Charles Gounod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Charles-François Gounod

Význam:	* NAROZENÍ *
Narození
Datum:	18. června 1818
Místo:	Paříž, Francie
Úmrtí
Datum:	10. října 1893
Místo:	St. Cloud, Francie

Charles-François Gounod (* 18. června 1818, Paříž, Francie - † 10. října 1893, St. Cloud) byl francoszký skladatel, který se proslavil zejména dílem Faust (1859) a Romeem a Julií (Roméo et Juliettu; 1867).

[editovat] Život

Charles-François Gounod se narodil 18. června roku 1818 v Paříži jako syn talentovaného malíře, který zemřel, když byly malému chlapci pouze čtyři roky, a jeho ženy, která byla vynikající klavíristkou. Ta rozpoznala jeho výjimečné schopnosti, když ho učila hrát na klavír a dala jej k česko-francouzskému skladateli Antonínu Rejchovi (1770 - 1836), k jehož dalším žákům patřili mimo jiné např. Berlioz, Liszt, nebo César Franck.

Charles Gounod na fotografii od Nadara zřejmě z roku 1887

Po studiu na pařížské konzervatoři získal v roce 1839 cenu Grand Prix de Rome za svou dramatickou scénu Fernand. Řím udělal na mladého Gounoda veliký dojem a byl hluboce zasažen duchovní hudbou šestnáctého století, především Palestinou a stal se hluboce věřící. Před návratem do Paříže navštívil Vídeň (kde získal objednávku na dvě mše), Berlín a Lipsko, kde zůstal u Mendelssohnů a postupně si zamiloval Bachovu chorální hudbu.

Po návratu do Paříže, kde působil jako varhaník v chrámu Missions Entrangères, zde založil svůj vlastní církevní sbor, který vycházel spíše z palestiny a Bache, než z oblíbeného Rossiniho. Jednu dobu uvažova Gounod, že vstoupí do církve, začal studovat teologii a začal se podepisovat jako Abbé Gounod, ale nakonec "po pěti letech ticha" se rozhodl, že se vzdá myšlenky stát se knězem a obrátil svou pozornost na spíše světštější záležitosti. Stejně jako většina dřívějších ambiciózních mladých francouzských skladatelů hledal i Gounod úspěch v divadle a proto psal hodně scénické hudby a řadu oper.

Do "černého" se trefil až na čtvrtý pokus se svým Faustem (1859), který sklidil neuvěřitelný úspěch a dalo by se doslova říci, že z Gounoda udělal během jedé noci nejznámějšího francouzského skladatele. Poté následovali další méně úspěšné díla jako Mireille (1864) a Romeo a Julie (1867), obě uvedené poprvé v Théâtre-Lyrique v Paříži.

Po vypuknutí francouzsko-pruské války v roce 1870 odvezl Gounod svou rodinu radši do Anglie, kde byly v bezpečí. Tam žil v Londýně celých pět let a nemálo fascinoval tamní viktoriánskou společnost neustálými mimomanželskými vztahy a založil nový sbor (později se stal členem Královské chorální společnosti), který řídil v roce 1871 při slavnostním otevření Royal Albert Hall.

V posledních letech svého života psal Gounod převážně duchovní skladby, které odpovídali spíše anglickému vkusu a jimiž si byl schopen vydělat dosti slušné honoráře. Některé z jeho oper, zejména legendární Faust, jsou dnes velice známé a hlavně oblíbené. Stejně jsou na tom i jeho sentimentální písně, které byly ve světě neobyčejně oblíbené a jeho mše a oratoria byla hrána po celé Evropě. Gounodův světový úspěch podtrhlo nakonec udělení řádu Čestné legie v roce 1888.

Charles Gounod zemřel 10. října roku 1893 ve St. Cloudu ve Francii jako velice bohatý a uznávaný muž nejen Francie.