Brescia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Brescia
Stará a nová katedrála
Stará a nová katedrála
Brescia – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 150 m n. m.
stát: Itálie Itálie
oblast: Lombardie
provincie: Brescia
Brescia
Red pog.png
Brescia
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 90 km²
počet obyvatel: 190 809 (2008)
hustota zalidnění: 2104 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.comune.brescia.it
telefonní předvolba: + 30
PSČ: 25100

Brescia [breša] (lombardsky Brèsa [bresa]) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Milánu druhé největší lombardské město. Má asi 190 000 obyvatel. Brescia je rovněž známá jako „italská lvice“.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Brescia pochází z benátské verze slova Brèsa odvozeného z longobardského názvu Brexia, které pochází z římského názvu colonia civica Augusta Brixia, které městu dal císař Augustus.

Latinské slovo Brixia je dobře zdokumentováno v klasickém období (Katullus, Livius, Plinius starší a jiní). Je spojováno výlučně s keltským slovem brica/briga (vrcholek, kopec) a vyskytuje se i v jiných oblastech, které poznaly keltský vliv: Bressa v Galii (dnešní Francie), Brexa ve Španělsku.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Provincie Brescia se nachází v pádské rovině, v oblasti s mnoha jezery. Město leží na úpatí Monte Maddalena a vrcholku Cidneo, na němž se nachází brešský zámek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od založení do galských dob[editovat | editovat zdroj]

Původ Brescie je obestřen tajemstvím; existuje několik konkurujících si hypotéz. Nejpravděpodobnější legenda hledá počátky města v pozdní době bronzové, kdy ligurský král Cidno vpadl do pádské roviny a založil pevnost u kopce Cidneo, kde se dnes nachází zámek. Jiní tvrdí, že původní obyvatelé této oblasti byli Etruskové.

Kolem roku 202 př. n. l. vytvořily keltské kmeny v pádánské nížině konfederaci proti Římanům. Jeden z kmenů se však tajně spolčil s Římem a vpadl Keltům do zad, což vedlo k jejich kompletní porážce. Tato událost zahájila římskou epochu. Město si udrželo pouze administrativní autonomii.

Římská epocha[editovat | editovat zdroj]

V roce 196 př. n. l. začala pro Bresciu římská epocha. Na rozdíl od jiných měst nebyla Brescia Římem přímo okupována, nýbrž se stala pouze spojencem. V republikánském období se město těšilo značné autonomii. Mohlo razit své mince a udržovat svou kulturu. Město bylo významným náboženským centrem; byly v něm tři chrámy (z nichž se jeden částečně zachoval dodnes). Byl vybudován vodovod, amfiteátr, lázně. Město zaznamenalo ekonomický rozvoj, ale venkovské obyvatelstvo trpělo chudobou a mnozí venkované narukovali do legií.

Barbarské nájezdy[editovat | editovat zdroj]

V roce 402 utrpěla Brescia nájezd gótských kmenů. V roce 452 ji vyplenili Hunové, v roce 476[p 1] dobyl Odoaker pádskou rovinu a zasadil císařství smrtelný úder.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Brescia se stala částí Odoakrovy říše. Ta zanikla s postupem Ostrogótů vedených králem Theodorichem, který se později mohl honosit přídomkem Veliký. Teodorik v roce 493 dobyl Bresciu a učinil z ní spolu s Veronou jedno ze svých hlavních sídel.

Zásadním momentem v historii města však byla invaze Langobardů (Lombardi) v roce 569, kteří nynější Lombardii dobyli a obsadili a až do dobytí Pavie roku 572 (po tříletém obléhání) byla budoucí Brixie jedno z jejich nejvýznamnějších měst - byla sídlem jednoho z jejich 14 vévodství. Langobardi postupně dobyli sever Italie, Toskánsko a na jihu Italie posléze skoro nezávislá vévodství SpoletoBenevento a začali ohrožovat papežský Řím.

Papež požádal o pomoc franského krále Pipina III., který dvěma výpravami v letech 754756 langobardskou expanzi zastavil. Roku 774 dobyl jeho nástupce Karel Veliký říši Langobardů, začlenil její území do franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce 781, zde vytvořil dílčí italské království. V Brescii bylo založeno biskupství a záhy se biskup stal hrabětem, tedy vládnoucím vazalem krále. V letech 855875 byla Brescia sídlem Ludvíka II. Mladšího, spoluvládce svého otce císaře Lotharav roce Brescia byla de facto hlavním městem, i když v onu dobu to znamenalo něco jiného než dnes, Římské říše.

Postupem doby se v Brescii měšťané a místní šlechta domohli moci a Brescia se začátkem 12. století stala svobodnou komunou. Následně Brescia rozšiřovala svou moc na úkor pozemkových vlastníků a sousedních komun, jmenovitě BergamaCremony - tu porazila ve dvou bitvách u Pontoglia, a v bitvách u Grumore (polovina 12. století) a u Malamorte (1192). Brescia se také jakožto člen lig lombardských měst zúčastňovala zápasu mezi císařempapežem - „Boje o investituru”. Byla neúspěšně obléhána v roce 1238 císařem Fridrichem II. Štaufským. Bresciu se pokoušel také dobýt císař Jindřich VII. Lucemburský půl roku v roce 1311. Také císař Ruprecht III. Falcký vedl neúspěšný boj v blízkosti Brescie v roce 1401. Po krátkém období, kdy Bresciu ovládali ScaligerovéVerony, připadla vláda Vévodství milánskému, které Bresciu v roce 1426 prodalo Benátské republice.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Benátské republice patřila s výjimkou let 1512 až 1520, kdy byla obsazena Francouzskými silami pod Gastonem de Foix, vévodou de Nemours, až do napoleonských válek. Po nich byla Brescia připojena k loutkovému rakouskému Lombardsko-benátskému království. K Itálii byla Brescia připojena v roce 1859. Za odboj proti fašismu byl městu udělen Zlatý řád.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Náměstí Piazza della Loggia s radnicí je homogenní architektonický komplex a vzorný příklad renesančního náměstí.
  • Náměstí Piazza della Vittoria je urbanistický komplex, který vznikl v 30. letech 20. století.
  • Na náměstí Piazza Paolo VI (také známé jako Piazza Duomo) stojí starý chrám (rotunda) z 11. století, renesanční nový chrám a palác Broletto s věží.
  • Náměstí Piazza del Foro - nejdůležitější komplex památek z římské doby v celé Lombardii.
  • Románský kostel S. Salvatore - jeden z nejlepších příkladů středověké architektury v severní Itálii.
  • Románsko-gotický kostel S. Francesco.
  • S. Zenone all'Arco se středověkými freskami

Město je sídlem několika muzeí věnovaných regionální historii.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Brescia je třetí nejdůležitější italskou průmyslovou oblastí. Hlavní obory: Kovodělný průmysl, zbrojařství, automobilový průmysl, dopravní prostředky, textil, potravinářský průmysl. Podniky jsou převážně malé a střední vlastněné rodinami.

V posledních desetiletích výrazně roste počet pracovních míst v sektoru služeb. V posledních letech roste kulturní význam města díky mnoha výstavám a zvýšenému zájmu o architektonické poklady.

Ve výstavbě je metro. Město má jednu z největších a nejmodernějších spaloven v Evropě.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí tradiční fotbalový klub Brescia Calcio, který v současnosti hraje nejvyšší italskou soutěž Serii A.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V tomto roce, kdy byl sesazen poslední římský císař Romulus Augustus, také, podle obvyklé konvence, končí starověk a začíná středověk

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu