi dvěma jídly nejčastěji konzumují sladkosti a čerstvé ovoce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČEMAN, Róbert. Rekordy – Neživá příroda. Bratislava: MAPA Slovakia, 1999. 191 s. ISBN 80-88716-30-6. S. 122. 
  2. Central Intelligence Agency [online]. CIA World Factbook [cit. 2011-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-27. (anglicky) 
  3. Central Intelligence Agency [online]. CIA World Factbook [cit. 2011-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-04. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMÁNEK, Petr. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. XVI. kapitola: Písemnictví Arabského poloostrova od počátků do asi 3. stol. př. Kr., s. 540-550. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování