Gustav I. Vasa

Gustav I.
král švédský
Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse.
Doba vlády	6. června 1523 – 25. září 1560
Narození	12. května 1496 (pravděpodobně)
	Hrad Rydboholm, Uppland nebo Lindholmen, Uppland
Úmrtí	29. září 1560 (64 let)
	Stockholmský palác, Švédsko
Pochován	Katedrála v Uppsale
Předchůdce	Kristián II. Dánský
Nástupce	Erik XIV. Švédský
Královna	Kateřina Sasko-Lauenburská Margaret Leijonhufvud Kateřina Stenbock
Potomci	Erik XIV. Švédský Jan III. Švédský Kateřina Vasa Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská Magnus, vévoda z Östergötlandu Anna Marie, falckraběnka z Veldenz Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská Karel IX. Švédský
Dynastie	Vasa
Otec	Erik Johansson Vasa
Matka	Cecilia Månsdotter Eka
Podpis

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

• Erik (1533-1577), švédský král v letech 1560 - 1567.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

• Jan (1537-1592), švédský král v letech 1567 - 1592;
• Kateřina (1539-1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
• Cecilie (1540-1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
• Magnus (1542-1595), vévoda östergötlandský;
• Karel (1544)
• Anna (1545-1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
• Sten (1546-1547)
• Žofie (1547-1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
• Alžběta (1549-1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
• Karel (1550-1611), švédský král v letech 1599 - 1611;

22. srpna roku 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Literatura

• LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa : Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky) 

Předchůdce: Kristián II.

Švédský král Gustav I. 1523 – 1560

Nástupce: Erik XIV.

Předchůdce: Kristián II. Dánský

Finský vévoda Kustaa I. Vaasa 1523 – 1560

Nástupce: Erik XIV. Švédský

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.