Austrálie (kontinent)
|
|
||
| Rozloha: | 8 468 300 km² | |
| Počet obyvatel: | ~31 260 000 (2009) | |
| Počet států: | 4 | |
| Regiony: | ||
Austrálie je světadíl s nejmenší rozlohou a nejmenší průměrnou nadmořskou výškou. Ačkoliv stát Austrálie zabírá většinu kontinentu, často chybně uváděno celý, jeho hranice jsou definovány kontinentální plošinou, která pokrývá 2,5 mil. km² včetně Arafurského moře, Korálového moře s Velkým bariérovým útesem, s hloubkou kolem 50 m. Toto moře je jedním z nejdůležitějších mořských ekosystémů a chráněným životním prostorem pro 1500 druhů ryb, 4000 druhů měkkýšů a 400 druhů korálů.
Australský kontinent se tedy skládá z Austrálie, Nové Guineje a přilehlých ostrovů. Nachází se na něm tři státy: Austrálie, Papua-Nová Guinea a Indonésie (zejména provincie Papua a Západní Papua).
Obsah |
[editovat] Geografie
Během posledních 10 000 let zatopila vzrůstající úroveň moří nížiny a oddělila dnešní nízko položenou polovyprahlou pevninu a dva hornaté ostrovy Novou Guineu a Tasmánii, které z tektonického hlediska k Austrálii také náležejí. 70 % jeho území zahrnují pouště, polopouště a suché stepi. Malé území na severu patří k tropům s průměrnými ročními srážkami 2000 mm a místy se na něm vyskytují zbytky tropického deštného pralesa. Lidské osídlení se soustředí zejména na severní až jihovýchodní pobřeží a přilehlé ostrovy (zejména Tasmánii). Západní a jihozápadní pobřeží, které bylo osídleno jako první, a střed kontinentu mají mnohem horší podmínky k životu.
[editovat] Flóra
Austrálie se vyznačuje svébytným rostlinstvem. Mezi velkou známou rostlinu Austrálie patří Opuncie. Velký bariérový útes je téměř 2000 kilometrů dlouhý korálový útes, který se vytvářel miliony let a kde žije asi 350 druhů korálů.
[editovat] Fauna
Zvířecí druhy patřící do čeledi klokanovití, rodu ježura nebo kasuár jsou australskými endemity.
[editovat] Přírodní specifika
Austrálie byla dlouhodobě oddělena od zbytku pevninských formací a díky tomu se zde mohla v izolaci vyvinout unikátní flóra a fauna. Austrálie je známa jako kontinent vačnatců, ovšem ti od objevení kontinentu Evropany trpí celou sérií ekologických invazí, které některé z nich již zlikvidovaly. Největší dravý vačnatec vakovlk v době příchodu lidí podlehl cílenému honu a konkurenci dinga. Drobní vačnatci trpí díky systematickému lovu ze strany dinga, lišek a koček či kvůli devastaci prostředí způsobované velbloudy, vodními buvoly, myšmi, krysami, potkany, ropuchami a králíky. Přírodě také nesvědčí rozsáhlý chov dobytka, zejména ovcí.
[editovat] Základní údaje
- Rozloha: 7 682 300 kilometrů čtverečních
- Nejvyšší body: Mt Kosciusko (pevninská část, 2228 m n. m.), Puncak Jaya (celkem, 4 884 m n. m.)
- Nejdelší nevysychající řeka: Murrary(2589 km)
- Největsí jezero: Eyrovo jezero (9583 kilometrů čtverečních)
[editovat] Státy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||