Ramadán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muslimové v mešitě na konci ramadánu.

Ramadán (či ramazán, arabsky: رمضان Ramaḍān) je devátý měsíc islámského kalendáře. Půst v tomto měsíci patří mezi pět pilířů islámu.

Geneze[editovat | editovat zdroj]

Během tohoto měsíce údajně prorok Mohamed obdržel první boží zjevení. Na paměť toho drží muslimové v měsíci ramadánu zvláštní půst. Ten se nazývá saum a jeho smyslem je (pomocí dočasného zřeknutí se některých pozemských potřeb) přiblížit se více k duchovní podstatě islámu.

Kdy nastává ramadán[editovat | editovat zdroj]

Islámský kalendář je lunární, tudíž je o 11 dní kratší než gregoriánský. Islámský měsíc trvá 29 či 30 dní, přibližnou dobu, kdy nastane ramadán lze vypočítat, avšak pro stanovení začátku postního měsíce je nutné spatřit na obloze srpek nového měsíce. Ramadán v roce 2009 připadnul na období od 21. srpna do 19. září (přičemž v Severní Americe začal o den později), v roce 2010 od 10. srpna do 8. září a v roce 2011 od 1. do 29. srpna.

Během půstu[editovat | editovat zdroj]

Muslimové začínají svůj půst se svoláváním na ranní modlitbu - fadžr, která probíhá při úsvitu. Poslední jídlo, které je servírováno před začátkem půstu, se nazývá suhúr. Během půstu je muslimům zakázáno jíst, pít, kouřit, mít sexuální styk. Půst je ukončován se svoláváním na večerní modlitbu – maghrib. První pokrm, který muslimové po skončení půstu jedí, se nazývá iftár. Základem iftáru jsou datle a voda/mléko. Tímto jídlem přerušoval svůj půst prorok Muhammad, je to tedy sunna. Po modlitbě maghrib je servírováno mnoho pokrmů, jejichž druhy se liší oblast od oblasti. Pro země Perského zálivu je typické kuře s rýží, nesmí chybět ovoce, sladkosti. V dnešní době se během iftáru mnoho muslimů snaží dohnat jídlo, které během dne zameškali, avšak je sunnou stravovat se střídmě. Ramadán je měsícem, během kterého jsou muslimové nabádáni k zlepšení svého chování. Měli by se zdržet špatné mluvy, nadávání, pomlouvání, lží a závisti. Je to také čas k urovnání sporů a špatných vztahů. V neposlední řadě muslimové konají více modliteb než obvykle, ať už dobrovolné modlitby během dne či noční modlitbu tarawíh. Během ramadánu by měl každý muslim přečíst celý Korán. Ten je rozdělen na stejně dlouhé části označované džúz, každý den je určena ke čtení jedna část, to napomáhá ke snazšímu přečtení celé knihy.

Kdo se nemusí postit[editovat | editovat zdroj]

Od půstu jsou osvobozeny těhotné a kojící ženy, nemocní lidé, lidé cestující na dlouhou vzdálenost. Nepostí se také děti do doby, než dosáhnou puberty. Dále je zakázáno postit se menstruujícím ženám a ženám v šestinedělí.

Lajlat al-Qadr[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším časem v ramadánu je Lajlat al-Qadr. Muslimové věří, že během této noci byl poprvé proroku Muhammadovi zjeven Korán. Přesné datum není známo, je řečeno, že je to jedna z lichých nocí na konci ramadánu, nejpravděpodobněji noc na 27. ramadán – v islámské časomíře začíná den západem slunce

Íd al-Fitr[editovat | editovat zdroj]

Po skončení ramadánu nastává svátek Íd al-fitr, při kterém všichni, již úspěšně prošli Ramadánem, hodují po tři týdny.

Jak se chovat během ramadánu[editovat | editovat zdroj]

Některé restaurace a obdobné podniky v odlehlých místech mohou mít po ramadán upravenou otvírací dobu. Nemuslimští turisté, kteří se po dobu ramadánu nacházejí v muslimské zemi mimo turistická letoviska, jsou většinou instruováni, aby přes den alespoň nejedli a nekouřili na veřejném prostranství.

Přes den během ramadánu panuje v městech muslimského světa relativní klid, naopak, po západu slunce jsou v ulicích měst běžné oslavy, hostiny, a jiné „noční dýchánky“, nezřídka včetně živé hudby a vášnivých konverzací na různá témata.

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Článek na Islamweb.cz