Otec vlasti
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otec vlasti (lat. Pater patriae) byl ve starověku titul římských císařů. Vůbec poprvé ho obdržel senátor Marcus Tullius Cicero, po něm pak Gaius Iulius Caesar.
Později tak byli v souladu s tradicí titulováni středověcí panovníci. U českých panovníků je to poprvé doloženo v případě knížete Soběslava I. Současná česká historiografie tento titul obvykle spojuje s císařem Karlem IV., čímž oceňuje přínos jeho osobnosti pro český stát. Poprvé toto označení použil v pohřební řeči jeho přítel Vojtěch Raňkův z Ježova, profesor na pařížské Sorboně. Stejně tak se někdy toto označení používá pro Františka Palackého, obvyklejší však je otec národa[1].
I jiné země mají své „Otce vlasti“:
| Jméno | Země | Zásluhy |
|---|---|---|
| Muhammad Záhir Šáh | Afghánistán | Poslední král Afghánistánu vládnoucí po čtyřicet let (1933-1973)[2] |
| Aung San | Barma | Revolucionář a zakladatel novodobého Myanmaru (dříve Barmy). Byl zavražděn šest měsíců před vyhlášení nezávislosti Barmy na Velké Británii. Jeho dcera Aun Schan Su Ťij získala v roce 1991 Nobelovu cenu míru. |
| Sunjatsen | Čína | Prezident Číny a až do své smrti hlavní představitel Kuomintangu. Je uznáván jako otec národa jak v Číně, tak na Tchaj-wanu.[3] |
| Ante Starčević | Chorvatsko | Nacionalistický chorvatský politik a spisovatel 19. století.[4] |
| Mahátma Gándhí | Indie | Politický a duchovní vůdce Indie a indického hnutí za nezávislost. Indickou vládou mu byl udělen oficiální titul otec národa.[5] |
| Michael Collins | Irsko | Politik, zakladatel irské republikánské armády a velitel během irské války za nezávislost.[6] |
| Jón Sigurðsson | Island | Vůdce islandského hnutí za nezávislost (na Dánsku). Jeho narozeniny se slaví jako islandský státní svátek. |
| Nelson Mandela | Jižní Afrika | Bojovník proti apartheidu a prezident Jihoafrické republiky (1994-1999). Držitel Nobelovy ceny míru z roku 1993. |
| Ibrahim Rugova | Kosovo | Je považován za otce vlasti v Kosovu.[7] |
| Tunku Abdul Rahman | Malajsie | První premiér země po zisku nezávislosti.[8] |
| Miguel Hidalgo | Mexiko | Revoluční vůdce, který bojoval za nezávislost na Španělsku na začátku 19. století. |
| Vilém Oranžský | Nizozemí | Vůdce nizozemské revoluce proti španělské nadvládě v osmdesátileté válce.[9] |
| Einar Gerhardsen | Norsko | Poválečný premiér Norska, který v úřadě strávil rekordních 17 let.[10] |
| Mohammad Ali Jinnah | Pákistán | Zakladatel novodobého Pákistánu a na rok hlava státu. Pákistánská vláda mu udělila oficiální titul Baba-e-Qaum (otec vlasti).[11] |
| Jásir Arafat | Palestina | Zakladatel teroristické organizace Fatah a spoluzakladatel a předseda Organizace pro osvobození Palestiny[12] |
| Petr I. Veliký | Rusko | Reformní ruský car v 17. a 18. století. Za jeho vlády se Rusko značně modernizovalo a přiblížilo západoevropským státům.[13] |
| Lee Kuan Yew | Singapur | Dovedl Singapur k nezávislosti a byl jeho prvním předsedou vlády (1959 - 1990).[14][15] |
| Donald Dewar | Skotsko | Historicky první First Minister (hlava skotské vlády) v letech 1999 až 2000.[16] |
| Gustaf I. Vasa | Švédsko | Švédský král v letech 1523 - 1560.[17] |
| Mustafa Kemal | Turecko | Armádní důstojník, zakladatel Turecké republiky a její první prezident.[18] |
| José Gervasio Artigas | Uruguay | Bojovník za uruguayskou nezávislost proti Španělsku a Portugalsku.[19] |
| George Washington | USA | Vůdce Kontitentální armády v americké válce za nezávislost a zároveň první prezident USA (1789 - 1797). Jeho titul v angličtině zní Father of our Country.[20] |
| Xanana Gusmão | Východní Timor | První prezident země (2002-2007) a od roku 2007 premiér.[21] |
- ↑ Slovník české frazeologie a idiomatiky (1988)
- ↑ The Constitution of the Islamic Republic of Afghanistan [online]. [s.n.]. Dostupné: <[1]>.
- ↑ Dr. Sun Yat-Sen (class of 1882) [online]. [s.n.]. Dostupné: <[2]>.
- ↑ Nationalism and National Policy in Independent State of Croatia (1941-1945) [PDF]. [s.n.]. Dostupné: <[3]>.
- ↑ Nehru's address on Gandhi's death. Retrieved on 30 April 2008.
- ↑ Michael Collins: Father of Modern Ireland [online]. [s.n.]. Dostupné: <[4]>.
- ↑ "Kosovo leader Ibrahim Rugova dies", BBC News, 21 January 2006
- ↑ Malaysians Celebrate 50 Years of Independence With Pride [online]. [s.n.]. Dostupné: <[5]>.
- ↑ The Oude and Nieuwe Kerk in Delft
- ↑ Bjørn Talen. Gratulerer, kjære landsmann! [online]. Aftenposten, [cit. 2007-12-18]. Dostupné: <[6]>.
- ↑ Father of Pakistan [online]. [s.n.]. Dostupné: <[7]>.
- ↑ Arafat's Ambiguous Legacy, Time Magazine, 11 November 2004
- ↑ Životopis Petra Velikého (en) [online]. [s.n.]. Dostupné: <[8]>.
- ↑ TIME Magazine - 60 Years of Asian Heroes: Lee Kuan Yew [online]. [s.n.]. Dostupné: <[9]>.
- ↑ FATHER OF THE NATION at Webster's Online Dictionary
- ↑ "Donald Dewar Obituary", BBC News, 11 October 2000
- ↑ In the Footsteps of Gustav Vasa, Hallwyl Museum
- ↑ Atatürk (Mustafa Kemal) [online]. [s.n.]. Dostupné: <[10]>.
- ↑ Room, Adrian. "http://books.google.com/books?id=M1JIPAN-eJ4C&printsec=frontcover&client=firefox-a| title=Placenames of the World", p. 36
- ↑ George Washington: Father of Our Country
- ↑ "East Timor, fragile test-bed for intervention", The Guardian, 14 August 2007

