Vídeňský les
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vídeňský les Wienerwald |
|
|---|---|
| vrchol Peilstein | |
| Nejvyšší bod | Schöpfl (893 m) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Rozloha | {{{rozloha}}} km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Severní vápencové Alpy |
| Sousední celky | Türnitzské Alpy, Gutensteinské Alpy |
| Podřazené celky | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Horniny | vápenec, pískovec, břidlice |
| Poznámka | |
| Povodí | Gölsen, Traisen, Schwechat |
Vídeňský les (německy Wienerwald) je první horský masiv na samotném východě alpského oblouku, ležící v bezprostřední blízkosti Vídně v Rakousku. Svým charakterem zaoblených zalesněných pahorků jako skutečné Alpy zdaleka nevypadá. Připomene spíše českou Šumavu nebo Beskydy. Celá oblast Vídeňského lesa slouží především Vídeňanům jako přirozené přírodní zákoutí a v rámci „skutečných“ Alp nemá výrazný význam.
Obsah |
[editovat] Historie
Vídeňský les byl pravděpodobně obydlen od 8. století. Pod vlivem Avarů se slovanské obyvatelstvo vyrovnalo s germánskou migrací, za kterou vděčí jména některých vesnic jako Dobling, Liesing nebo Gablitz. Vídeňský les byla knížecí honitba, ale začátkem 16. století získala oblast také význam v lesnictví. Od roku 1840 nastal v oblasti také průmyslový rozvoj. V roce 1870 byly předloženy plány pro vykácení většiny lesů, ale to způsobilo rozsáhlý odpor veřejnosti. Vedoucí postavou tototo odporu byl Josef Schöffel. V roce 1987 primátor Vídně a hejtmané Dolního Rakouska a Burgenlandu podepsali Vídeňské prohlášení celé oblasti Vídeňského lesa za chráněný region.
[editovat] Poloha
Pohoří zaujímá plochu 1 200 km². Město Vídeň tvoří východní hranici masivu. Od sousedních Türnitských Alp na západě je odděluje údolí říčky Traisen, jižní hranici tvoří tok řeky Gölsen.
[editovat] Geologie
Geologicky je pohoří tvořeno především vápencem, který je na severu doplněn červenohnědým pískovcem a břidlicí. V pohoří také nalezneme přírodní jeskyně, jako např. Dreidarrischenhohle (jeskyně tří bláznů).
[editovat] Příroda
Lesy na severu se sestávají z velké mìry z buků, dubů a habrů, zatímco v jižním pásmu pohoří jsou to jehličnany, ve většině případù borovice a jedle. Pohoří má i své přírodní parky. A to Fohrenberge (tzn. Sosnové hory) a Sandstein Wienerwald, který leží blízko městečka Purkersdorf, asi 20 km západě od Vídně. Celé území Vídeňského lesa je chráněná oblast, především pak Lainzer Tiergarten (rozsáhlý park obydlený černou zvěří a dalšími lesními zvířaty) a Schwarzenbergpark byl vytvořený již během 19. století.
[editovat] Nejvyšší vrchol
Nejvyšším vrcholem je Schöpfl (893 m) vypínající se v jihozápadní části pohoří nad obcí St. Corona am Schöpfl. Na zcela zalesněný vrchol vede silnice z Mitterschöpflu k observatoři Leopolda Figla (pro veřejnost uzavřená). Na vrcholu je vyhlídková věž.
[editovat] Zdroje
- publikace Průvodce po Rakouských Alpách (vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-94-0
| Pohoří v Alpách na území Rakouska - Rakouské Alpy | |
|---|---|
|
Allgäuské Alpy | Ammergauské Alpy | Berchtesgadenské Alpy | Dachstein | Dientener Berge | Ennstalské Alpy | Gailtalské Alpy | Gutensteinské Alpy | Hochschwab | Hornorakouské předhůří | Chiemgauské Alpy | Kaisergebirge | Karavanky | Karnské Alpy | Karwendel | Kitzbühelské Alpy | Lavanttalské Alpy | Lechquellengebirge | Lechtalské Alpy | Mürzstegerské Alpy | Nízké Taury | Nockberge | Ötztalské Alpy | Rätikon | Rax | Rofan | Salzkammergutberge | Sesvenna | Schneeberg | Silvretta | Steinberge | Stubaiské Alpy | Tennengebirge | Totes Gebirge | Türnitzské Alpy | Tuxské Alpy | Verwall | Vídeňský les | Villgratenské hory | Vysoké Taury | Wetterstein | Ybbstalské Alpy | Zillertalské Alpy | |

