Neandertálec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Neandertálec
Stratigrafický výskyt: Pleistocén, před 600–30 tisíci let
Kostra neandertálce
Kostra neandertálce
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Čeleď: hominidi (Hominidae)
Rod: člověk (Homo)
Binomické jméno
Homo neanderthalensis
King, 1864

Neandertálec (Homo neanderthalensis, nebo Homo sapiens neanderthalensis) je předvěká forma člověka řazená buď do druhu Homo sapiens, nebo poddruhu Homo sapiens sapiens. Jeho ostatky byly vůbec prvními prozkoumanými fosíliemi pravěkého člověka se zveřejněnými výsledky.

První lebky neandertálců byly objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829 a ve Forbesově lomu v Gibraltaru roku 1848. Tyto nálezy však byly uloženy v muzeích a proto je často za první lokalitu nálezu kosterních pozůstatků mylně považováno údolí Neandertal nedaleko Düsseldorfu, ze kterého byl odvozen i název této vývojové větve.

V údolí Neanderthal objevil při jedné ze svých procházek profesor Carl Fuhlrott roku 1856 dělníky vyhazující při práci v kamenolomu zbytky lidské kostry. Opatrně nález co nejvíce zkompletoval a prozkoumal. Jeho závěr byl pro tehdejší svět šokující a nepřijatelný. „Fosilní předvěký člověk neexistuje!“ prohlašovali Fuhlrottovi odpůrci a vědecké autority té doby v čele s G. Cuvierem. Až Darwinova teorie evoluční biologie roku 1859 a další nálezy daly nakonec za pravdu Fuhlrottovi.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vývoj člověka.

Dlouhodobým problémem bylo, kam neandertálce ve vývojovém stromu člověka řadit. V současnosti panuje přesvědčení, že jejich původ je úzce spjat s evolučním skokem v dějinách rodu Homo, ke kterému došlo zhruba před 800 000 lety v Africe. Po dlouhém období stagnace se náhle na africkém kontinentu vynořují progresívnější formy hominidů s vyšším objemem mozkovny a vyšší postavou než u jejich předchůdce Homo ergaster a příbuzného druhu Homo erectus. Jedna skupina těchto pokročilých pralidí už minimálně před 800 000 lety osídlila Evropu. Vědci jim přidělili název Homo antecessor (doslova „člověk-průkopník“). Před cca 600 000 lety se Homo antecessor vyvinul v nový druh, „člověka z Heidelbergu“ (Homo heidelbergensis), jenž je považován za předka pozdějších neandertálců. Potvrzují to i výzkumy neandertálské DNA extrahované z koster, které indikují, že poslední společný předek neandertálců a moderních lidí žil před 700 000 lety a k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370 000 lety. Do té doby také spadá doložené využívání ohně neandrtálci.[1] Homo heidelbergensis byl v Evropě záhy konfrontován s prudkými klimatickými výkyvy charakterizujícími nástup dob ledových. Stáří společného ženského předka všech neandertálců (asi 250 000 let) odpovídá vrcholu tzv. mindelského (elsterského) glaciálu, kdy se v Evropě objevují první hominidé se zárodečnými neandertálskými rysy. Ve své typické podobě se neandertálci vynořují na konci dalšího (risského/saalského) glaciálu před 130 000 lety.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření neandertálců

Jak ukazují poslední genetické výzkumy, v průběhu teplého eemského interglaciálu před 114 až 131 000 lety pronikli evropští neandertálci až do střední Asie. Za nejvýchodněji položené naleziště neandertálců byla dosud považována jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistánu, kde byly ve 30. letech objeveny pozůstatky neandertálského dítěte staré asi 70 000 let. Analýza DNA z přibližně 30-38 000 let staré kostry v Okladnikově jeskyni v Altajském pohoří však ukázala, že nenáleží moderním lidem, nýbrž neandertálcům. Do tohoto obrázku zapadá nález archeologické lokality s rysy mousterienu na dolním toku Jeniseje, která byla datovaná na stáří 125 000 let. Znamená to, že neandertálci obývali i region jižní Sibiře a teoreticky není vyloučeno, že se mohli dostat až na Dálný Východ. Před cca 70 000 lety, kdy došlo k dramatickému ochlazení, okupují i Přední Východ, který v průběhu předchozího teplého interglaciálu drželi v rukou první sapientní migranti z Afriky.[2]

Na českém území dokládá přítomnost neandrtálců zejména archeologický objev z jeskyně Šipka v severomoravském Štramberku – tzv. Šipecká čelist.

Hmotová rekonstrukce vzhledu neandertálců.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Charakteristickým rysem provázejícím neandertálce je „mousterská kultura“ (mousterien). Ta se vyznačuje tzv. levalloiskou technikou výroby nástrojů, jež se v Evropě objevuje před zhruba čtvrt milionem let a dokázala už sofistikovaně opracovávat i drobné úštěpy od kamenného jádra, které byly v předešlém období pouze výrobním odpadem. Neandertálci používali pěstní klíny a další druhy kamenné industrie (škrabadla, nožíky, rydla), dále pak dřevěné a kostěné nástroje. Typickými zbraněmi neandertálců byly oštěpy/kopí s kamennými hroty, primitivní sekery a palice. Na území Česka je moustérien reprezentován svou regionální variantou nazývanou micoquien, jehož nejvýznamnější nálezy pocházejí z jeskyně Kůlna v Moravském krasu. Na konci středního paleolitu se v souvislosti s neandertálci setkáváme i s prvními pohřby, z nichž nejvíce proslul ten údajně „květinový“ z iráckého Šanídáru, který obsahoval kostru člověka stiženého mnoha zraněními a dokonce s amputovanou rukou. Dětské hroby byly vyzdobenější, což svědčí o silných citových vazbách.[3]

Neandertálci používali při komunikaci jazyk, jehož podoba je předmětem vědeckých debat. Pro existenci řeči svědčí několik nepřímých důkazů včetně života v komplexních sociálních skupinách a používání rozvinutých loveckých technik. Navíc extrakcí kostí byla zjištěna přítomnost genu FOXP2, který u moderních lidí zodpovídá za řeč.[4] Ačkoliv prakticky všichni vědci uznávají, že neandrtálci používali jazyk, většina je toho názoru, že nebyl zdaleka tak komplexní (například mu velmi pravděpodobně chyběla schopnost abstrakce) jako jazyk tehdejších homo sapiens. To zřejmě představovalo i jistou konkurenční nevýhodu vůči člověku dnešního typu. Vždy však půjde jen o odhad.

K bydlení neandrtálci využívali jeskyně nebo si stavěli jednoduché přístřešky především z mamutích kostí a klů, případně ze dřeva. Jejich styl života nebyl tolik založen na migraci jako u kromaňonců.

Porod neandertálců byl komplikovaný stejně jako u dnešního člověka a proto rodičkám musel někdo pomáhat („porodní bába“).[5]

Některé nálezy napovídají, že neandertálci si čistili zuby.[6]

Srovnání lebky člověka dnešního typu a neandertálce

Fyzický vzhled[editovat | editovat zdroj]

Původní lidské populace, obývající tropickou Afriku, se vyznačovaly štíhlou lineární konstitucí a relativně dlouhými končetinami s dlouhými distálními segmenty (předloktí, lýtka). Tato tělesná stavba relativně zvětšovala povrch těla v poměru k tělesné hmotnosti a tak umožňovala rychleji se zbavovat přebytečného tepla a vyhnout se riziku přehřátí (tzv. Allenovo ekologické pravidlo). V extrémní podobě se s ní dnes setkáváme u obyvatel afrických savan a u australských domorodců. Předkové neandertálců se však museli vyrovnat s diametrálně odlišným klimatem, které naopak vyžadovalo maximální konzervaci tělesného tepla a tudíž i relativní zmenšení tělesného povrchu. To vedlo k evoluční selekci podsaditých tělesných typů s krátkými končetinami a zejména s velmi krátkými distálními segmenty (předloktí, lýtka) (tzv. Bergmannovo pravidlo). Po překonání dvou krutých dob ledových se neandertálci vynořují jako značně muskulární, zhruba 165 cm vysocí hominidi s mohutným trupem a robustními kostmi, které musely vydržet riskantní lovecký styl, při němž docházelo často k přímému kontaktu s tehdejší evropskou megafaunou.

Lebka neandertálce má výrazné nadočnicové oblouky a nízké čelo

Současného člověka by na neandertálcích asi nejvíce upoutal výrazný pronikavý nos, nízké, téměř ploché čelo s nadočnicovými oblouky, dlouhá, plochá lebka a neexistence brady. Rozhodně nebyli hloupí; objem jejich mozkovny se v průměru pohyboval na nejhořejší úrovni rozpětí u současných lidských populací (téměř 1500 cm3). Podle studia neandertálské DNA měli tito hominidi světlou pleť a vyskytovali se mezi nimi i jedinci s ryšavými vlasy.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Potrava neandertálců obsahovala hlavně maso velkých zvířat (velcí býložravci), ale také mořské živočichy jako jsou měkkýši, tuleni, delfíni, ryby, mořští ptáci a želvy.[7] Nejnovější studie naznačují, že jídelníček si obohacovali vařenou rostlinnou stravou.[8][9]

Vymření neandertálců[editovat | editovat zdroj]

Ve střední a středozápadní Evropě mizí neandertálci poměrně záhy po nástupu klasického aurignacienu před 36 500 lety. Poslední stopy mousteriénu a neandertálských koster nacházíme porůznu ve Španělsku a ve východní Evropě před 28 000 - 30 000 lety. Vůbec poslední neandertálci přežívali v jeskynním systému kolem Gibraltaru (Gorhamova jeskyně) možná ještě před 24 000 lety (v poslední době je však toto datování zpochybňováno, neboť důkazy jsou pouze nepřímé).

Mísení s moderními lidmi[editovat | editovat zdroj]

Podle antropologů je taková možnost pravděpodobná, protože na kostrách nejstarších evropských sapientů nacházíme ve zvýšené míře určité typické neandertálské nebo jiné archaické znaky, které už u tehdejších afrických Homo sapiens vymizely. Známý je také příklad 24 500 let starého „hybridního“ dítěte z portugalského Abrigo de Lagar Velho, jehož kostra vykazuje sapientní i neandertálské rysy. To by naznačovalo, že moderní lidé museli při svém putování do Evropy či přímo v Evropě absorbovat určitou příměs lokálních hominidů. Někteří genetici se snaží doklady takové příměsi najít (viz např. hypotéza o neandertálském původu genu mikrocefalinu, který podporuje rozvoj mozku). Velmi zajímavé výsledky přinesla vědecká studie, publikovaná v květnu roku 2010. Podle ní obsahuje DNA moderního člověka zřetelné stopy (cca 2 % v jednom člověku, ale nejméně 20 % genomu neandrtálce přežívá v celé populaci lidstva)[10] neandrtálského genomu (DNA shodná se současným člověkem na 99,7%). To se týká původem evropské a asijské populace, nikoliv však africké. To jen potvrzuje teorii, že moderní lidé (homo sapiens sapiens) pocházeli z Afriky, přičemž neandrtálci se ve své klasické podobě vyvinuli v Evropě a na Blízkém východě. Tyto dvě skupiny lidí se definitivně rozešly zhruba před 400 000 lety, nicméně později se opět smísily (technicky jde tedy podle nejčastější definice druhu o tentýž druh a tedy o "geografickou rasu"[11]), neboť moderní lidé migrovali do Evropy a do Asie a minimálně 10 000 let s neandrtálci koexistovali.[12][13] Zajímavé je, že Ötzi (z doby před 5300 lety) obsahuje neandrtálského genomu téměř 5%.[14] Podle mtDNA je rozdíl člověka a neandrtálce ve 202 bázích ze zhruba 16500 mitochondriální DNA (denisované v 385 a šimpanzi v 1462).[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.colorado.edu/news/releases/2011/03/14/neanderthals-were-nifty-controlling-fire-according-cu-boulder-researcher - Neanderthals were nifty at controlling fire, according to CU-Boulder researcher
  2. EVOLUTION OF MODERN HUMANS: Neandertals
  3. http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/jake-meli-neandrtalci-detstvi--1340240 - Jaké měli neandrtálci dětství?
  4. The New York Times: Neanderthals Had Important Speech Gene, DNA Evidence Shows
  5. Porodní bábu znali už neandertálci. Lidové noviny, 20. září 2008.
  6. Už neandertálci si čistili zuby. Lidové noviny, 11. září 2007.
  7. Plody moře podle neandertálce. Lidové noviny, 23. září 2008.
  8. BBC News: Neanderthals cooked and ate vegetables (2010)
  9. ABC: Co vařili Neandrtálci?
  10. http://www.livescience.com/42933-humans-carry-20-percent-neanderthal-genes.html - At least 20% of Neanderthal DNA Is in Humans
  11. http://www.jstor.org/discover/10.2307/20027740?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21104135670133 - Ernst Mayr: The biology of race and the concept of reality
  12. Neanderthal Genome Decoded
  13. Discovery News: All Non-Africans Part Neanderthal, Genetics Confirm
  14. http://forwhattheywereweare.blogspot.cz/2012/08/otzi-was-much-more-neanderthal-than.html - Ötzi was much more Neanderthal than usual
  15. http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2010/03/24/AR2010032401926_pf.html - DNA from bone shows new human forerunner, and raises array of questions

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]