Antependium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antependium v katedrále v Antverpách

Antependium častěji nepřesně nazývané antipendium (z latinských termínů ante „před“ a pendere „viset"), někdy také pallium oltářní, je název pro ozdobné, zpravidla obdélné pole, zakrývající přední stranu oltářní mensy (stolu), tedy vlastně stipes (podstavec) oltáře křesťanského chrámu. Antependia vznikala od raného středověku, asi od 10. století až do 20. století. Nejvyššího rozkvětu dosáhla v katolických kostelech v době protireformace. V současné době u moderních oltářů čelem k lidu se antependia již většinou nepoužívají. Bývají nahrazena pouhou dekorativní nohou stolu nebo pokrývkou celé oltářní menzy (ubrusem).

Materiály[editovat | editovat zdroj]

Antependia se zhotovovala z různých materiálů, ze dřeva, kamene, stříbra, zlata, mědi či z textilií. Nejstarší dochovaná antependia pocházejí z přelomu 10. a 11. století, z dómu v Cáchách, z dómu v Basileji a z chrámu sv. Ambrože v Miláně, všechna jsou tepaná ze zlata. Antependia oltářů v Loretách bývají stříbrná, stejně jako u milostných oltářů v poutních chrámech (například mariánský oltář v Mariazell ve Štýrsku).

Významná jsou antependia skládaná z mramorové mozaiky (zejména v Římě, v Neapoli či na Sicílii), nebo z barevného štuku, někdy mohou mít skvělou figurální výzdobu, jako například tzv. scagliola v klášterním kostele v Oseku u Duchcova.

V běžných chrámech bývají antependia z obecných kovů nebo dřevěná. Někde převládl jako svrchní materiál textil, zpravidla drahocenná hedvábná tkanina s vytkávaným zlatým či stříbrným desénem. Největšího rozmachu antependium dosáhlo v barokním období. Výměnné desky se tehdy střídaly podle svátků.

Náměty výzdoby[editovat | editovat zdroj]

Na malovaných deskách či závěsech se objevovaly nejrůznější ornamenty. Uprostřed zpravidla ve svatozáři bývají vepsané hagiogramy Krista nebo Panny Marie, dále jsou v kartuších či medailonech vyobrazeni světci nebo výjevy z jejich martyria, ale také andělé, zřídka církevní donátoři, častěji jen jejich vyšívané znaky. Někdy je střed antependia vyříznuty a zůstává v něm průhled do dutiny oltáře, v němž jsou vidět relikvie světce - patrona onoho oltáře.

Pozor na chybně používaný pojem antipendium, znamená "visící proti oltáři".

Nejstarší a nejvýznamnější česká antependia[editovat | editovat zdroj]

  • Chebské antependium z doby kolem roku 1300 vyniká korálkovou výšivkou a našitými stříbrnými brakteáty, (dnes v Chebském muzeu v Chebu)
  • Tzv. Antependium z Pirny ze 2. čtvrtiny 14. století má hedvábím vyšívané postavy světců včetně českých patronů, pod lomenými oblouky arkád (dnes Staatliche Kunstsammlungen Dresden).
  • Třeboňské antependium pochází rovněž z období vrcholné gotiky, z 80.let 14. století. Je na něm kromě Krista, proroků a světců zobrazen klečící donátor Petr z Rožmberka s rodovým erbem u nohou, (dnes Národní muzeum, Praha).
  • hlavní oltář mariánského chrámu na Sv. Kopečku u Olomouce
  • stříbrné antependium ve Svaté chýši Lorety v Praze na Hradčanech
  • stříbrný oltář Madony Svatotomášské u augustiniánů na Starém Brně,
  • stříbrný oltář v Klokotech u Tábora.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRAUN, Joseph: Das christliche Altar.
  • Stříbrný oltář na Starém Brně, kolektiv autorů, NPÚ Brno 2012