Pipin III. Krátký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pipin III. Krátký

Pipin lll. Krátký, též Pipin Mladší (71424. září 768) byl v letech 751768 první franský král z rodu Karlovců. Byl synem merovejského majordoma Karla Martela a otcem císaře Karla Velikého.

Otcovské dědictví[editovat | editovat zdroj]

Těsně před svojí smrtí roku 741 rozdělil Pipinův otec Karel Martel, faktický vládce franské říše, merovejské království na dvě sféry vlivu pro své syny. Starší Karloman získal Austrasii, Alemanii a Durynsko, mladší Pipin Neustrii, Burgundsko a Provence. Nejdříve ovšem bratři museli uhájit své dědictví před nevlastním bratrem Grifem, kterého nechali zavřít do kláštera. Aby jejich mocenský vzestup příliš nedráždil okolí, dosadili na trůn loutkového panovníka z rodu Merovejců Childericha III. Ten měl jejich správcovství dodat punc oficiality. Spolupráce obou bratří byla ukončena Karlomanovým odchodem do kláštera a předání jeho zemí Pipinovi. Pro zhodnocení, nakolik byla bratrská soudržnost pouhým zdáním a zda šlo o odchod dobrovolný, chybějí prameny.

Franským králem[editovat | editovat zdroj]

Pipinovi přestal stačit titul pouhého majordoma. Rodina už dlouho vládla královskou mocí, královský titul jí však nenáležel. Nárok na něj podložil Pipin odpovědí papeže na otázku, zda je správné, že ve Francii je králem ten, kdo ve skutečnosti moc nedrží. Proto v odpovědi stálo, že správné je, aby byl králem ten, kdo má i moc. Roku 751 se tedy Pipin nechal v Soissons provolat králem (Rex francorum) a posledního merovejského panovníka poslal i se synem do kláštera.

Počátkem roku 754 přicestoval do Francie papež Štěpán II., ohrožovaný v Římě Langobardy. 28. června 754 za příslib podpory v bazilice Saint-Denis korunoval Pipina i jeho dva syny Karlomana a Karla na krále. V letech 755756 potom Pipin opravdu Langobardy v severní Itálii porazil a znovudosadil papeže. Daroval mu také rozsáhlá území ve střední Itálii, která se stala základem papežského státu (Pipinova donace)

Před svou smrtí rozdělil říši mezi své dva syny Karla a Karlomana. Zemřel 24. září 768 v Paříži a byl pochován v bazilice v Saint-Denis.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRŠKA, Václav. Pipinovo království. Historický obzor, 2000, 11 (5/6), s. 106-108. ISSN 1210-6097.
  • JAMES, Edward: Frankové. Lidové noviny, Praha 1997. ISBN 80-7106-200-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pepin le Bref ve Wikimedia Commons