Čenstochová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Česká republika Čenstochová
Polsko Częstochowa
Čenstochová
Čenstochová
 Čenstochová – znak
znak
 Čenstochová – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
Vojvodství: Slezské
obec (gmina): Częstochowa
administrativní dělení: 21 čtvrtí (dzielnica)
Čenstochová
Red pog.png
Čenstochová
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 160[1] km²
počet obyvatel: 241 449[1] (2008)
hustota zalidnění: 1509[1] obyv. / km²
etnické složení: Poláci
náboženské složení: katolické křesťanství
správa
starosta: Krzysztof Matyjaszczyk (Prezident města)
oficiální web: http://www.czestochowa.pl
telefonní předvolba: +48 34
PSČ: 42-200 až 42-229, 42-263, 42-271, 42-280, 42-294

Čenstochová (polsky zvuk Częstochowa [tʃɛ̃stɔˈxɔva] IPA, německy Tschenstochau, rusky Ченстохова, hebrejsky צ'נסטוחובה) je město s postavením okresu v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží na řece Wartě v severní části Krakovsko-čenstochovské vysočiny. Ač historicky náleží do Malopolska, po administrativní reformě z roku 1999 byla připojena do Slezského vojvodství.

Je to 12. největší město v Polsku co se týče rozlohy a 13. co se týče počtu obyvatel. Ve městě se nachází kostel a klášter na Jasné Hoře se slavnou ikonou Panny Marie Čenstochovské (tzv. Černá Madona), který je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Evropy. Z tohoto důvodu je Čenstochová uznávána jako hlavní duchovní město Polska a je světově proslulá.

Město má necelých 250 000 obyvatel.

Statistické údaje[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Čenstochové.

Počet obyvatel (2008): 241 449[1].

Struktura zaměstnanosti obyvatel (2004)[2]:

  • procento lidí v předproduktivním věku: 17,5%
  • procento lidí v produktivním věku: 65,7%
  • procento lidí v poproduktivním věku: 16,8%

Rozloha Čenstochové: 160 km²[1].

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Čenstochová leží na hranici tří geomorfologických oblastí: Slezské plošiny, Krakovsko–čenstochovské vysočiny a Vožnicko–věluňské vysočiny. Území města se geologicky skládá ze štěrků, písků, jílů a vápence z období horní jury.

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Řeka Stradomka
Název toku % délky toku na území města ku celkové délce
Białka 38%
Brzezinka 63%
Gorzelanka 26%
Konopka 46%
Kucelinka 100%
Sobuczyna 49%
Stradomka 47%
Warta 1,9%

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obrana Jasné Hory 1655 (January Suchodolski)
Mapa z roku 1839, zakreslená Čenstochovka, Čenstochová i Nová Čenstochová
Pomník cara Alexandra II., který stál před Jasnou Horou v letech 1889-1917
Radnice v Čenstochové na počátku dvacátého století
Varšavská tržnice v Čenstochovském ghettu – místo shromažďování Židů k deportaci

Čenstochová vznikla v 13. století. První zmínka pochází z roku 1220. Název vychází ze slovanského jména Čenstoch. V letech 1370-1393 si Čenstochová stanovila léno Vladislava Opolčíka, který v roce 1382 zaplatil klášter paulínů. Městské právo bylo uděleno v roce 1356, a v roce 1502 bylo zavedeno právo magdeburské.

Klášter byl v 17. století těžce opevněn, v roce 1655, v době švédské potopy, odmítl povolit vstup švédským vojskům a ubránil se následnému obležení. Hrdinná obrana kláštera před útokem na polskou národní svatyni, který Poláci vnímali jako mimořádně podlý, vyburcovala řadu polských obyvatel k povstání, které uspíšilo konec švédské nadvlády nad Polskem. Obranu kláštera velice dramaticky vylíčil Henryk Sienkiewicz ve svém románu Potopa, ovšem současná historická bádání ukazují, že jeho popis obrany kláštera se od skutečnosti značně odchyluje.

Četné nájezdy, požáry i plundrování uvedly město do úpadku. V době barské konfederace bylo okolí Čenstochové jedním z hlavních míst odporu konfederačních vojsk. Po druhém dělení Polska se ocitla v Kališském departamentu jižních Prus. Po roce 1807 se ocitá v Kališském departamentu Varšavského knížectví, od roku 1815 v Kališském vojvodství Království Polského. V počátcích existovaly Stará Čenstochová a Čenstochovka (městská práva od roku 1717 jakožto Nová Čenstochová), které byly sloučeny 19. srpna 1826. V roce 1819 byla vojenským inženýrem Janem Bernhardem vytyčena nejdůležitější městská cesta – Alej Panny Marie (nyní Alej Nejsvětější Panny Marie v Čenstochové.

Díky poloze u Varšavsko–Vídeňské železnice (postavena 17. listopadu 1846), přítomnosti ložisek rud železa (nyní neexploatované, podkladů vápence jakož i čistých a hojných zásob vody řek se v roce 1870 začal rozvíjet průmysl – hutní (Huť Čenstochová, jejíž výstavbu inicioval Bernard Hantke), textilní a papírenský. V roce 1903 Čenstochová získala železniční spojení s Herbami a v roce 1911 s Kielci. V roce 1909 se konala ve městě velká zemědělsko–průmyslová výstava.

Za první světové války byla Čenstochová bez boje 3. srpna 1914 zabrána německými vojsky. V prvních dnech okupace bylo vykonáno mnoho vražd v podjasnohorské oblasti a deportována spousta obyvatel do Německa. V době války město poprvé v historii získalo městskou samovládu. Čenstochová byla osvobozena 11. listopadu 1918, kdy oddíly Polské vojenské organizace a občanských milicí, přistoupili k odzbrojování ustupujících Němců. Nadcházejícího dne připochodovaly čenstochovskými Alejemi tři skupiny Polské Armády pod vedením kpt. Ludwikowského. Jasná Hora od 26. dubna 1915 do 4. listopadu 1918 vytvořila enklávu pod okupací Rakouska–Uherska. V období Rusko–polské války po zhroucení se polské ofenzivy na Kyjev v roce 1920 Čenstochová musela ubytovat a uživit ukrajinskou vládu Semena Petlury spolu s dvěma tisíci uprchlíků. Město nebylo schopno umístit a udržet všechny uprchlíky, což vyvolalo protesty obyvatel. V roce 1921 většina z nich opustila město. Kromě toho v období slezských povstání byla Čenstochová hlavním střediskem pomoci pro povstalce. Ve městě byly organizovány sbírky peněz i léků a také místa náboru dobrovolníků.

V období meziválečného dvacetiletí lokální průmysl zvolna upadal. Od roku 1925 se v Čenstochové nachází sídlo biskupství (od roku 1992 arcibiskupství). Díky důrazu na rozvoj řemesel, zvláště památkářského, byla nazývána "malým Norimberkem". V roce 1939 měla Čenstochová už 138 tisíc obyvatel, což jí pasovalo na 8. místo žebříčku největších měst Polska.

V době druhé světové války byla území ležící na západ a jih od Čenstochové včleněna do Třetí říše, naproti tomu samo město se stalo částí Generálního gouvernementu a neslo německý název Tschenstochau. Němci vkročili do města 3. září 1939 a již nadcházejícího dne zahájili vraždění, které se do historie zapsalo pod názvem "Krvavé pondělí". V roce 1940, v rámci akce AB, dokončilo exterminaci inteligence. Více než 40 tisíc Židů se ocitlo v čenstochovském ghettu a většina byla vyvražděna nacistickými vojáky. Ve městě byl vybudován stalag 367 určený pro sovětské a italské vojenské zajatce. Po pádu varšavského povstání byla Čenstochová hlavním městem Polského podzemního státu. V době války a bezprostředně po ní v okolí Čenstochové působily silné partyzánské oddíly nezávislého podzemí. Do nejznámějších akcí z tohoto období patří úder (20. dubna 1943) na německou Emisní banku (dnes sídlo Slezské banky v Alejích) provedený oddíly "Stepa" a "Zagłoby" Národních ozbrojených sil společně se Zemskou armádou. 16. ledna 1945 Čenstochovou bez boje opustila německá vojenská posádka a město bylo obsazeno sovětskými oddíly mjr. Siemona Chochriakova.

V období Lidového Polska zajistila rychlá výstavba hutě, která získala jméno Boleslava Bieruta (po roce 1989 se vrátila k původnímu jménu Huť Čenstochová), dynamický rozvoj města. Sídlo zde našlo celopolské Sjednocení těžby železných rud. V letech 1946-1950 se připojila Čenstochová (podobně jako v meziválečném období) ke kieleckému vojvodství a v letech 1975-1998 byla hlavním městem čenstochovského vojvodství.

Čenstochovou navštívil šestkrát Jan Pavel II: v letech 1979, 1983, 1987, 1991, 1997 a 1999. 15. srpna 1991 zde sloužil slavnostní Mši svatou (končící VI Světové dny mládeže), na které se shromáždilo 1,5 milionu věřících a papež obdržel od vlády města klíč od jeho brán jakož i titul čestného obyvatele (Čenstochová byla prvním městem na světě, od kterého přijal takovéto vyznamenání). 26. května 2006 počastoval Čenstochovou svou návštěvou také jeho nástupce Benedikt XVI.

Jako první město ve střední Evropě Čenstochová obdržela čestnou vlajku Rady Evropy (1993) jakož i hlavní cenu této organizace – Prix de l'Europe (1998) – za práci v oblasti evropské integrace a rozvoj spolupráce se samosprávami evropských měst. Kontroverzní průběh měla administrativní reforma z roku 1999 díky které se Čenstochová, náležející historicky do Malopolska, ocitla ve Slezském vojvodství. Část lokálních politiků tehdy podporovala vytvoření Staropolského vojvodství společně s Kielci a nebo i Radomem.

Administrativní rozdělení města[editovat | editovat zdroj]

Čtvrti Čenstochové:

Památky, turistické atrakce a poutní místo[editovat | editovat zdroj]

Jasná Hora v noci
Kostel sv. Jakuba v Čenstochové, výhled od Aleje Nejsvětější Panny Marie
Jasnohorská bazilika

Turistika v Čenstochové je svázána hlavně s poutí k obrazu Matky Boží Čenstochovské na Jasné Hoře. Samotný klášterní komplex je největší, nejprestižnější a nejnavštěvovanější z čenstochovských památek.

Čenstochovou v roce 2005 navštívilo 4,5 milionu poutníků, z čehož přes 165 tisíc přišlo pěšky (údaje z tiskové kanceláře Jasné Hory).

Zajímavé jsou také původní sakrální stavby Čenstochové:

Zvlášť důležitou památkou je židovský hřbitov ve čtvrti Zawodzie.

Zajímavá je taktéž zástavba ulice sedmi Kamenic z 19. století nebo také archeologická rezervace lužické kultury ve čtvrti Raków.

Muzeální činnost provádí hlavně Jasná Hora a Čenstochovské muzeum. Do zachovaných čenstochovských muzeálních institucí patří:

Výlety po Čenstochové jsou často spojovány také s prohlídkou Krakovsko–Čenstochovské vysočiny.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Ve městě začínají tyto značené turistické trasy:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Spřátelená města:[3] Sblížená města:[4]
Německo Altötting Portugalsko Fatima
Palestina Betlém Ukrajina Kamenec Podolský[5]
Německo Freiburg im Breisgau Itálie Loreto
Izrael Nazaret Francie Lurdy
Lotyšsko Řežice Německo Pforzheim
Rakousko Štýrsko USA South Bend
Litva Šiauliai
Mexiko Zapopan

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Zemská silnice číslo 1 v čenstochovské čtvrti Poslední Groš
Náměstí Rady Evropy a Osobní nádraží Čenstochová

Čenstochovou protíná síť zemských silnic (kategorie K) umožňující automobilové spojení s největšími městy Polska.

Síť doplňují vojvodské silnice:

V budoucnu bude probíhat přes severozápadní okraj města dálnice A-1, která tak vytvoří západní obchvat města.

V aleji Volnosti se nachází autobusové nádraží.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Osobní nádraží Čenstochová

Město protínají železniční tratě: LubliniecKielce (tzv. Lublinecko–Kielecká dráha) a Varšava CentrálníKatovice (bývalá varšavsko–vídeňská dráha) s odbočkou do stanice Chorzew Siemkowice, která spojuje město s uhelnou magistrálou.

Osobní železniční doprava je zajišťována stanicemi Čenstochová Gnaszyn, Čenstochová Raków, Čenstochová Stradom, Čenstochová Aniołów a nejdůležitější, moderní stanicí, otevřenou po přestavbě v roce 1996Čenstochová Osobní nádraží (bývalá Čenstochová Hlavní nádraží), nacházejícím se v samotném centru města (mezi alejí Volnosti a ulicí J. Piłsudského).

Městská doprava[editovat | editovat zdroj]

Tramvaje v Čenstochové
Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Čenstochové.

Městskou i příměstskou dopravu obsluhuje hlavně společnost Městský dopravní podnik v Čenstochové, spol. s r. o., a to dvěma tramvajovými linkami (2 tratě) a 34 autobusovými linkami, které obsluhují většinu města jakožto i některé přilehlé oblasti (příměstské linky).

Kontrola lístků je na menších zastávkách prováděna přímo řidiči autobusů. Noční městskou dopravu zajišťují pouze tramvaje.

Na trase LisiniecZawodzie nabízí firma Mazan–Bus přepravní služby autobusy. Bus Express obsluhuje trasu z ulice Makuszyńského do čtvrti Mirów.

Bezplatnou dopravu do hypermarketů Tesco a Auchan zajišťuje firma Biersy.

Dopravu na území města nabízí jak PKS Čenstochová, tak i GZK Rędziny a PKP (železnice). Všechna nádraží nabízejí osobní dopravu.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě není činné dopravní letiště. Nejbližší letiště se nalézá v Pyrzowicích (asi 60 km, 45 minut autem).

V roce 1983 nabízely jednu sezónu Polské aerolinky LOT spojení z letiště v obci Rudniki, vzdáleného od centra města sotva 15 km. Dříve bylo letiště vojenské, dnes je v soukromých rukách, se sportovním zaměřením (část jeho území využívá Čenstochovský Aeroklub). Existuje možnost spojení malými soukromými letadly, k obsluze velkých letadel není připraveno. Na letišti je zanedbaná betonová přistávací a vzletová dráha (2000 x 60 m). Dlouholeté snahy radnice na přebudování letiště na osobní nebo nákladní doteď neměly úspěch v podobě finanční podpory z jakéhokoliv zdroje a dokonce ani v podobě právní úpravy jeho statusu.[6]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

K nejvyšším kulturních institucím Čenstochové patří Filharmonie a Divadlo Adama Mickiewicze. S kulturní činností je svázáno také Centrum pomoci kultury "Gaude Mater", které je hlavním organizátorem Mezinárodního festivalu sakrální hudby "Gaude Mater". Divadelní představení a jiné kulturní podniky se odehrávají také v Divadle From Poland.

Ve městě působí také od roku 1991 studijní kino Centra filmové kultury, a také – po několikaleté přestávce znovuotevřené v prosinci roku 2004 – kino Cinema City Volnost.

Na území Čenstochové působí taktéž četné ženské, mužské i smíšené sbory. Nejstarším je Řemeslnický mužský chór "Pochodnia". Mezi další patří Akademický sbor čenstochovské Polytechniky "Collegium Cantorum" nebo Sbor katedrály sv. Rodiny "Basilica Cantans". Tyto sbory získali četná ocenění na národních i mezinárodních festivalech.

Městská Galerie umění (Galeria Sztuki) se zabývá vystavováním malby, soch, grafik a fotografií, klade zvláštní důraz na současnou tvorbu. Zvláště známá je výstava prací Zdislava Beksińského, která se v roce 2006 přeměnila ve stálé Muzeum Zdislava Beksińského. Vystavováním a sbírkou výtvarných děl se zabývá rovněž Čenstochovské muzeum a řada malých soukromých galerií, jako například Muzeum Představivosti Tomáše Sętowského nebo Galerie Lonty Petry.

Nezvyklým počinem je od roku 2004 organizovaná Kulturní noc, jejíž cílem je vybídnutí obyvatel Čenstochové k účasti na kulturních akcích.

V Čenstochové působí Státní liceum výtvarných umění Jacka Malczewského nebo Spolek múzických umění Martina Żebrowského. Na území města taktéž existuje několik múzických spolků pro děti a mládež jako Společná baletní škola v Čenstochové.

Mládežnický dům kultury a Regionální centrum kultury také organizují spoustu záslužných aktivit, jako například Celopolskou poetickou soutěž Haliny Poświatowské.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Vysoké učení[editovat | editovat zdroj]

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Vyšší školy[editovat | editovat zdroj]

Odborná učiliště[editovat | editovat zdroj]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Zápas třetí ligy – Raków Cz-wa – Chrobry Głogów
Čenstochovští ragbisté před turnajem Rugby 7 v Sochačevě

Média[editovat | editovat zdroj]

Tisk[editovat | editovat zdroj]

V Čenstochové denně vychází lokální přídavek ke Gazetě Wyborczej (od roku 1991), jakož i Życie Częstochowskie (Čenstochovský život), což je pokračování plátku Życie Częstochowy (Život Čenstochové) vycházejícího od roku 1947 jako mutace plátku Życie Warszawy (Život Varšavy). Mezi týdeníky pak patří Gazeta Częstochowska (Čenstochovské noviny) (od roku 1956) nebo Częstochowski Tygodnik Regionalny "7 Dni" (Čenstochovský regionální týdeník "7 dní"). Kromě toho se ve městě objevují celopolský katolický týdeník "Niedziela" (neděle), několik kulturních periodik (například čtvrtletníky "Aleje 3", "Bulion") nebo "Ziemia Częstochowska" (Čenstochovský kraj). Ve městě je také k dostání odnož "Dzienniku Zachodnieho" (Západní deník).

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Mezi rádia patří Radio C. (patří do sítě rádií Złote Przeboje (Zlaté hity)), Radio Jasna Góra (Rádio Jasná Hora) nebo Arcidiecézní katolický rádiový rozhlas "Fiat". Svoje lokální studio v Čenstochové má Polské rádio Katovice. V letech 1995-2001 zde mělo lokální redakci rádio RMF FM. V roce 2006 nahradila stanice RMF MAXXX (vedoucí v rozsahu lokálního zpravodajství z Čenstochové) městské rádio Radio Fon (existující od roku 1995). Existuje zde také internetové rádio radiomarconi.pl.

Televize[editovat | editovat zdroj]

Čenstochová nemá televizi v pravém slova smyslu. Obyvatelé čtvrti Tisíciletí mají přístup k městské televizi Orion, ve městě navíc existuje regionální redakce TVP Katowice.

Internet[editovat | editovat zdroj]

Na internetu působí několik informačních portálů týkajících se Čenstochové:

  • czestochowa.pl – oficiální stránky města
  • czestochowa.bip-gov.pl – buletin veřejných věcí města
  • czestochowa.simis.pl – čenstochovský informační servis
  • kierunekczestochowa.pl – čenstochovský informační servis
  • czestochowaonline.pl – čenstochovské informace
  • czestochowskie.pl – čenstochovské informace
  • 3aleje.info – čenstochovské informace
  • czestochowa.wita.pl – portál obyvatel
  • czestochowiak.pl – portál zdejších
  • czestochowaforum.pl – fórum, komentáře obyvatel
  • iczestochowa.pl – fórum
  • forumczestochowa.pl – diskusní fórum
  • wizytownik.info – komerční katalog firem z Čenstochové a okolí
  • czewka.pl – zábava a nákupy v Čenstochové a okolí
  • clubbing.czest.pl – kultura v Čenstochové
  • sport.czest.pl – sport v Čenstochové
  • astar.czest.pl – kopaná v čenstochovském regionu

Kostely a křesťanské náboženské spolky na území města[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti spjaté s Čenstochovou[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané města Čenstochová[editovat | editovat zdroj]

Tento titul uděluje prezident města Čenstochová za zvláštní zásluhy pro město. Titul vlastní čtyři osoby[7]:

Panorama města[editovat | editovat zdroj]

Výhled z věže Jasné Hory na východní část města
Výhled z věže Jasné Hory na východní část města

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura (psaná polsky)[editovat | editovat zdroj]

  • Częstochowa. Urbanistyka i architektura, Juliusz Braun, Varšava 1977.
  • Częstochowa dla każdego, Jacenty Dędek a Janusz Pawlikowski, Katovice–Čenstochová 1999.
  • Częstochowa. Dzieje miasta i klasztoru jasnogórskiego. Tom 1. Okres staropolski, Feliks Kiryk, Čenstochová 2002.
  • Częstochowa. Dzieje miasta i klasztoru jasnogórskiego w okresie niewoli 1793-1918. Tom 2, Ryszard Kołodziejczyk, Čenstochová 2005.
  • Częstochowa. Dzieje miasta i klasztoru jasnogórskiego. Tom 3. W czasach Polski Odrodzonej i drugiej wojny światowej 1918-1945, Ryszard Szwed, Čenstochová 2006.
  • Armia Krajowa walczy w Częstochowie i w okolicy. Wspomnienia, Czesław Gurtman, Čenstochová 1996.
  • Dzieje Częstochowy od zarania do czasów współczesnych, Stefan Krakowski, Katovice 1964.
  • Katalog zabytków sztuki w Polsce. Seria Nowa. Tom VI. Miasto Częstochowa. Część 1. Stare i Nowe Miasto, Częstochówka i przedmieścia, Zofia Rozanow i Ewa Smulikowska, Varšava 1995.
  • Stara Częstochowa. Studia nad genezą, ustrojem i strukturą ludnościową i gospodarczą Częstochowy 1220-1655, Stefan Krakowski, Čenstochová 1948.
  • Cień swastyki nad Jasną Górą, Jan Pietrzykowski, Katovice 1985. (a pozdější vydání)
  • Pod znakiem lwa i kruka. Fragmenty wspomnień z lat okupacji, Stanisław Rybicki, Varšava 1965.
  • Mała encyklopedia Częstochowy, Bogdan Snoch, Čenstochová 2002.
  • Odpis pamiętnika, Dominika Maria Szczupakowska, Štětín 1994.
  • Z dziejów Żydów w Częstochowie, Zbigniew Jakubowski, Čenstochová 2002.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Częstochowa na polské Wikipedii.

  1. a b c d e Główny Urząd Statystyczny. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2007 r. [online]. www.stat.gov.pl, [cit. 2008-04-16]. Dostupné online. (polsky/anglicky) 
  2. Urząd Miasta Częstochowy. Miasto Częstochowa – dane statystyczne [online]. www.czestochowa.pl, [cit. 2008-04-15]. Dostupné online. (polsky) 
  3. Urząd Miasta Częstochowy. Miasta zaprzyjaźnione [online]. www.czestochowa.pl, [cit. 2008-07-01]. Dostupné online. (polsky) 
  4. Urząd Miasta Częstochowy. Miasta bliźniacze [online]. www.czestochowa.pl, [cit. 2008-07-01]. Dostupné online. (polsky) 
  5. Urząd Miasta Częstochowy. KAMIENIEC PODOLSKI – CZĘSTOCHOWA [online]. Urząd Miasta Częstochowy – www.czestochowa.pl, [cit. 2008-04-16]. Dostupné online. (polsky) 
  6. MAMOŃ, Marek. Niewielkie szanse na odzyskanie lotniska [online]. Gazeta.pl, 2008-10-30, [cit. 2008-04-15]. Dostupné online. (polsky) 
  7. Urząd Miasta Częstochowy. Honorowi Obywatele Miasta Częstochowy [online]. www.czestochowa.pl, [cit. 2013-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  8. Urząd Miasta Częstochowy. Jan Paweł II - Honorowy Obywatel Częstochowy [online]. www.czestochowa.pl, [cit. 2008-11-19]. Dostupné online. (polsky) 
  9. Ryszard Kaczorowski. Wystąpienie Ryszarda Kaczorowskiego b. Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej w czasie II Kongresu Częstochowian w dniu 23 września 2006 roku. [online]. www.czestochowa.pl, [cit. 2008-11-19]. Dostupné online. (polsky) 
  10. Urząd Miasta Częstochowy, Ireneusz Leśnikowski. PAŃSTWO CHAUBON – HONOROWYMI OBYWATELAMI CZĘSTOCHOWY [online]. www.czestochowa.pl, [cit. 2008-11-19]. Dostupné online. (polsky) 
  11. Urząd Miasta Częstochowy, Rada miasta. Uchwała Nr 278/XVIII/2012 Rady Miasta Częstochowy z dnia 26 stycznia 2012 r. w sprawie nadania honorowego obywatelstwa miasta Częstochowy [online]. pib.czestochowa.pl, [cit. 2012-01-31]. Dostupné online. (polsky)