Klauzura (klášter)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Klauzura (z lat. claudere, zavřít) je výraz, který označuje pravidla ohledně vstupu, pobytu a odchodu cizích osob do kláštera či řeholního domu, jakož i pravidla pro pobyt členů kláštera mimo jeho prostory a jejich styk s ostatní společností.

U řádů s přísnou klauzurou (tj. s přísným odloučením od světa) se v běžném hovoru jako klauzura označuje i ta část kláštera, kde je vstup a pobyt cizích osob výrazně či zcela omezen. To se týká především částí kláštera, kde mají bratři či sestry své soukromí, kde se modlí a studují.

Klauzurní praxe je velmi starobylá a v průběhu věků procházela složitým vývojem, mezi jednotlivými řeholními společnostmi v ní mohou být i velmi výrazné rozdíly.

Podle původu pravidel rozlišujeme klauzuru na papežskou (určenou zvláštním předpisem Apoštolského stolce), biskupskou (určenou rozhodnutím místního ordináře) či konstituční (určenou právními předpisy samotné řeholní společnosti).