Mezopotamská nížina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezopotamská nížina
بلاد الرافدين
Babylón
Babylón

Délka 500 km
Rozloha 150 000 km²

Nadřazená jednotka Arabská deska
Sousední
jednotky
Horní Mezopotámie, Íránská vysočina, Perský záliv, Arabský poloostrov
Podřazené
jednotky
Al-Bádija l-Džanúbíja, Baní Sa'íd, Baní Rikáb

Světadíl Asie
Stát Irák Irák
Kuvajt Kuvajt
Írán Írán
Horniny říční usazeniny
Povodí Eufrat, Tigris
Souřadnice 31°0′ s. š., 47°0′ v. d.

Mezopotamská nížina neboli Dolní Mezopotámie je aluviální nížina, která se rozkládá především na území Iráku, ale zasahuje i do Íránu a Kuvajtu. Byla vytvořena středním a dolním tokem řek Eufrat a Tigris a také jejich společným tokem Šatt al-Arab, ústícím do Perského zálivu. Ostatní místní toky jsou krátké a málo vodné, ústí často do bezodtokých pánví a v letním období vysychají a vytvářejí tak typická vádí. Říční síť je zde slabě vyvinuta.

Nížina má protáhlý tvar ze severozápadu k jihovýchodu. Po severovýchodní straně se z ní prudce zvedá pohoří Zagros, součást Íránské vysočiny. Přechod na jihozápadní straně je mnohem pozvolnější, vystupují zde skloněné plošiny Arabské platformy, úrodné půdy mizí a začíná poušť.

Nížina dostala jméno podle historicky významného území Mezopotámie. Jižní část je původně bažinatájezery, místy však byly bažiny vysušeny a přeměněny na zemědělskou krajinu. Pěstují se zde obilniny, bavlník a palma datlová. Těží se zde ropa.

Nad Bagdádem (nebo přesněji, nad městy Hít na Eufratu a Samarrá na Tigrisu) na ni navazuje Horní Mezopotámie, arabsky též zvaná Al-Džazíra („ostrov“).