Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (latinsky Ordo Sancti Pauli Primi Eremitae), jehož členové se nazývají též paulíni, je římskokatolický žebravý řád založený ve 13. století v Uhersku. Jméno převzal po sv. Pavlu z Théb. Charakteristickým znakem řádu je bílý hábit (jehož nošení jim povolil papež v roce 1342, aby se odlišili od různých toulavých „mnichů“). Heslo řádu zní „Solus cum Deo solo“ („Být sám jen s Bohem“).

Náplní činnosti řádu je rozjímání a pastorace. Je pro něj charakteristická úcta k Panně Marii, v jeho správě je mnoho mariánských poutních míst.

Vedení řádu sídlí v Polsku v klášteře Jasná Hora (polsky Jasna Góra) v Čenstochové. Ve světě nyní existuje asi 54 klášterů řádu, v nichž žije asi 500 mnichů. V České republice se nachází jeden klášter paulínů (Ostrava), na Slovensku tři (Topoľčany, Vranov nad Topľou, Trnava).

Slavné osobnosti řádu[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]