Diecéze bílsko-żywiecká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Diecéze bílsko-żywiecká
Dioecesis Bielcensis-Zyviecensis
Katedrála sv. Mikuláše v Bílsku-Bělé
Základní údaje
Biskup: Roman Pindel
Pomocný biskup: Piotr Greger
Emeritní biskup: Janusz Zimniak
Tadeusz Rakoczy
Generální vikář:
Církevní provincie: krakovská
Děkanátů: 22
Farností: 204
Kostelů: 305
Kaplí:
Kapliček:
Kněží: 625
Rozloha: 3 000 km2
Počet obyvatel: 805 000
Počet katolíků: 720 000
Podíl katolíků: 89,5 %
Stránky: [1]

Diecéze bílsko-żywiecká (latinsky Dioecesis Bielscensis-Zyviecensis) je polská římskokatolická diecéze. Je součástí Krakovské církevní provincie. Diecéze zahrnuje části dvou polských historických zemí, Horního Slezska a Malopolska; částečně je také ohraničena polsko-česko-slovenskými mezistátními hranicemi. Nejvýznamnějšími městy jsou vedle sídelního dvojměstí Bílsko-Bělá Żywiec, Osvětim, Těšín, Skočov a Czechowice-Dziedzice.

Konkatedrála Narození P. Marie v Żywci

Bílsko-żywiecká diecéze byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. Totus Tuus Poloniae populus dne 25. března 1992. Vznikla ze dvou částí: z polské části Těšínska, které patřilo do roku 1922 k diecézi vratislavské a v letech 1922-92 k apoštolské administratuře, později diecézi katovické (8 děkanátů), a z území okolo Żywce a Osvětimi, které patřilo do roku 1992 k arcidiecézi krakovské (6 děkanátů). Byla přidělena ke Krakovské církevní provincii. Při zřízení diecéze byl diecézním biskupem jmenován Tadeusz Rakoczy (narozen 1938) původně z krakovské arcidiecéze a pomocným biskupem Janusz Edmund Zimniak (narozen 1933), původně pomocný biskup diecéze katovické; ten odešel roku 2010 na odpočiněk a je nyní emeritním pomocným biskupem. Novým pomocným biskupem byl 22. října 2011 jmenován Piotr Greger.[1]

Hlavním chrámem diecéze je bílská katedrála sv. Mikuláše, která byla postavena v letech 1444-47 a naposledy podstatně přestavěna v roce 1912. Druhým hlavním chrámem je konkatedrála Narození Panny Marie v Żywci, rovněž z 15. století. Za patrony diecéze byli zvoleni osvětimský mučedník svatý Maxmilián Maria Kolbe (1894-1941), svatý Jan Sarkander (1576-1620) pocházející ze Skočova a teolog svatý Jan Kanty (1390-1473). V diecézi se nachází místo koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau s památníkem umučených, mj. sv. Maxmiliána Kolbeho a sv. Terezie Benedikty od Kříže (Edith Steinové).

Na území diecéze působí patnáct mužských a třicet ženských řádů, mj. milosrdní bratři v Těšíně, dominikáni v Korbielówě u Krzyżowé a v Hermanicích u Ustroně, jezuité v Czechowicích-Dziedzicích, františkáni v Těšíně, Górkach Wielkých, Koszarawě Bystre, Kętách a v poustevně v Jaworzynce, minorité v Harmężích u Osvětimi a Rychwałdu u Gilowic, pallotini a redemptoristé v Bílsku-Bělé, salesiáni v Sczyrku, Osvětimi, Wisłe a Świnne, boromejky v Brenne, Těšíně a Ustroni, bosé karmelitky v Osvětimi, redemptoristky v Bílsku-Bělé, klarisky v Kętách. Duchovní diecéze se vzdělávají na Vyšším duchovním semináři v Krakově a na teologickém institutu sv. Jana Kantyho v Bílsku-Bělé.

Děkanáty[editovat | editovat zdroj]

  • Andrychów (12 farností)
  • Bílsko-Bělá I – Centrum (8 farností)
  • Bílsko-Bělá II – Staré Bílsko (8 farností)
  • Bílsko-Bělá III – Východ (10 farností)
  • Bílsko-Bělá IV – Západ (9 farností)
  • Těšín (7 farností)
  • Čechovice (12 farností)
  • Holešov (8 farností)
  • Jistebná (6 farností)
  • Jawiszowice (6 farností)
  • Jeleśnia (11 farností)
  • Kęty (13 farností)
  • Łodygowice (12 farností)
  • Milówka (9 farností, 1 duchovní správa)
  • Osiek (7 farností, 1 duchovní správa)
  • Osvětim (7 farností)
  • Radziechowy (9 farností)
  • Skočov (11 farností)
  • Strumeň (12 farností)
  • Vilamovice (9 farností)
  • Visla (9 farností)
  • Żywiec (11 farností)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NUNCJATURA APOSTOLSKA V POLSCE. 22.10.2011 - Komunikat Nuncjatury: Biskup pomocniczy diecezji bielsko-żywieckiej [online]. Warszawa: Konferencja episkopatu Polski, 2011-10-22, [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. (polsky) 

Zdroje[editovat | editovat zdroj]