Řád (církev)
Církevní řád (latinsky ordo) označuje nadnárodní instituci společného života, která se řídí určitou řeholí. Jeho členové, křesťanští muži nebo ženy, kteří se k tomuto způsobu života zavázali řeholními sliby, se označují jako mniši, řeholníci, bratři (mnišky, řeholnice, sestry).
Pojem řád, známý v našem prostředí původně z církevního práva, se dnes analogicky používá i pro nekřesťanské komunity s podobnou charakteristikou.
Obsah |
[editovat] Klášterní život
Velmi rozšířeným způsobem života mnoha řádů je společný život v klášteře nebo konventu, kde se řeholníci společně modlí (především tzv. liturgie hodin), stolují a pracují. Každé místní společenství řeholníků je podřízeno jednomu představenému (opat, abatyše atd.), v čele celého řádu stojí opat primas nebo generální představený.
[editovat] Dějiny křesťanských řádů
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
V prvních staletích křesťanství začínalo stále více mužů a žen žít na osamělých místech jako poustevníci; vzorem je zde sv. Antonín Egyptský. Tito poustevníci se však časem začali scházet ke společné modlitbě; kolem roku 320 zakládá v Horním Egyptě první křesťanský klášter Pachomios.
Po vzoru Pachomiovy Andělské řehole skládá kolem roku 350 sv. Basileios z Kaisareie pro mnichy řeholi života, kterou se dosud řídí kláštery ve východní církvi. Tato řehole se stala vzorem pro řeholi sepsanou sv. Benediktem z Nursie a která je společná všem klášterům benediktinské tradice.
[editovat] Hlavní formy
V západní církvi dnes existuje sedm základních forem řádového života:
- řeholní kanovníci
- mnišské řády
- rytířské řády
- žebravé řády
- řeholní klerici
- řeholní kongregace
- laické
- školští bratři
[editovat] Dokumentární cyklus
V roce 2009 začala Česká televize vysílat nepravidelný dokumentární cyklus o církevních řádech v České republice.
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- M. Buben, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Díl 1, Řády rytířské a křížovníci. - Praha : Libri, 2002.
- M. Buben, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Díl 2. Sv. 1, Řeholní kanovníci. - Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-086-1.
- M. Buben, Encyklopedie řádů, kongregací v českých zemích. 2. díl, 2. sv, Mnišské řády. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-084-5.
- M. Buben, Encyklopedie řádů, kongregací v českých zemích. 3. díl, 1. svazek. Žebravé řády. Praha : Libri, 2006. ISBN 80-7277-088-8.
- Vlček – Sommer – Foltýn, Encyklopedie klášterů v České republice. Praha : Libri 1997.
- Dolista – Pospíšilová, Katalog mužských a ženských řeholních institutů začleněných do konferencí vyšších představených v České republice, stav k 1.1.2000. Praha 2000.
- M. Hrudníková (vyd.), Řeholní život v českých zemích : řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-222-6.
