Pizzighettone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pizzighettone
Pisighitón
Poloha
Souřadnice
StátItálieItálie Itálie
RegionLombardie
ProvincieCremona
Pizzighettone
Pizzighettone
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha32 km²
Počet obyvatel6 428 (2018)
Hustota zalidnění200,9 obyv./km²
Etnické složení6013 Italové, 415 cizinci
Správa
Oficiální webwww.comune.pizzighettone.cr.it
Telefonní předvolba+ 19076
PSČ0372
Označení vozidelCR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pizzighettone (italsky [picigetóne], (v lombardském dialektu Pisighitón) je italské město v Lombardii, v provincii Cremona, pozoruhodné svým opevněním a urbanismem intaktně dochovaného městského jádra.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží na řece Adda, asi 25 kilometrů na jihovýchod od Cremony na řece Adda, která je rozděluje na dvě rovnocenné části. Ve východní části se dochovalo souvislé městské opevnění.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době římské ve 3. století př. Kr. zde byla založena osada Keltů s pevností Acerra nad řekou Adda. Římané ji dobyli a jako tranzitní stanici (statio) zapojili do silnice Cremona - Laus Pompeia - Lodi Vecchio. Křesťanská obec s kostelem sv. Bassiana z Lodi se poprvé písemně připomíná k roku 1169, kdy ji založili přistěhovalci z Cremony[1], vystavěli první kostel, náležející pod církevní správu cremonské diecéze. Od roku 1441 do roku 1751 s přestávkami město patřilo pod světskou správu a jurisdikci vévodů milánských. Ve 12. století byl postaven hrad (castrum) na východním břehu řeky Adda, střežící silnice Cremona-Pavia a Lodi-Milán.

Pizzighettone bylo i v novověku rozsáhlou a významnou pevností, několikrát rozšířenou (podzemní kasemata) a posílenou, strategickým místem, jež spadalo postupně pod velitele Cremony (Ugolino Cavalcabò, Cabrino Fondulo), Milánské vévody (Viscontiové, Sforzové), Benátské republiky, francouzského krále, španělské a rakouské Habsburky, Bourbony, Savojské i Napoleona Bonaparte. Obranný pevnostní systém byl aktivní až do sjednocení Itálie roku 1866, vězení bylo provozováno do roku 1952. Dodnes se dochoval starověký segment zdí na levém břehu řeky a bastiony na pravém břehu řeky Adda.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází železniční trať Pavia-Cremona, silniční spojení vedou 15 km od dálnice A1 na jihozápad a 20 km k A 21 na jihu

Most přes řeku Adda

Části města[editovat | editovat zdroj]

Hlavní část leží na východním břehu řeky a je vymezena východním segmentem městského opevnění s bránou na silnici do Cremony (Porta Cremona vecchia Crivellino). Další části města se nazývají Ferie, Regona a Roggione, obytné části Cascina Crocetta, Cascina Sant’Eusebio Inferiore, Cascina Valentino a Cascina Vallate Ponte.[2].

Plán opevnění z roku 1733

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Bassiana - trojlodní bazilika s románským závěrem a kaplemi, přestavěná v 1. polovině 16. století, na západní stěně renesanční freska Kalvárie se třemi kříži, v kapli Panny Marie mramorový gotický oltář z počátku 14. století s reliéfem Narození Páně na antependiu, reliéfy Zvěstování a Klanění Tří králů z téhož oltáře jsou vsazeny do bočních stěn kaple; na pilířích mezilodních arkád cyklus keramických reliéfů s výjevy z dějin diecéze Cremona, obsahuje mj. scénu Holdu pizzinghettonských občanů císaři Zikmundovi Lucemburskému v době papežského schizmatu r. 1414 (keramika: Lodi, 1924); klenby zdobí novogotická iluzivní malba
  • Palazzo communale - budova radnice z 15. století
  • Kostel sv. Rocha a Šebestiána - renesanční stavba z 15. století
  • Kostel sv. Marcella - jednolodní, založen v 16. století, upraven v 18.–19. století, postranní Růžencový oltář
  • Kostel sv. Petra
  • Muzeum vězeňství - umístěné v pevnosti, kde bylo vězení provozováno od středověku do roku 1952.
  • Věž Del Guado na jižním břehu Adda- základy jsou římského původu, ve zdivu románská stavba; vězení se proslavilo v roce 1525, kdy byl francouzský král František I. z Valois po porážce u Mirabello di Pavia zajat habsburským vojskem strávil v této věži několik dní.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Svatý Bassianus z Lodi (San Bassiano di Lodi též San Bassano), biskup v Lodi (+409), patron kostela a města Pizzigethone, jeho svátek se slaví 19. ledna[3].
  • Cyklista Gaetano Belloni (*1892) – světový šampión
  • Svatý Vincenzo Grossi – kněz a zakladatel řeholního institutu

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

  • Exteriéry starobylého neopravovaného města posloužily filmařům
    • 1996: Lina Wertmüllerová zde natočila komedii Metalmeccanico e parrucchiera in un turbine di sesso e politica (Kovář a kadeřník ve víru sexu a politiky), známou také pod anglickým titulem The Worker and the Hairdresser.
    • 2017: zdejší železniční stanice posloužila za scénu k filmu Call me by your name

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. ISTAT - Dettaglio località abitate. dawinci.istat.it [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-17. 
  3. Lexikon der christlichen Ikonographie, Band 5, Rom-Freiburg-Basel-Wien 1973, s. 343

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]