Řeholnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Římskokatolická řádová sestra v Krakově
Václav Hollar: Řeholnice

Řeholnice (z latinského regula – pravidlo) je členka ženského církevního řádu, řehole. Významově podobné slovo jeptiška (ze středolatinského abbatisa, abatyše) označovalo původně úžeji členku řádu žijícího v klášterní klauzuře a vyžadujícího takzvané slavné sliby, šlo tedy o ženský protějšek mnicha.[1] Jako novicka se označuje žena, která ještě nesložila řádové sliby a na plnoprávné členství v řádu se připravuje. Řeholnice se obvykle oslovuje jako „sestra“ nebo „ctihodná sestra“. Ženské řeholní společenství vede matka představená či – v některých řádech – abatyše.

Křesťanské řeholnice[editovat | editovat zdroj]

Křesťanské řeholnice existují zejména v církvi římskokatolické a pravoslavné, nicméně existují i u některých protestantských denominací, např. u luteránů či anglikánů. Stejně jako mužští mniši se řeholnice mají řídit evangelijními radami chudoby, čistoty, a poslušnosti, k nimž se zavazují řeholními sliby, a dodržovat řeholi, pravidla svého řádu. Zpravidla oblékají řeholní roucho typické pro daný řád či kongregaci. Oděv, který křesťanské řeholnice nosí na znamení zasvěcení a jako svědectví o chudobě,[2] se tradičně nazýval hábit (z latinského habitus), v současné době se používají spíše slova řeholní oděv nebo řeholní šat.

Řeholnice nejčastěji konají charitativní činnost v nemocnicích, ozdravovnách, sirotčincích, v ústavech pro tělesně a duševně postižené nebo učí a vychovávají dětí ve školách a jiných zařízeních. Všechny řeholnice se kromě toho věnují modlitbě a kontemplací, pro příslušnice kontemplativních řádů je to hlavní náplň činnosti.

V jiných náboženstvích[editovat | editovat zdroj]

Ženy, žijící v jiných náboženstvích (buddhismus, taoismus) podobným způsobem života jako křesťanské řeholnice, se zpravidla označují jako mnišky, někdy se však podle křesťanských vzorů označují i jako jeptišky či řeholnice.[3] Mniška je ženská forma slova mnich (ze starohornoněmeckého munih, původně přes latinské monicus, monachus z řečtiny monachós = poustevník, jediný, samotný). Různé tradice se liší i stupněm důstojnosti a oprávnění, jež ženám poskytují – například v Thajsku nepožívají ženské příslušnice klášterů stejných práv jako mužští mniši, kdežto v Japonsku jsou považovány za plně rovnoprávné.

Slavné řeholnice[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Řehole. Sv. 21, str. 419
  • H. Pavlincová a kol., Slovník judaismus - křesťanství - islám. Praha: MF 1994, str. 279n.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. „Kněžie, gepticzky i mnišie,“ Husova Postila 28b, citováno dle J. Gebauer, Slovník staročeský, online na Vokabulář webový
  2. Codex iuris canonici, can. 669, §1 překlad prof. Zedníčka
  3. Teorie a dějiny náboženství, Dagmar Demjančuková

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]