Bavlník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Bavlník

Bavlníková plantáž
Bavlníková plantáž
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: slézovité (Malvaceae)
Rod: bavlník (Gossypium')
Druhy
  • bavlník keřovitý (Gossypium barbadense L.)
  • bavlník srstnatý (Gossypium hirsutum L.)
  • bavlník bylinný (Gossypium herbaceum L.)
  • bavlník stromový (Gossypium arboreum L.)
  • mnoho dalších…

Bavlník (Gossypium) je rod zahrnující asi 40 druhů a 700 poddruhů dvouděložných rostlin z čeledi slézovitých. Jsou to jednoleté nebo víceleté rostliny (viz Schnegelsberg).

Z těch se během tisíciletí (dosud nejstarší nález zbytků tobolky bavlníku v Mexiku má pocházet z roku 5800 před n. l.) kultivovalo několik druhů, ze kterých mají na začátku 21. století jen čtyři ekonomický význam, protože se z nich získává racionálním způsobem textilní vlákno. Jsou to:

  • Bavlník srstnatý (Gosyipium hirsutum) se pěstuje jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizně. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19-38 mm. [1]
  • Bavlník keřovitý (Gossypium Barbadense) pochází z ostrova Barbados. Dává nejcennější druhy bavlny, které se pěstují zejména v USA, Peru, Egyptě a prodávají např. pod obchodními názvy Pima, Sea Island, (dříve) Mako aj. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky od 35 do nejméně 50 mm. Podíl na světové sklizni obnáší asi 8 %. [2]
  • Bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) pochází z Indie, pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a také v jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15-26 mm. [3]
  • Bavlník stromový (Gossypium arborreum) pochází z Afriky, pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně, v afrických zemích aj. Rostlina dává poměrně hrubá vlákna o délce 22-24 mm. [4]

Vlákna z bylinného a stromového bavlníku se podílejí na celosvětové sklizni cca. 2 %. (viz Cotton production...)

Pěstování bavlníku[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 21. století se bavlník pěstuje jako jednoletá rostlina (a v minimálním rozsahu jako strom) v 80 zemích světa (v roce 2012) na cca 36 milionech hektarů orné půdy, s průměrný výnosem asi 750 kg/ha. Vhodné klimatické podmínky jsou jen v tropickém a subtropickém pásmu zeměkoule (mezi 36° již.š. a 47° sev. š.).

Vegetační doba[editovat | editovat zdroj]

K růstu je nutných 150 – 200 dnů bez mrazu, 10-30 m3 vody na kg vláken. Půda má být málo kyselá až málo alkalická, dobře odvodněná nebo jílovitý písek.

Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30-40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky.

10-12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina vyzrává 175-225 dnů po vysetí.

Na bavlníku narůstá 5-30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny.

Po sklizni se rostliny odstraní a používají jako hnojivo, příp. jako palivo.

Zavlažování[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 21. století bylo asi ¾ osevních ploch uměle zavlažováno.

Způsoby zavlažování:

  • Více než 95% plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se však ztrácí 40-60% vody vypařením.
  • Asi 2% ploch se zalévá umělým deštěm, dosahuje se až 90% využití vody, metoda však vyžaduje nákladné investice.
  • Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1% ploch.

Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy. [5] [6]

Náklady na pěstování[editovat | editovat zdroj]

Během růstu bavlníku se vynakládá při konvenčních metodách pěstování asi 620 prac. hodin/ha a při plné modernizaci 70-125 hod./ha.

Spotřeba chemikálií na tunu bavlny: 400 kg hnojiv, 40 kg insekticidů, 1,2 kg prostředků na opadání listů (před sklizní)

Snížení výnosu vlivem škůdců se odhaduje na 34 % , z toho 16 % hmyzem, 12 % nemocemi a 6 % plevelem

Státní podpora pěstitelům bavlny. V období 2002/2003 obnášela v celosvětovém průměru 0,17 US$/kg, z toho např.: Čína 0,07 – Egypt 0,05 – Mali 0,03 – USA 0,26 - Řecko 0,92 – Španělsko 1,12. [7]

Geneticky modifikovaná semena bavlníku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 se pěstovala geneticky modifikovaná, zvaná také hybridní nebo Bt-bavlna ve 20 státech, z toho např. v Indii 95 % a v Číně 50 % sklizně. [8]

Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 % [9]) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu. [10] [11]

Organická bavlna[editovat | editovat zdroj]

Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy.

V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle kterých

- půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem nebo

- se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna nebo

- se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem.

Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost. (viz Denninger)

Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci (v dalších dvou letech poklesla o 1/3). V období 2010/2011 dosáhl ve světě obchod s textiliemi obsahujícími organickou bavlnu obratu asi 7 miliard eur. [12]

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Protože bavlna nedozrává stejnoměrně, musí se sklízet ve 2-4 etapách.

Na začátku 21. století byl u celosvětové sklizně poměr ruční ke strojové sklizni 70/30 %.

Při ručním sběru se počítá s výkonem 20-110 kg nevyzrněné bavlny /prac.den., což odpovídá zhruba 0,5-3,5 kg vyzrněné bavlny za prac. hodinu.

Při strojním sběru se kalkuluje (např. v roce 2013) se 110 US$/acre, tj. cca 0,30 €/kg. [13]

Galerie bavlníků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Všechny základní údaje v článku jsou převzaty z učebních textů Bildungszentrum Markdorf [14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gossypium hirsutum (anglicky) http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013695
  2. Gossypium Barbadense: http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013692
  3. Gossypium herbaceum: http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/bavlnik-bylinny
  4. Gossypium arboreum (anglicky): http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200013690
  5. Pojednání německého Zemědělského informačního střediska o zavodňování bavlníkových plantáží: http://www.proplanta.de/Baumwolle/themen.php?Fu1=1171633438&Fu1Ba=11429361791166616647
  6. Zavodňování v důležitých pěstitelských státech (německy): http://www.proplanta.de/Fotos/Bewaesserung-der-Baumwolle-in-ausgewaehlten-Anbaulaendern_Bild1165837340.html
  7. Agrarhandel und nachhaltige Entwicklung, Disertační práce FU Berlin 2009, str. 41 (německy): http://www.diss.fu-berlin.de/diss/receive/FUDISS_thesis_000000011568
  8. Rozsah použití geneticky modifikovaných semen v roce 2012 (německy): http://www.fashionunited.de/News/Leads/Indien_bald_mit_eigenem_Standard_f%FCr_Bio-Baumwolle_2012081312358/
  9. Ceny osiva: http://www.gate2biotech.cz/postrehy-z-prvnich-sedmnacti-let-pestovani-transgennich-plodin/
  10. Špačková: Bavlna — špatné svědomí našich skříní (2006): http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/bavlna-spatne-svedomi-nasich-skrini
  11. Problémy s použitím modifikovaných semen: http://www.microrisc.com/blog/webcz/index.php?id=1318
  12. Vývoj spotřeby organické bavlny do roku 2012 (anglicky): www.sustainableorganicfarmsystems.co.uk/prices.htm
  13. Kalkulace strojního sběru bavlny (anglicky): http://www.cottoninc.com/fiber/AgriculturalDisciplines/Engineering/Cotton-Harvest-Systems/Cotton-Pickers/Harvester-Capacity-Productivity/
  14. Učební texty BIldungszentum Markdorf 1994: http://geo.bildungszentrum-markdorf.de/fortbildung/pages/BAUMWOLLE.HTM

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gillham,. Bell, Arin, Matthews,. Rumeur, Hearn: "Cotton Production for the Next Decade", World Bank Technical Paper Number 287, The World Bank, 1995, ISBN 0-8213-3312-7
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 96-97
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 505
  • Schnegelsberger: Theorie und Systematik der Faser, Deutscher Fachverlag 1999, ISBN 3871506249, str. 397-398