Pipinova donace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pipinova donace papeži Štěpánu II. (754)

Pipinova donace (známa také jako Promissio Carisiaca, Donatio Carisiaca, smlouva z Quierzy nebo donace z Quierzy) označuje darování samostatného území franským králem Pipinem III. Krátkým papeži Štěpánu II.

V roce 751 hrozilo dobytí Říma langobardským králem Aistulfem. Jako obvykle nemohla být očekávána pomoc z Byzance, a tak se Štěpán II. obrátil na franckého panovníka Pipina III. Krátkého. Výměnou za pomazání na krále Pipin dvakrát, v letech 754 a 756, vytáhl proti Langobardům a dobytá území – Řím, Ravennu a Pentapolis (Rimini, Pesaro, Ancona, Fano a Senigallia) – odevzdal roku 755 papeži. Tím oficiálně vznikl samostatný papežský stát, předchůdce dnešního Vatikánu.