Vídeňský les

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Vídeňský les
Wienerwald
vrchol Peilstein
vrchol Peilstein
Nejvyšší bod Schöpfl (893 m)
Délka {{{délka}}} km
Rozloha {{{rozloha}}} km²
Střední výška {{{středvýška}}} m
Nadřazený celek Severní vápencové Alpy
Sousední celky Türnitzské Alpy, Gutensteinské Alpy
Podřazené celky
Světadíl Evropa
Státy Rakousko Rakousko
Horniny vápenec, pískovec, břidlice
Poznámka
Povodí Gölsen, Traisen, Schwechat
památník Josef Schöffela
řeka Schwechat
Figlova observatoř na vrcholu Schöpfl

Vídeňský les (německy Wienerwald) je první horský masiv na samotném východě alpského oblouku, ležící v bezprostřední blízkosti Vídně v Rakousku. Svým charakterem zaoblených zalesněných pahorků jako skutečné Alpy zdaleka nevypadá. Připomene spíše českou Šumavu nebo Beskydy. Celá oblast Vídeňského lesa slouží především Vídeňanům jako přirozené přírodní zákoutí a v rámci „skutečných“ Alp nemá výrazný význam.

Obsah

[editovat] Historie

Vídeňský les byl pravděpodobně obydlen od 8. století. Pod vlivem Avarů se slovanské obyvatelstvo vyrovnalo s germánskou migrací, za kterou vděčí jména některých vesnic jako Dobling, Liesing nebo Gablitz. Vídeňský les byla knížecí honitba, ale začátkem 16. století získala oblast také význam v lesnictví. Od roku 1840 nastal v oblasti také průmyslový rozvoj. V roce 1870 byly předloženy plány pro vykácení většiny lesů, ale to způsobilo rozsáhlý odpor veřejnosti. Vedoucí postavou tototo odporu byl Josef Schöffel. V roce 1987 primátor Vídně a hejtmané Dolního Rakouska a Burgenlandu podepsali Vídeňské prohlášení celé oblasti Vídeňského lesa za chráněný region.

[editovat] Poloha

Pohoří zaujímá plochu 1 200 km². Město Vídeň tvoří východní hranici masivu. Od sousedních Türnitských Alp na západě je odděluje údolí říčky Traisen, jižní hranici tvoří tok řeky Gölsen.

[editovat] Geologie

Geologicky je pohoří tvořeno především vápencem, který je na severu doplněn červenohnědým pískovcem a břidlicí. V pohoří také nalezneme přírodní jeskyně, jako např. Dreidarrischenhohle (jeskyně tří bláznů).

[editovat] Příroda

Lesy na severu se sestávají z velké mìry z buků, dubů a habrů, zatímco v jižním pásmu pohoří jsou to jehličnany, ve většině případù borovice a jedle. Pohoří má i své přírodní parky. A to Fohrenberge (tzn. Sosnové hory) a Sandstein Wienerwald, který leží blízko městečka Purkersdorf, asi 20 km západě od Vídně. Celé území Vídeňského lesa je chráněná oblast, především pak Lainzer Tiergarten (rozsáhlý park obydlený černou zvěří a dalšími lesními zvířaty) a Schwarzenbergpark byl vytvořený již během 19. století.

[editovat] Nejvyšší vrchol

Nejvyšším vrcholem je Schöpfl (893 m) vypínající se v jihozápadní části pohoří nad obcí St. Corona am Schöpfl. Na zcela zalesněný vrchol vede silnice z Mitterschöpflu k observatoři Leopolda Figla (pro veřejnost uzavřená). Na vrcholu je vyhlídková věž.

[editovat] Zdroje

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Grossglockner od jihozápadu Pohoří v Alpách na území Rakouska - Rakouské Alpy

Allgäuské Alpy | Ammergauské Alpy | Berchtesgadenské Alpy | Dachstein | Dientener Berge | Ennstalské Alpy | Gailtalské Alpy | Gutensteinské Alpy | Hochschwab | Hornorakouské předhůří | Chiemgauské Alpy | Kaisergebirge | Karavanky | Karnské Alpy | Karwendel | Kitzbühelské Alpy | Lavanttalské Alpy | Lechquellengebirge | Lechtalské Alpy | Mürzstegerské Alpy | Nízké Taury | Nockberge | Ötztalské Alpy | Rätikon | Rax | Rofan | Salzkammergutberge | Sesvenna | Schneeberg | Silvretta | Steinberge | Stubaiské Alpy | Tennengebirge | Totes Gebirge | Türnitzské Alpy | Tuxské Alpy | Verwall | Vídeňský les | Villgratenské hory | Vysoké Taury | Wetterstein | Ybbstalské Alpy | Zillertalské Alpy |