Bílsko-Bělá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bílsko-Bělá
Bielsko-Biała
Letecký pohled na střed města
Letecký pohled na střed města
Bílsko-Bělá – znak
znak
Bílsko-Bělá – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 262 – 1117 m n. m.
Časové pásmo: +1
stát: Polsko Polsko
vojvodství: Slezské
okres: městský okres
administrativní dělení: 30 sídlišť
Bílsko-Bělá
Red pog.png
Bílsko-Bělá
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 125 km²
počet obyvatel: 175 008 (2011)
hustota zalidnění: 1406 obyv. / km²
etnické složení: Poláci, Slezané, imigr. menšiny
náboženské složení: římští katolíci, luteráni a další
správa
starosta: Jacek Krywult
vznik: Bílsko: před 1312
Bělá: 1560
spojení měst: 1951
oficiální web: http://um.bielsko.pl
adresa obecního úřadu: Plac Ratuszowy 1
telefonní předvolba: 33
PSČ: 43-300
označení vozidel: SB

Bílsko-Bělá (polsky Bielsko-Biała, německy Bielitz-Biala) je město v jižním Polsku ve slezském vojvodství, ležící na úpatí Slezských a Malých Beskyd. Formálně vzniklo spojením Bílska a Krakovské Bělé 1. ledna 1951, dějiny těchto dvou měst jsou však mnohem starší. Souměstí rozděluje řeka Bělá, která tvoří zároveň i historickou hranici mezi (Těšínským) Slezskem, kam patří Bílsko, a Malopolskem, jehož součástí je Krakovská Bělá.

Rozloha Bílska-Bělé činí 124,51 km² a žije tu cca 175 000 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Bílsku coby o městě pochází z roku 1312, zatímco Bělá byla založena až kolem roku 1560 a obdržela městská práva roku 1723. Přestože spojení proběhlo teprve v polovině 20. století, obě města tvořila jeden hospodářský, společenský a urbanistický celek už o sto let dříve. O sjednocení se uvažovalo poprvé v roce 1872, i když se tehdy města nacházela ve dvou různých rakouských zemích – Bílsko v Rakouském Slezsku, Bělá pak v Haliči.

V minulosti šlo o významné středisko textilního průmyslu. Za Rakouska-Uherska bílsko-bělskou oblast předbíhaly v textilní výrobě pouze oblasti brněnská a liberecká, v meziválečném Polsku pak pouze Lodž. Druhým nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl – roku 1971 zde vznikla obrovská automobilka FSM, což způsobilo nárůst počtu obyvatel o 57 000 během deseti let (106 200 v 1970, 163 741 v 1980). V důsledku proměn po pádu komunismu průmyslový význam Bílska-Bělé podstatně poklesl; početné závody, zejména textilky, byly uzavřeny, hodně jiných pak (třeba FSM, který byl v roce 1993 převzat Fiatem) omezilo výrobu. Přesto díky vývoji obchodu a služeb město patří k ekonomicky vyspělým. Míra nezaměstnanosti činila v srpnu 2011 5,8 %.

Město je známo ve světě díky Studiu kreslených filmů, které bylo založeno v roce 1947. Vznikly v něm mj. pohádky o Rexíkovi či Bolkovi a Lolkovi.

Bílsko-Bělá je správním, hospodářským, kulturním a vzdělávacím centrem pro východní (polskou) část Těšínska a jihozápadní Malopolsko (Živecko, Vadovicko, Osvětimsko). Obecně tato "bílská zóna vlivu" je nazývána Pobeskydím, tento název je však velmi kontroverzní, neboť někteří jím se snaží nahradit historické a národopisné pojmy, jako např. Těšínské Slezsko.

1. ledna 2011 město obývalo 175 008 osob. Za posledních 15 let pozorovaný pokles počtu obyvatelstva souvisí především s migrací do sousedních obcí (které se mění v bílská předměstí), nikoliv přirozeným úbytkem. Současné souměstí obývají většinou pováleční přistěhovalci a jejich potomci, z nichž podstatná část pochází z blízkých oblastí jihozápadního Malopolska. Přes 95 % obyvatel se hlásí k národnosti polské. Město je samosprávně členěno na 30 sídlišť, všeobecně je však používáno neformální členění na městské části totožné s historickými čtvrtěmi a obcemi postupně připojovanými ve 20. století.

Naproti etnické jednotnosti je město nábožensky pestré. Nejpočetnějšími náboženstvími jsou římský katolicismus a luteránství (Evangelická církev augsburského vyznání). Nelze ovšem přesně odhadnout počet příslušníků jednotlivých vyznání, protože neexistují v Polsku oficiální statistiky tohoto typu. V Bílsku-Bělé sídlí katolické biskupství bílsko-živecké a evangelické biskupství těšínské.

V městském centru (přestože Bílsko-Bělá je dvojměstím, tvoří jeden urbanistický celek) dominuje historizující a secesní zástavba z doby Rakouska-Uherska (druhá polovina 19. století) doplněná meziválečnou architekturou ve slohu funkcionalismu. Na kopci umístěné Staré Město se zámkem (původně středověká pevnost těšínských Piastovců, potom rezidence šlechtického rodu Sulkovských) a katolickou katedrálou sv. Mikuláše tvoří památkovou rezervaci a je postupně rekonstruováno. Severně od Starého Města se nachází "bílský Sijón" (založen roku 1781), kde jsou seskupeny budovy evangelické církve (katedrála Spasitele, biskupství, evangelické školy, nakladatelství Augustana aj.). Hodnotnými budovami je i mnoho bývalých továren.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční tratě v Bílsku-Bělé (hlavní stanici Bielsko-Biała Główna označeno červeně)

Bílsko-Bělá je významným dopravním uzlem. Křižují se zde: rychlostní silnice S1 (směr Těšín, navazuje na českou R48; součást evropských silnic E75 a E462) a státní silnice – č. 1 (směr Katovice, také součást E75 a E462), č. 52 (směr Vadovice, Krakov) a č. 69 (směr Živec, Žilina). Hlavní železniční trati probíhající městem je trať Katovice – Zvardoň, od níž odbočují tratě do Těšína (od 2009 uzavřena) a Vadovic.

V Bílsku-Bělé se nachází 12 železničních stanic a zastávek na 3 železničních tratích:

trať č. 117 Bielsko-Biała Główna - Kalwaria Zebrzydowska Lanckorona
Bielsko-Biała Wschód (stanice)
Krzemionki (zastávka)
trať č. 139 Katowice - Skalité-Serafinov
Bielsko-Biała Komorowice (zastávka)
Bielsko-Biała Północ (zastávka)
Bielsko-Biała Główna (stanice)
Bielsko-Biała Lipnik (zastávka)
Bielsko-Biała Leszczyny (stanice)
Bielsko-Biała Mikuszowice (zastávka)
trať č. 190 Bielsko-Biała Główna - Český Těšín (provoz zastaven)
Bielsko-Biała Zachód (zastávka)
Bielsko-Biała Górne (zastávka)
Bielsko-Biała Aleksandrowice (zastávka)
Bielsko-Biała Wapienica (stanice)

Městská hromadná doprava je zajišťována jen autobusy, které jezdí na 48 linkách, v nich je započítáno 8 příměstských linek a 3 noční. V letech 1895 až 1971 byla v provozu tramvajová síť, tvořená dvěma linkami (první byla postavena v roce 1895, druhá v 1951).

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení Bílska-Bělé

Město je oficiálně rozděleno do 30 sídlišť (podle vyhlášky Zastupitelstva obce v Bílsku-Bělé (pol. Rada Miejska w Bielsku-Białej) č. LXVII/1093/2002 ze dne 8. října 2002):

  • Aleksandrowice
  • Biała Krakowska
  • Biała Śródmieście
  • Biała Północ
  • Biała Wschód
  • Bielsko Południe
  • Dolne Przedmieście
  • Górne Przedmieście
  • Hałcnów
  • Kamienica
  • Komorowice Krakowskie
  • Komorowice Śląskie
  • Leszczyny
  • Lipnik
  • Mikuszowice Krakowskie
  • Mikuszowice Śląskie
  • Osiedle Beskidzkie
  • Osiedle Grunwaldzkie
  • Osiedle Karpackie
  • Osiedle Kopernika
  • Osiedle Mieszka I
  • Osiedle Piastowskie
  • Osiedle Polskich Skrzydeł
  • Osiedle Słoneczne
  • Osiedle Wojska Polskiego
  • Stare Bielsko
  • Straconka
  • Śródmieście Bielsko
  • Wapienica
  • Złote Łany

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Bielsko-Biała ve Wikimedia Commons