Rytířský řád

Bitva u Hattínu znamenala pro rytířské řády pohromu.

Egyptský sultán Saladin nechal po vítězné bitvě u Hattínu zajaté templáře a johanity stít.

První rytířské řády byly zvláštními formami duchovních (čili církevních) řádů. Šlo tedy o řeholní organizace tvořené rytíři-mnichy, které měly za úkol plnit vojenské úkoly v souvislosti ochrany Evropy či Svaté země před nevěřícími. Zejména byla snaha udržet Svatou zemi v rukou křesťanů západní církve. Nejstarší církevní rytířské řády proto vznikaly koncem 11. století a během 12. století především v souvislosti s křížovými výpravami do Svaté země a tudíž byly společně s ostatními řády součástí západní církve. Postupně se staly významným vojenským faktorem křesťanských států, které s jejich pomocí ve východním Středomoří přežívaly většinou pod tlakem okolních muslimských států. Tyto řády označujeme za církevní či duchovní, neboť ve vrcholném a především pozdním středověku nejen že začaly vznikat rytířské řády světské, ale také řády záslužné.

Původní myšlenkou církevních rytířských řádů byla sice péče o nemocné poutníky (johanité) nebo ochrana poutnických cest (templáři) do Svaté země, ve vrcholném středověku však vstupoval do popředí ozbrojený boj pro obranu křesťanství před islámem, pohanstvím, schizmatismem či kacířstvím (některé církevní rytířské řády se účastnily křížové výpravy proti Albigenským). Zejména templáři a johanité se proslavili svou odvahou a bojeschopností. Na rozdíl od svých světských protějšků byli mnohem disciplinovanějšími armádami. Zemřít v boji s nepřáteli Krista znamenalo pro příslušníky řádů získat věčné spasení a odpuštění všech hříchů. Řády jako například templáři dokonce ve svých regulích zakazovali přijímat za zajaté členy řádů výkupné. Egyptský sultán Saladin proto nechal po vítězné bitvě u Hattínu zajaté templáře a johanity stít. Saladin si uvědomoval, že pokud přeživší rytíře nechá propustit, pozvednou proti němu meč znovu, neboť jsou zarytými odpůrci islámu. Každému zajatci proto bylo nabídnuto, zda přijme islám nebo smrt. Všichni nebo převážná většina zvolila raději smrt. Řád templářů byl ryze rytířským řádem, kdežto jejich konkurenti johanité a později také němečtí rytíři byli rytířskými řády zavázanými také monasticko-špitálním posláním. Církevní vojenské řády se tak dělily na ryze rytířské a rytířsko-špitální. Členové řádů skládali tradiční mnišské sliby, tedy sliby chudoby, čistoty (cudnosti) a poslušnosti, doplněné navíc o povinnost obrany křesťanstva před nevěřícími (ve znacích těchto řádů se proto často objevuje kříž). Další řády vznikly ve Španělsku a severovýchodní Evropě.

K obraně Palestiny byly řády obvykle nuceny navazovat spojenecké vztahy s nepřátelskými stranami jako byla Káhira, Damašek a sekta nizárijských ismailitů neboli asasínů, což obvykle vedlo k úpadku jejich pověsti v Evropě. S úpadkem ideje křížových výprav role řádů jako vojenské síly proti jinověrcům a při obraně křesťanství ustoupila do pozadí, řády se koncentrovaly na získání státní moci a hromadění majetku. To vedlo ke konfliktům jak se Svatým stolcem, tak i se světskými panovníky, v některých případech pak k zabavení majetku a rozpuštění řádů (proces proti templářům).

Činnost řádů, které se dochovaly do dnešní doby, je výlučně dobročinného charakteru, i když jejich vnitřní struktura často připomíná tradice středověku. V pozdním středověku vznikaly také první řády světské, které byly zakládány většinou panovníky a určeny pouze pro šlechtu. Světské řády mají mnohem jednodušší strukturu než církevní řády, neboť jejich členové nejsou vázáni mnišskými sliby a přísným životem v klášteře. Členství ve světských řádech obvykle určuje vyznamenání řádu. Proto jsou světské řády spíše záležitostí prestiže. V 18.,19. a 20. století vznikalo mnoho řádů, které se odvolávaly na tradici středověkých církevních řádů. Většinou se jednalo o imitace či varianty svobodného zednářství. Často se vyskytují i řády samozvané nebo zcela podvodné, např. novodobý Suverénní řád sv. Stanislava nebo Řád sv. Agáty z Paterna, , jejichž jediným smyslem je obohacení jejich zakladatelů.^[zdroj?]

Seznam duchovních (církevních) rytířských řádů

Duchovní vojensko-rytířské církevní řády založené v Palestině

Znak	Název	Jiné názvy	Vznik	Zánik
	Řád templářů	také „rytíři templu“, „rytíři Šalamounova chrámu“, „chrámoví rytíři“ apod.	1119 (rytířský řád)	1312
	Řád johanitů (Řád maltézských rytířů)	také „Maltézský řád, „hospitalité sv. Jana“, „svatojánští rytíři“, „špitálníci“ apod.	1023 (bratrstvo) 1113 (řád) 1119 (rytířský řád)
	Řád lazariánů Řád sv. Lazara	známi také jako „rytíři sv. Lazara“, „lazariáni“ nebo „lazarité“	1098 (bratrstvo) 1142 (rytířský řád)
‎	Řád kanovníků Božího hrobu (Řád strážců Božího Hrobu)	známi také „rytíři Božího hrobu“ nebo „božehrobci“	1099
	Řád německých rytířů	také „Německý řád“, „bratři německého řádu Panny Marie“ apod.	1190 (bratrstvo) 1199 (rytířský řád)	1834 (konec rytířského řádu)
	Řád rytířů sv. Tomáše z Akry	Řád rytířů sv. Tomáše v Akře/z Akry apod.	1191 (řád) 1236 (rytířský řád)
	Řád rytířů z Montjoie	také zván „Řádem rytířů z Monte Gaudio“ či „Řádem Trufac“	1171-1180	1221 (začleněn do Caltravského řádu)
	Řád křižovníků s červenou hvězdou v modrém poli	jinak též zkráceně „betlemité“	? 12. století	? 15. století

Duchovní vojensko-rytířské církevní řády založené v Pobaltí

Znak	Název	Jiné názvy	Vznik	Zánik
	Řád dobřínských rytířů	či „Řád dobříňských rytířů“ či zkráceně „Bratři Dobřínští“	? 13. století	1237 (sloučen s Německým řádem)
	Řád mečových bratří	též „mečový rytíři“, „rytíři meče“ či „livonští rytíři“	1202	1237(sloučen s Německým řádem) 1561
	Řád livonských rytířů (Livonská větev Řádu německých rytířů)	neboli „livonští rytíři“	1237	1525

Duchovní vojensko-rytířské církevní řády založené na Pyrenejském poloostrově

Znak	Název	Jiné názvy	Vznik	Zánik
	Řád svatojakubských rytířů	také „Santiágský řád“, „řád rytířů sv. Jakuba z Compostelly“, „Řád sv. Jakuba od meče“ atd.	1170 (bratrstvo) 1175 (rytířský řád)
	Řád calatravských rytířů	oficiálně Vojenský rytířský řád z Calatravy	1158 1187 (potvrzen jako rytířský řád)
	Řád avizských rytířů	oficiálně Řád sv. Benedikta z Avizu, také „Evorský řád“	1158 1162 (rytířský řád)	1789 (sekularizován)
	Řád alcantárských rytířů	oficiálně Vojenský rytířský řád z Alcantary	1156
	Řád rytířů z Montesy	oficiálně Vojenský rytířský řád Naší milé paní z Montesy, jinak též zkráceně „Monteský řád“	1317
	Řád rytířů Krista	oficiálně Vojenský rytířský řád z Alcantary	1317-1318 1319 (potvrzen papežem)	1789 (sekularizován)
	Řád rytířů sv. Jiří z Alfamy		1201	1221 (sloučen s Monteským řádem)
	Řád Svatého Spasitele z Monrealu		1128	?
	Řád mercedariánských rytířů	zkráceně „mercedariáni“	1218
	Řád Nejsvětější Panny Marie v Hispánii	nebo též „Řád hvězdy“	1279	1281 (sloučen se Santiágským řádem)
	Řád křídla sv. Michaela	oficiálně Královský řád křídla sv. Michala	1147
	Řád z Roncesvalles		1137
	Řád rytířů z Monfragüe		1196	1221 (sloučen s Calatravským řádem)

Duchovní vojensko-rytířské církevní řády založené ve Francii

Znak	Název	Jiné názvy	Vznik	Zánik
	Řád sv. Ducha z Montpellier	také „špitálníci z Montpellier“, „rytíři sv. Ducha“, „bratři ze Sassie“ apod.	1195	1711 (sloučen s Řádem lazariánů) 1561
	Milice Víry Ježíše Krista	také „Řád svaté víry Ježíše Krista“	1221 (bratrstvo) 1198 (rytířský řád)	? 14. století
	Řád víry a míru (vznikl v Gaskoňsku)	také zván jako „Řád meče“	cca 1226-1231	1273
	Řád svaté Ampule	někdy také „Řád svatého Remigia“	496?	?
	Řád Panny Marie Karmelské		1606	1830
	Řád rytířů z Aubracu

Ostatní duchovní rytířské a vojensko-rytířské církevní řády

Znak	Název	Jiné názvy	Vznik	Zánik
	Řád sv. Jakuba z Altopascio	zvaný též „Řád rytířů Tau“, vznikl a působil v Toskánsku	952	1587 (sloučen s Řádem lazariánů) 1561
	Řád křižovníků s červenou hvězdou	zkráceně „Křižovníci s červenou hvězdou“	1233 (bratrstvo) 1237 (rytířský řád)
	Řád křižovníků s červeným srdcem	také „Řád sv. Cyriaka“ nebo zkráceně „cyriaci“	1256
	Řád konstantiniánských rytířů sv. Jiří		1575
	Řád Panny Marie Betlémské		1459	1484
	Milice Ježíše Krista		1233	1261
	Řád Požehnané Panny Marie	též zvaný „Řád Panny Mary z Věže“ či „Řád rytířů Matky Boží“,také zkráceně známi jako „gaudenti“	1261	1558
	Řád sv. Mauricia a sv. Lazara		1434	1946 (záslužný řád)
	Řád sv. Štěpána, papeže a mučedníka		1561	1859
	Řád sv. Jiří z Korutan	založen roku 1273 jako „Špitální řád sv. Jiří z Korutan“	1273 1468 (znovuzaložen)	1598
	Řád křesťanského rytířstva	oficiálně „Rytířský řád křesťanského vojska Nejsvětější Panny a sv. Michaela“ či zkráceně „Řád křesťanské milice“
	Řád sv. Štěpána Uherského	známi jako štěpánité nebo také štefanité

Nekatolické církevní rytířské řády

Znak	Název	Informace	Vznik	Zánik
	Řád sv. Kříže z Jeruzaléma (melchitský řeckokatolický řád)
	Řád johanitů (protestantský řád)	Johanniterorden, Johanniter Orde a Johanniterorden i Sverige společně s anglickým Nejctihodnějším řádem sv. Jana Jeruzalémského tvoří mezinárodní Alianci sv. Jana.	16. století (odštěpení od původního Maltézského řádu)
	Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského (anglikánský řád)		1831

Samozvané rytířské řády

Znak	Název	Informace	Vznik	Zánik
	Militia Templi (laická asociace římskokatolické církve)	Řád spadá pod římskokatolickou arcidiecézi v Sieně-Colle di Val d'Elsa-Montalcino. Řád se řídí podle moderní adaptace pravidel sv. Bernarda z Clairvaux které byly původně určeny pro Řád templářů a jedná se o samozvaný rytířský řád.	1979
	Skotští Templáři - (Scottish Knights Templar: The Grand Priory of Knights Templar in Scotland) (organizace)	Ordo Supremus Militaris Templi Hierosolymitani
	Skotští Templáři - (Scottish Knights Templar: The Autonomous Grand Priory of Scotland) (organizace)
	Templářští rytíři - (Knight Templars: Grand Priory of the Scots) (organizace)	Ordo Supremus Militaris Templi Hierosolymitani
	Gnostičtí Templáři - (Gnostic Templars: The International Order of Gnostic Templars) (organizace)
	Rytířský řád svatého Václava (mezinárodní nevládní organizace)		1994
	Královský řád rytířů svatého Václava (občanské sdružení)	Je občanské sdružení registrované v České republice ke dni 13. června 2011. Řád vede František Jílek, mediálně známý jako režisér pornografických filmů, který se v rámci činnosti sdružení prohlašuje za českého krále.	2011
	Královský řád Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana (občanské sdružení)
	Řád blanických rytířů (mezinárodní organizace a sdružení)
	Suverénní řád sv. Stanislava
	Řád sv. Agáty z Paterna

Seznam světských rytířských řádů a vyznamenání

Celoevropské:

Znak	Název	Jiné názvy	Vznik	Zánik
	Řád zlatého rouna		1430

• Řád burgundského kříže (zal. 1535 nebo 1555)
• Řád sv. Šebestiána (zal. 1985)

Pyrenejský poloostrov:

• Řád dubu (zal. v 9. stol.)
• Řád lilie (Navarra) (zal. 1048)
• Řád sekery (zal. 1149)
• Řád svaté trojjedinosti (zal. 1198)
• Milostivý řád (zal. 1230)
• Řád svornosti (zal. 1261)
• Řád holuba (Kastílie) (zal. 1290)
• Řád pásu (zal. 1332)
• Řád rozumu (zal. 1379)
• Řád lžíce (zal. 1410)
• Řád zrcadla (zal. 1410)
• Řád lilie (Aragonie) (zal. 1412)
• Řád rybí šupiny (zal. 1417 nebo 1427)
• Řád věže a meče (zal. 1459)

Francie a Benelux:

• Řád hvězdy (zal. 1022)
• Řád lva (zal. 1080)
• Řád janovcového lusku (zal. 1234)
• Řád sv. Jakuba (Holandsko) (zal. 1290)
• Řád zeleného štítu (zal. 1369)
• Řád bodláku (Francie) (zal. 1370)
• Řád sokola (Francie) (zal. 1380)
• Řád hermelínu (zal. 1382)
• Řád dikobraza (zal. 1394)
• Řád bílé dámy na zeleném štítě (zal. 1399)
• Řád chmelu (zal. 1400 nebo 1411)
• Řád zlatého okovu (zal. 1415)
• Řád žitných klasů (zal. po 1450)
• Řád sv. Michala (zal. 1469)
• Řád sv. Ducha (zal. 1578)
• Řád žluté pásky (zal. 1600 nebo 1606)
• Řád včely (zal. 1703)
• Pavilonový řád (zal. 1717)
• Nassavský řád zlatého lva (zal. 1858)

Britské ostrovy:

• Řád rytířů zajíce (zal. 1338)
• Řád lázně (zal. 1339)
• Podvazkový řád (zal. 1348-1350)
• Řád holuba (Anglie) (zal. 1399)
• Řád bodláku (zal. 1687)
• Řád sv. Patrika (zal. 1783)

Skandinávie:

• Řád slona (zal. 1462)
• Řád svazku (také Řád dvorské cti) (zal. 1527)
• Řád Beránka Božího (zal. 1564)
• Řád obrněné paže (zal. 1616)
• Řád laskavce (také Řád amarantu, zal. 1653)
• Řád meče (zal. 1748)
• Řád Serafínů (zal. 1748)
• Řád norského lva (zal. 1904)

Německo a Švýcarsko:

• Řád medvěda (také Řád sv. Havla, zal. 1213)
• Řád papouška (zal. 1258)
• Řád bláznů (zal. 1381)
• Řád zlatého a stříbrného srpu (zal. 1382)
• Řád sv. Simplicia (zal. 1403 nebo 1492)
• Řád chrta (také Řád věrnosti, zal. 1416)
• Řád labutě (zal. 1440)
• Řád sv. Huberta (také Řád lovecké trubky, zal. 1444)
• Řád sv. Jeronýma (zal. 1450)
• Řád bratrství ve zbrani (také Řád sv. Kryštofa, zal. 1465)
• Řád lžíce (zal. 1525 nebo 1527)
• Řád modré pásky (také Řád zlaté skály, zal. 1585)
• Řád zlatého bratrstva (zal. 1590)
• Řád bratrské svornosti (zal. 1591)
• Řád palmy (zal. 1617)
• Řád utrpení Ježíše Krista (zal. 1617)
• Řád vzdoru (zal. 1618)
• Řád svornosti (Bayreuth) (zal. 1660)
• Řád německé poctivosti (zal. 1690)
• Řád dobrého přátelství (zal. 1692)
• Řád sv. Michala (Kolínsko) (zal. 1693)
• Řád svornosti (Nassavsko) (zal. 1696)
• Řád dokonalého přátelství (zal. v 18. stol.)
• Řád černé orlice (zal. 1701)
• Řád zlaté orlice (zal. 1702)
• Řád württemberské koruny (zal. 1702)
• Řád vznešené vášně (také Querfurtský řád, zal. 1704)
• Řád červené orlice (zal. 1705)
• Řád věrnosti (zal. 1715)
• Řád svornosti (Schwarzburg) (zal. 1718)
• Řád sv. Jiří (Bavorsko) (zal. 1729)
• Řád bílého sokola (také Řád bdělosti, zal. 1732)
• Řád sv. Anny (zal. 1735)
• Řád sv. Jindřicha (zal. 1736)
• Řád sv. Jáchyma (zal. 1755)
• Řád čtyř císařů (zal. 1768)
• Řád sv. Josefa (zal. 1768)
• Řád pravého rytířství (zal. 1793)
• Ludvíkův řád (zal. 1807)
• Řád routové koruny (zal. 1807)
• Guelfský řád (zal. 1815)
• Řád Albrechta Medvěda (zal. 1836)
• Řád Petra Fridricha Ludvíka (zal. 1838)
• Řád sv. Jiří (Hannoversko) (zal. 1839)
• Hohenzollernský domácí řád (zal. 1841)
• Řád Vendické koruny (zal. 1864)

Itálie:

• Řád uzlu (zal. ve 14. stol.)
• Řád punčochy (zal. ve 14. stol.)
• Řád zvěstování (zal. 1362)
• Řád cívky (zal. 1376)
• Řád argonautů (také Řád lodi, Řád půlměsíce nebo Řád sv. Mikuláše, zal. 1382)
• Řád hermelínu (Neapolsko) (zal. 1464)
• Řád svatého Marka (zal. v 15. stol.)
• Řád neapolské lvice (zal. v 17. stol.)
• Řád sv. Januaria (zal. 1738)
• Řád zlaté štóly (doložen v 18. stol.)
• Dóžecí řád (doložen v 18. stol.)

Papežské:

• Řád zlaté ostruhy (zal. ve 14. stol.)
• Řád sv. Petra (zal. 1521)
• Řád lilie (zal. 1546)

Rakousko:

• Řád sv. Kryštofa (zal. 1517)
• Řád sv. Ruperta (zal. 1701)

Uhry:

• Řád sv. Jiří (zal. 1326)
• Řád draka (zal. 1408-1409)
• Vitézský řád (zal. 1678)

České země:

• Řád staré sekery (zal. 1290)
• Řád točenice (také Tusin, zal. po 1390)
• Řád psího obojku (také Rudenband, zal. 1413)
• Řád lebky (zal. 1652)
• Řád zlatého jelena (zal. 1672)

Polsko:

• Řád bílé orlice (zal. 1705)
• Řád sv. Stanislava (zal. 1756)

Východní Evropa:

• Řád nebeského kříže (zal. 1557 v Rusku)
• Řád sv. Ondřeje (zal. 1698 v Rusku)
• Řád vděčnosti (zal. 1710 v Kuronsku)

Balkán:

• Řád sv. Petra (Černá Hora) (zal. 1830)
• Řád knížete Danila I. (zal. 1853)
• Řád Petrovićů-Njegošů (zal. 1896)

Mimoevropské:

• Řád sv. Blažeje (zal. 1118 v Malé Arménii)

Literatura

• BARBER, Malcolm. Noví rytíři. Dějiny templářského řádu. Praha : Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1.  
• BARBER, Malcolm. Proces s templáři. Praha : Argo, 2008. 396 s. ISBN 978-80-257-0018-1.  
• BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů a kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. I. díl. Řády rytířské a křížovníci. Praha : Libri, 2002. 215 s. ISBN 80-7277-085-3.  
• LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. 2. vyd. Praha : Libri, 1999. 256 s. ISBN 80-85983-71-0.  
• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.  

Seznamy velmistrů jednotlivých řádů

• Velmistři řádu templářů
• Velmistři řádu maltézských rytířů
• Velmistři řádu mečových bratří
• Velmistři řádu německých rytířů
• Seznam velmistrů řádu svatého Lazara

Související články

• Seznam rytířských řádů
• Seznam řádů a vyznamenání

Externí odkazy

• Catholic Encyclopedia: The Military Orders