Terezie Benedikta od Kříže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sv. Terezie Benedikta od Kříže
{{{název}}}
Mučednice
Narození 12. října 1891, Vratislav
Úmrtí 9. srpna 1942, koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau
Svátek 9. srpen
Blahořečena 1. května 1987 papežem Janem Pavlem II.
Svatořečena 11. října 1998 papežem Janem Pavlem II.
Úřady bosá karmelitánka
Uctívána církvemi římskokatolická církev
Atributy Davidova hvězda
Patronkou Evropy, Světových dnů mládeže, židů konvertovaných ke křesťanství

Svatá Terezie Benedikta od Kříže, rodným jménem Edith Stein (12. října 1891, Vratislav9. srpna (pravděpodobně) 1942, KT Auschwitz-Birkenau) byla katolická filosofka, a řeholnice, členka řádu bosých karmelitek.

Byla židovského původu, k hluboké víře a řeholnímu životu se propracovala od ortodoxního judaismu přes ateismus. Byla jedním z vrcholných představitelů katolické filosofie první poloviny 20. století, vysoce uznávanou v oblasti fenomenologie a tomismu.

Zahynula v plynové komoře KT Auschwitz-Birkenau společně se stovkami dalších pokřtěných Židů z Nizozemska, jejichž přednostní vyhlazení bylo pomstou za společné veřejné prohlášení nizozemských katolických biskupů a vůdců protestantských církví, kteří v něm odmítli pronásledování Židů a vyzvali věřící k tomu, aby jim pomáhali.

Blahoslavenou byla prohlášena 1. května 1987, kanonizována 11. října 1998. 1. října 1999 byla prohlášena spolupatronkou Evropy. V katolickém kalendáři připadá její svátek na 9. srpen.

Život[editovat | editovat zdroj]

Edith Steinová se narodila ve Vratislavi (tehdy německá část Slezska) v rodině ortodoxních židů. V roce 1904 odmítla židovskou víru a stala se ateistkou. Později se přihlásila na universitu v Göttingen, kde spolupracovala se zakladatelem fenomenologie, profesorem Edmundem Husserlem, kterého následovala na univerzitu ve Freiburgu jako jeho asistentka. Pod vlivem jeho a jeho žáků se formoval její filosofický diskurs a zájem o křesťanství. V roce 1916 obhájila doktorát filosofie s prací Zum Problem der Einfühlung.

V roce 1921 konvertovala ke katolicismu (velký vliv na ni měla četba vlastního Života svaté Terezie od Ježíše). Pokřtěna byla 1. ledna 1922, poté se vzdala asistentského místa u Husserla a odešla učit na dívčí školu ve Speyeru, kterou vedly dominikánky (1922-1932). Ve volném čase studovala katolickou filosofii a překládala do němčiny spisy sv. Tomáše Akvinského. V roce 1932 nastoupila na Institut pedagogiky, ale již o rok později musela pod tlakem nacistické vlády a jejích protižidovských zákonů místo opustit. Tehdy posílá dopis papeži Piu XI., v němž předpovídá osud Židů v Německu a prosí jej, aby se jich zastal.

V roce 1934 vstoupila k bosým karmelitkám a přijala řeholní jméno Terezie Benedikta od Kříže. Zde napsala metafyzickou knihu Endliches und ewiges Sein (Časné a věčné bytí), v níž se pokusila o syntézu tomistické filosofie a fenomenologie. V roce 1938 složila slavné řeholní sliby.

Vzhledem k rostoucímu tlaku proti Židům v Německu zemi opustila (1939) a usadila se v karmelitánském klášteře v nizozemském Echtu. Zde napsala studii Kreuzeswissenschaft. Studie über Johannes vom Kreuz (Věda kříže: Studie o sv. Janu od Kříže).

V roce 1940 bylo Nizozemí dobyto a obsazeno Německem a Židům nastaly krušné časy. Křesťanským církvím v čele s katolíky se ještě podařilo dojednat výjimky z některých perzekucí a transportů pro pokřtěné Židy, když protesty proti jednání se Židy jako celkem selhaly, a pokoušely se dojednat jejich vycestování mimo Němci ovládaný prostor. Veškerá jednání ale zkrachovala, když nizozemští biskupové vystoupili s veřejně čteným prohlášením, ve kterém ostře odsoudili rasistické základy nacismu a vyzvali věřící, aby podpořili Židy. Nacisté zareagovali tak, že přerušili jednání o vycestování, pozatýkali všechny pokřtěné Židy a odeslali je do vyhlazovacích táborů. Byly mezi nimi i Edith Steinová a její sestra Rosa. Edith během přesunu a krátkého pobytu v koncentračním táboře zorganizovala péči o děti, které byly odloučeny od svých matek nebo se o ně zničené matky nedokázaly postarat. Zemřela v plynové komoře pravděpodobně 9. srpna 1942.

Otázka svatořečení[editovat | editovat zdroj]

Některé židovské organizace vznesly námitku proti svatořečení[zdroj?] a zejména označování Edith Steinové za mučednici, neboť podle nich zemřela pro svůj židovský původ.[zdroj?] Katolická církev jejich námitku odmítla, neboť podle ní zemřela kvůli tomu, že její církev vystoupila proti pronásledování Židů.[zdroj?]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Zum Problem der Einfühlung (disertační práce), Halle 1917
  • Potenz und Akt. Habilitationsschrift, 1931
  • Endliches und ewiges Sein, 1937, 1950
  • Kreuzeswissenschaft. Studie über Johannes vom Kreuz, 1950, 2003, česky 2000

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Edith Stein ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A.. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha : Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.  
  • E. Steinová, Cesty k vnitřnímu ztišení. Praha 2005
  • E. Steinová, Myšlenky a meditace. Svitavy 2000
  • E. Steinová, Myšlenky a dopisy. Praha 1991
  • E. Steinová, Vánoční tajemství. Vimperk 1991
  • E. Steinová, Věda kříže: Studie o sv. Janu od Kříže. Brno 2000

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]