Cremona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cremona
Cremona, centrum, dóm a věž Torrazzo
Cremona, centrum, dóm a věž Torrazzo
poloha

zeměpisné souřadnice: 45° 8′ s. š., 11° 2′ v. d.
nadmořská výška: 50 m n. m.
stát: Itálie Itálie
oblast: Lombardie
provincie: Cremona
Cremona
Red pog.png
Cremona
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 70 km²
počet obyvatel: 72 179 (2011)
hustota zalidnění: 1031 obyv. / km²
správa
oficiální web: www.comune.Cremona.it
telefonní předvolba: + 372
PSČ: 26100
Cremona kolem 1570

Cremona (cremonsky Cremuna) je italské historické město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží v rovině na levém břehu řeky Pád. Má 71 000 obyvatel a proslula především výrobou houslí. K jejím rodákům patří například Claudio Monteverdi (1567–1643) a věhlasný houslař Antonio Stradivari (1644–1737).

Obsah

Úsloví[editovat]

Cremona vystupuje v latinském úsloví Unus Petrus in Roma, unus portus in Ancona, una turris in Cremona, tj. Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Ankoně, jedna věž v Cremoně.[1] Snad v 16. století, za doby největšího věhlasu rakovnického piva, bylo v Čechách doplněno o “... una ceres Raconae,” česky Jeden Petr v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.[2][3]

Historie[editovat]

Cremona existovala už jako keltská (galská) osada a od roku 218 př. n. l. jako římská kolonie, ale ve středověku byla opakovaně devastována barbarskými nájezdy, a pak válkami mezi císařskými a papežskými vojsky (načas byla i hlavním opěrným bodem Friedricha I. Barbarossy a později jeho vnuka Friedricha II. ) V roce 1334 však připadla Milánu a od té doby s ním sdílela společné osudy až do sjednocení Itálie v 19. století.

Pamětihodnosti[editovat]

  • Radnice (Palazzo Comunale) z let 1206-1246 (při renesanční přestavbě dostal nynější terakotovou podobu). Jsou v něm uloženy čtyři vzácné housle – od B. Guarneriho del Gesù, od Andrey Amatiho, Niccola Amatiho a Antonia Stradivariho.
  • Na druhé straně katedrály jsou arkády Loggie dei Militi (lodžie vojáků) z roku 1292 v gotickém stylu, kde se dříve scházela městská šlechta. Dnes je to válečný pomník.
  • Stradivariho muzeum v Palazzo Affaitati (1561) v ulici Via Ugolani severozápadně od centra. Má sbírku více než 700 houslí, viol, violoncell a kytar slavných mistrů, dále akustických diagramů a vyřezávaných ornamentů. Ve stejné budově sídlí též Pinakotéka s díly domácích i evropských mistrů renesance.

Kostely[editovat]

Hlavní článek: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Cremona)
Dóm a baptisterium
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Duomo) je hlavní turistickou atrakcí. Byla postavena v lombardsko-románském stylu počátkem 12. století a dokončena renesančně, jak ukazuje i mramorová fasáda, s velkou růžicí ze 13. století a množstvím jemných detailů, včetně malého portika se sochami Panny Marie a světců. Interiér dómu je vyzdoben freskami z raného 16. století, vlámskými tapisériemi a malbami v bočních kaplích. Cenný je¨portál s gotickou předsíní na sloupech, podpíraných románskými lvy. Na hlavicích sloupů jsou výjevy z rytířské poezie (Roland dující na roh, Karel Veliký aj.) Vnitřek chrámu je vyzdoben renesančními freskami z let 1505 - 1573, výjevy z Nového zákona vytvořili Boccaccio Boccaccino, Romanino da Brescia a jiní malíři. Cenné jsou i chórové lavice z roku 1490 a bruselské tapisérie se Samsonovými příběhy ze 17. století.
  • Vedle dómu stojí mohutné osmiboké románské baptisterium (křestní kaple), založené roku 1167 a v renesanci upravené.
  • Zvonice Torrazzo o výšce 112,7 m z let 1230–1309, s katedrálou spojená loggií, je jedna z nejvyšších v Evropě. Ve čtvrtém patře je největší orloj na světě z 15. století se strojem z let 1583–1588. Z vrcholku je široký rozhled na město i okolí.
  • San Agostino je gotický augustiniánský kostel z roku 1339 s cennou vnitřní výzdobou.
  • San Pietro del Po je kostel z 16. století s dobovou štukovou a freskovou výzdobou.
  • San Sigismondo je renesanční kostel na východním okraji Cremony, kde se v roce 1441 konala svatba Francesca Sforzy a Biancy Viscontiové. Na paměť této události jej dal pak Francesco Sforza v roce 1463 upravit. Vnitřek je vyzdoben malbami z 16. století, oltářními obrazy a freskami členů cremonské školy (rodina Campiů, Gatti a Boccaccino).

Galerie[editovat]

  • Loggia dei Militi

  • Palazzo Cittanova

  • Střed města z věže dómu (Torazzo)

Antonio Stradivari a jeho housle[editovat]

Socha Antonia Stradivariho

Housle spatřily světlo světa v Cremoně. První nástroj zhotovil houslař Andrea Amati ve 30. letech 16. století a pro svůj lepší zvuk (oproti středověkým skřipkám) si záhy získal oblibu u královských dvorů po celé Evropě. Ale byl to až Antonio Stradivari, žák vnuka Andrey Amatiho, Niccola, který dovedl toto řemeslo do dokonalosti. Z jeho dílny vyšlo více než 1100 nástrojů, z nichž přes 400 se dochovalo dodnes. Žádná moderní technologie zatím nedokáže vytvořit housle s lepším zvukem. Obdivovatele tohoto mistra by neměli vynechat Museo Stradivariano, Palazzo del Comune ani houslařův náhrobek na Piazza Roma.

Průmysl[editovat]

Jak již bylo řečeno, město proslulo především výrobou houslí. Má však také četné průmyslové závody, především strojírenské (výroba zemědělských strojů) a potravinářské. Jižně od města, u Contemaggiore, jsou ložiska ropy a zemního plynu. Větší význam má ale jako kulturní středisko.

Vývoj počtu obyvatel[editovat]

Počet obyvatel

Slavní rodáci[editovat]

Partnerská města[editovat]

Odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Cremona

Reference[editovat]

  1. ↑ Bedřich z Donína: Cestopis: Loretánská pouť (dostupné online: http://texty.citanka.cz/donin/loreto-6.html)
  2. ↑ http://www.rakovnicko.info/mistni-vyrobky/to-prave-z-rakovnicka/
  3. ↑ http://www.pivovary.info/prehled/rakovnik/rakovnik_h.htm

Literatura[editovat]

  • K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig: Baedeker 1913, str. 244-247.
  • Itálie – Severní Jadran, Pádská nížina, Kartografie Praha a.s., 2004
  • Itálie, Ikar Praha, a.s., 2000
  • Ottův slovník naučný, heslo Cremona. Sv. 5, str. 709

Související články[editovat]

Externí odkazy[editovat]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.
Lombardie · Obce v provincii Cremona
Acquanegra Cremonese • Agnadello • Annicco • Azzanello • Bagnolo Cremasco • Bonemerse • Bordolano • Ca' d'Andrea • Calvatone • Camisano • Campagnola Cremasca • Capergnanica • Cappella Cantone • Cappella de' Picenardi • Capralba • Casalbuttano ed Uniti • Casale Cremasco-Vidolasco • Casaletto Ceredano • Casaletto Vaprio • Casaletto di Sopra • Casalmaggiore • Casalmorano • Castel Gabbiano • Casteldidone • Castelleone • Castelverde • Castelvisconti • Cella Dati • Chieve • Cicognolo • Cingia de' Botti • Corte de' Cortesi con Cignone • Corte de' Frati • Credera Rubbiano • Crema • Cremona • Cremosano • Crotta d'Adda • Cumignano sul Naviglio • Derovere • Dovera • Drizzona • Fiesco • Formigara • Gabbioneta-Binanuova • Gadesco-Pieve Delmona • Genivolta • Gerre de' Caprioli • Gombito • Grontardo • Grumello Cremonese ed Uniti • Gussola • Isola Dovarese • Izano • Madignano • Malagnino • Martignana di Po • Monte Cremasco • Montodine • Moscazzano • Motta Baluffi • Offanengo • Olmeneta • Ostiano • Paderno Ponchielli • Palazzo Pignano • Pandino • Persico Dosimo • Pescarolo ed Uniti • Pessina Cremonese • Piadena • Pianengo • Pieranica • Pieve San Giacomo • Pieve d'Olmi • Pozzaglio ed Uniti • Quintano • Ricengo • Ripalta Arpina • Ripalta Cremasca • Ripalta Guerina • Rivarolo del Re ed Uniti • Robecco d'Oglio • Romanengo • Salvirola • San Bassano • San Daniele Po • San Giovanni in Croce • San Martino del Lago • Scandolara Ravara • Scandolara Ripa d'Oglio • Sergnano • Sesto ed Uniti • Solarolo Rainerio • Soresina • Sospiro • Soncino • Pizzighettone • Spinadesco • Spineda • Spino d'Adda • Stagno Lombardo • Ticengo • Torlino Vimercati • Tornata • Torre de' Picenardi • Torricella del Pizzo • Trescore Cremasco • Trigolo • Vaiano Cremasco • Vailate • Vescovato • Volongo
Itálie – Italia – (I)
Oblasti (a jejich hlavní města)
Autonomní oblasti
Provincie
Agrigento • Alessandria • Ancona • L'Aquila • Aosta* • Arezzo • Ascoli Piceno • Asti • Avellino • Bari • Barletta-Andria-Trani • Belluno • Benevento • Bergamo • Biella • Bologna • Bolzano • Brescia • Brindisi • Cagliari • Caltanissetta • Campobasso • Carbonia-Iglesias • Caserta • Catania • Catanzaro • Chieti • Como • Cosenza • Cremona • Crotone • Cuneo • Enna • Fermo • Ferrara • Firenze • Foggia • Forlì-Cesena • Frosinone • Genova • Gorizia • Grosseto • Imperia • Isernia • Latina • Lecce • Lecco • Livorno • Lodi • Lucca • Macerata • Mantova • Massa-Carrara • Matera • Medio Campidano • Messina • Milano • Modena • Monza e Brianza • Napoli • Novara • Nuoro • Ogliastra • Olbia-Tempio • Oristano • Padova • Palermo • Parma • Pavia • Perugia • Pesaro a Urbino • Pescara • Piacenza • Pisa • Pistoia • Pordenone • Potenza • Prato • Ragusa • Ravenna • Reggio Calabria • Reggio Emilia • Rieti • Rimini • Roma • Rovigo • Salerno • Sassari • Savona • Siena • Siracusa • Sondrio • La Spezia • Taranto • Teramo • Terni • Torino • Trapani • Trento • Treviso • Trieste • Udine • Varese • Venezia • Verona • Vibo Valentia • Verbano-Cusio-Ossola • Vercelli • Vicenza • Viterbo
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cremona&oldid=10159734“