Řeholnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Řeholnice je žena která je členkou náboženského společenství v němž zasvětila svůj život duchovní službě, složila svým náboženstvím předepsané sliby, zachovává pravidla stanovená jejím náboženstvím jakož i normami užšího společenství v němž žije - např. řádovými stanovami, nebo statutem kláštera, a jež většinou nosí řádové roucho, jež ji i zevně odlišuje od jejího světského okolí. Svým životem usiluje sloužit svému náboženskému přesvědčení.^[1]

Řeholnice v původním významu tohoto slova existují v rámci křesťanství, moderní religionistika rozšiřuje termín i na zasvěcené ženy dalších náboženství (budhismus, taoismus).

[editovat] Etymologie

Český termín řeholnice pochází z latinského slova regula (pravidlo) z něhož se vyvinulo počeštěné znění řehole, a následně řeholnice jako označení pro osobu zachovávající řádová pravidla. Původně se v českém prostředí používal pouze pro křesťanské řeholnice, ale moderní religionistika jej používá i pro řeholnice jiných náboženských směrů.^[2]

[editovat] Alternativní výrazy

Jeptiška, staročesky i jebtiška či jebtička pochází ze středolatinského slova abbatisa přes starohornoněmecké abtissine. Abatyše byla představená ženského kláštera). Tento výraz je široce rozšířen mezi lidmi, zejména nekřesťany. V očích některých katolických věřících a řeholnic má ale poněkud hanlivý nádech a je vnímán negativně.^[3] V minulosti byl ale užíván běžně v literatuře a chápán neutrálně.
Mniška je ženská forma slova mnich, ze starohornoněmeckého munih, původně přes latinské monicus, monachus z řečtiny monachós (poustevník, jediný, samotný). Toto slovo je laickou veřejností často chybně považováno za synonymum slova řeholnice. Ve skutečnosti ovšem označuje ženu žijící mnišským způsobem života - tak ovšem žije jen část řeholnic, navíc mniška nemusí být řeholnice.

[editovat] Křesťanské řeholnice

Křesťanské řeholnice existují zejména v církvi římskokatolické, a pravoslavné. Nejčastěji slouží Bohu charitativní činností v nemocnicích, ozdravovnách, sirotčincích, v ústavech pro tělesně a duševně postižené a výukou a výchovou dětí ve školách či modlitbami a kontemplací. Oděv křesťanských řeholnic, nošený na znamení zavěcení a jako svědectví o chudobě^[4], se tradičně nazýval hábit (z latinského habitus), v současné době se používají spíše slova řeholní oděv nebo řeholní šat.

[editovat] Buddhistické řeholnice

Součástí buddhistické tradice jsou i řeholnice, ačkoliv tato tradice není sledována ve všech zemích, kde buddhistické vyznání existuje. Ty se liší i stupněm důstojnosti a oprávnění, jež ženám poskytují - například v Thajsku nejsou ženské příslušnice klášterů považovány za požívající stejných práv jako mužští mnichové, zatímco v Japonsku jsou považovány za plně rovnoprávné.

[editovat] Slavné řeholnice

Svatá Alžběta Ruská.

sv. Alžběta Ruská
sv. Anežka Česká
Hōjō Masako
bl. Matka Tereza
bl. Zdenka Cecilia Schelingová
Dorothy Stang
sv. Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)
sv. Terezie od Ježíše (Terezie z Avily)
sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Terezie z Lisieux)
Mary Ward
Jeanine Deckers

[editovat] Obraz jeptišek v kultuře

Díky způsobu života a výrazným stejnokrojům jsou řeholnice často vedlejšími i hlavními postavami literárních i filmových děl. Nejvýrazněji se objevují v komediích, kde je využito kontrastu mezi uzavřeným a relativně klidným životem řádu s rychlým světským životem. Příkladem může být americký film Sestra v akci nebo francouzský Četník ze St. Tropez.

Řeholnice sehrály v křesťanské kultuře značnou roli a byly celou společností vnímány jako určitý symbol čistoty. Toto vnímání ve značné části společnosti trvá, byť oslabené, doposud. Ve 20. století některé skupiny, zpravidla neuznávající nebo cíleně bořící tradice (futuristé), na tento symbol útočily jeho zobrazováním v situacích, které jsou pro toto povolání urážlivé a znevažující. Takovéhoto jednání i faktu, že se toto jednání stalo pro určité lidi přijatelné, využívá i komerční průmysl (reklama, pornografie, atp.). Toto jednání je velkou částí nejen křesťanské společnosti vnímáno jako kontroverzní, v tradičně křesťanských zemích (např. Filipíny) je považováno za morálně nepřijatelné.