Friedrich von Flotow

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Friedrich Adolf Ferdinand von Flotow
Friedrich von Flotow, litografie Josepha Kriehubera
Friedrich von Flotow, litografie Josepha Kriehubera
Narození 26. dubna 1812
Teutendorf
Úmrtí 24. ledna 1883 (ve věku 70 let)
Darmstadt
Národnost německá
Povolání hudební skladatel

Friedrich Adolf Ferdinand von Flotow (26. dubna 181224. ledna 1883, Darmstadt) byl německý operní skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1812 jako druhé ze čtyř dětí a jako nejstarší syn šlechtice, statkáře a pruského kapitána Wilhelma von Flotowa (1785–1847) v Teutendorfu (okres Sanitz) a jeho manželky, Caroline Sophie Rahel von Boeckmann (1792–1862). Oba rodiče byli amatérští hudebníci. Otec hrál na flétnu a matka na klavír Od své matky Flotow získal první hudební vzdělání.

Otec původně plánoval pro syna diplomatickou kariéru, ale na doporučení klarinetového virtuóza Ivana Müllera souhlasil s dráhou hudebníka. Od roku 1828 tak Flotow studoval v Paříži na Conservatoire de Paris kompozici u Antonína Rejchy a hru na klavír na Johanna Petera Pixise. Tam se mimo jiné spřátelil s Charlesem Gounodem a Jacquesem Offenbachem.

V roce 1830 se na krátkou dobu vrátil do Německa a zkomponoval zde svá první dramatická díla: Pierre et Catherine, Rob Roy a La Duchesse de Guise. Byla poprvé provedena v Paříži bez většího úspěchu, nicméně svěží melodie zaujaly ředitele Théâtre de la Renaissance, který mu svěřil libreto inspirované slavným obrazem Théodore Géricaulta Le Naufrage de la Meduse (Vrak Medusy). Stejnojmenná opera sklidila velký úspěch a během jediného roku byla hrána 54x.

Pamětní deska ve Vídeňském Novém Městě

Po této opeře následovaly v krátkých intervalech opery Le Forestier (1840), L'Esclave de Camoens (1843) a ve spolupráci s Friedrichem Burgmullerem a Edouardem Deldevezem balet Lady Harriet (1844). V roce 1844 byla poprvé provedena v Hamburku opera Alessandro Stradella která znamenala další velký úspěch. Spolu s operou Martha oder Der Markt von Richmond, která měla premiéru v roce 1847 ve Vídni, se stala základem Flotowovy slávy. Pozdější opery, jako jsou např. Grand Duchess (1850, libreto Charlotte Birch-Pfeiffer), Rübezahl (1853, libreto Gustav zu Putlitz) nebo Albin (1856, Salomon Hermann Mosenthal) jsou již jen odleskem jeho starších děl.

V roce se vrátil do Meklenburska, aby převzal dědictví po otci. Dne 21. srpna 1849 se oženil s Elizabeth von Zadow (1832–1851), která však záhy zemřela. V listopadu 1855 se oženil znovu s tanečnicí Annou Theen (1833-1872), která mu porodila tři děti, Williama (1855–1872), Friedricha (1857–1918) a Carolinu (1851–1864).

Mezitím byl Flotow jmenován intendantem dvorního divadla ve Schwerinu a komořím Velkovévody meklenburgského. Pro slavnostní otevření schwerinského zámku po přestavbě, která probíhala v letech 1843–1857, zkomponoval operu Johann Albrecht, Herzog von Mecklenburg (Johann Albrecht, vévoda mecklenburgský). Z této doby pochází také opera La Veuve Grapin.

V roce 1863 se všech postů vzdal a přestěhoval se do Vídně, kde pracoval v umělecké komunitě Die grüne Insel (Zelený ostrov) a komponoval řadu písní s doprovodem klavíru. Stál také u zrodu organizace německých dramatických autorů a skladatelů, která měla za úkol chránit autorská práva skladatelů podobně jako OSA.

V roce 1867 se Flotow rozvedl s manželkou Annou a o rok později se oženil s její sestrou Rosinou Theen (1846–1925). Z toho manželství měl další dceru. V letech 1870-1872 bydleli ve Vídeňském Novém Městě, Wiener Strasse 31.

Od roku 1880 žil se svou sestrou Bernhardine Rößnerovou v Darmstadtu. Zemřel téměř slepý 24. ledna 1883, tři týdny před Richardem Wagnerem. Jeho hrob se nachází na starém hřbitově v Darmstadtu.


Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Hrob Friedricha von Flotow na Starém hřbitově v Darmstadtu

Flotow byl velmi plodný skladatel. Bohužel, většina jeho rukopisů byla v průběhu druhé světové války zničena při požáru archivu nakladatelství Bote & Bock v Berlíně. I osobní majetek byl s několika výjimkami ztracen. V roce 1955 bylo založeno v Darmstadtu museum věnované skladatelovu životu a dílu.

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • ' 'Pierre et Cathérine, 1833 Paříž (německá verze Peter und Kathinka, 1834 Ludwigslust)
  • Rob Roy (společně s Paulem Duportem a Pierre-Jean-Baptiste Desforgesem), 1836 Royaumont
  • Le Naufrage de la Méduse, 1839 Paříž (německá verze Die Matrosen, 1845 Hamburk)
  • L'Esclave de Camoëns, 1843 Paříž (německá verze Indra, das Schlangenmädchen, 1852 Vídeň)
  • Alessandro Stradella, 1844 Hamburk
  • Martha oder Der Markt von Richmond, 1847 Vídeň, zfilmováno 1916
  • Die Großfürstin Sophia Catarina, 1850 Berlín
  • Rübezahl, 1853 Frankfurt nad Mohanem
  • Albin oder Der Pflegesohn, 1856 Vídeň
  • Johann Albrecht, Herzog von Mecklenburg, 1857 Schwerin
  • La Veuve Grapin, 1859 Paříž (německá verze Die Witwe Grapin, 1962 Berlín)
  • Am Runenstein, 1865 Vídeň
  • L'Ombre, 1870 Paříž (německá verze Ein Schatten, 1871 Vídeň)
  • La Fleur d'Harlem, 1876 Turín

Balety[editovat | editovat zdroj]

  • Lady Harriette ou La Servante de Greenwich 1844 Paříž
  • Die Gruppe der Thetis, 1858 Schwerin
  • Der Tannkönig, ein Weihnachtsmärchen, 1861 Schwerin

Instrumentální díla[editovat | editovat zdroj]

Skladby pro orchestr[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní koncert č. 1 a-moll, 1830
  • Klavírní koncert č. 2 c-moll, 1831
  • Jubelouverture F-dur, 1852
  • Fackeltanz Es-dur, 1853

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

Klavír[editovat | editovat zdroj]

  • Pièce à quatre mains, 1833
  • Trois Valses allemandes, un galop et une mazurka, 1833
  • 6 etud pro klavír čtyřručně, 1874

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • 6 Rêveries, 1839 (s Jacques Offenbachem)
  • 4 Savoyardenlieder op. 17, 1875
  • 3 písně a balady:
    • Heimweh: „In die Heimat möcht ich wieder“
    • Lied der Amme: „Schließ die Äuglein, holder Knabe“
    • Frühlingswunsch
  • 3 písně:
    • Silvia: „Kehrt jemals er zurück“
    • Serenade: „Seit einer Stunde“
    • Sehnsucht nach der Nachtigall
  • 4 písně: (č. 1 a 4 ztraceny)
    • 2. Christabel
    • 3. „Alone, not yet alone“

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fritz Kaiser; Robert Didion, Flotow, in: MGG Personenteil (Bd.6), Kassel 22001, str. 1360-1368.
  • Fritz Kaiser: Flotow, Friedrich Freiherr von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 48, Duncker & Humblot, Leipzig 1904, str. 611–613.
  • Robert Eitner: Flotow, Friedrich. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 5, Duncker & Humblot, Berlin 1961, ISBN 3-428-00186-9, str. 256
  • Flotow. In: Meyers Konversations-Lexikon. 4. Auflage. Band 6, Bibliographisches Institut, Leipzig 1885–1892, str. 394.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Flotow na německé Wikipedii.