Karwendel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karwendel
Birkkarspitze - 2 749 m
Birkkarspitze

Nejvyšší bod Birkkarspitze (2 749 m)

Nadřazená jednotka Severní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Rofan, Bavorské předhůří, Wetterstein, Stubaiské Alpy, Tuxské Alpy, Kitbühelské Alpy
Podřazené
jednotky
Inntalkette, Karwendelkette, Nörd. Karwendelkette, Falkengruppe, Hinterau-Vomperkette

Světadíl Evropa
Stát Rakousko Rakousko
Německo Německo
Horniny vápenec, dolomit
Povodí Inn, Isar

Karwendel je vápencové pohoří ležící svou větší částí v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko a jen okrajově zasahuje do Německa (Bavorsko). Nejvyšším vrcholem je Birkkarspitze (2 749 m). Pohoří je tvořeno vápencem, který zde vymodeloval spoustu charakteristických útvarů, jako jsou věže, skalní brány, rozervané hřebeny a strmé stěny. Převyšuje údolí Innu o dva kilometry a budí tak dojem obrovské vápencové masy. Na jeho jižním okraji leží hlavní město Tyrolska Innsbruck, kterému Karwendel tvoří působivou kulisu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Na jihu tvoří hranici tok řeky Inn. Západ odděluje potok Drahn Bach od pohoří Wetterstein. Severní hranicí je údolí řeky Isar ležící na německém území. Údolí Achental s klenotem Tyrolska jezerem Achensee, ohraničuje masiv Karwendelu na západě.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

V pohoří Karwendel jsou základními stavebními prvky vápenec a dolomit (dolomit zejména v Erlspitzgruppe). Hlavní hřeben je vytvořen ze silné vápencové lavice, která vytváří jeho mírné naklonění k jihu. Důsledkem geologického vrásnění jsou, na severní straně masivu, stěny až 1 000 metrů vysoké. Jižní strana pohoří je mírnější. Doliny modelované v době ledové masivními ledovci zde nejsou tak ostře vyřezány a nemají strmost severních stěn

Členění[editovat | editovat zdroj]

Birkkarspitze
Solstein
Gamsjoch
Hochkarspitze

Karwendel má složitou a nejednotnou stavbu. Dělí se podle jednotlivých hřebenů na mnoho skupin.
Na jihu je to hřeben Inntalkette (Hafelkarspitze, 2 634 m), který tvoří pozadí olympijskému Innsbrucku. Přímo středem pohoří se táhne ve směru západ - východ nejvyšší skupina pohoří Karwendelkette (Birkkarspitze, 2 749 m) na který severně navazuje Nörliche Karwendelkette (Östliche Karwendelspitze, 2 537 m). Na východě se jedná již o nižší skupiny Falkengruppe (Risser Falk, 2 413 m), Hinterau Vomperkette a mnoho dalších kratších a méně významných hřebenů.


Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

V pohoří Karwendel se nachází 125 vrcholů vyšších 2 000 m. Zde jsou jen nejvýznamnější z nich:

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Jak tyrolská, tak bavorská část údolí Karwendeltal se nacházejí v chráněné přírodní oblasti. Tyrolská část oblasti Alpenpark Karwendel má rozlohu 730 km² a je pravděpodobně největší chráněná přírodní oblast Rakouska. Sousední bavorská Karwendel a Karwendelvorgebirge zaujímá plochu 190 km². V je přísně zakázáno táboření a pálení ohně.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Klettersteig Bruder tunnel na Lamsenspitze
pohled na konečnou stanici lanovky Nordkettenbahn (Hafelekarspitze)

Pohoří je zpřístupněno nejen turistickými stezkami, které jsou mnohdy nelehké (klettersteig), ale také soustavou silniček (většinou zákaz vjezdu), které bývají výborným terénem pro cyklisty (údolí Karwendeltal, Risstal, Bächental). Karwendel je odlišný svým divokým charakterem než sousední horské skupiny Severních vápencových Alp. Toto se projevuje především ve střední části pohoří. Charakteritické jsou zde velmi dlouhé neosídlené doliny, nacházející se velmi hluboko mezi jednotlivými hřebeny. Tím se hory stávají tiché a opuštěné, ne jako tomu bývá v mnohých jiných alpských střediscích. Jen na málo vrcholů stoupají lehké cesty. Většina cest v Karwendelu, vedoucích do vyšších poloh, je uměle zajištěna. V zimě jsou oblíbené vrcholy předhůří Karwendelu (Schafreuter, Juifen, Schönalmjoch)zejména mezi skialpinisty. V jarní či letní sezóně to jsou zase Birkkarspitze a Seekarspitze.

Zajištěné cesty[editovat | editovat zdroj]

V pohoří Karwendel je rájem vyznavačů „železných cest“. Zde pouze průřez těmi nejzajímavějšími:

Lanovky[editovat | editovat zdroj]

Některé vrcholy jako Hafelkarspitze (kabinová lanovka z Innsbrucku) jsou zpřístupněny lanovkami. V oblasti Reitherspitze vede dokonce na chatu Rosshütte (1751 m), z města Seefeld in Tirol, horská železnice. Odtud potom kabinová lanová dráha na vrchol Seefelder Joch (2 050 m). V jižní části města Mittenwald (911 m), na západě pohoří, šplhá až téměř k vrcholu Westliche Karwendelspitze (2 385 m) kabinová dráha Karwendelbahn. Severozápadně od jezera Achensee jsou východní svahy vrcholu Schreckenspitze (2 022 m) zpřístupněny soustavou sedačkových lanovek.

Chaty[editovat | editovat zdroj]

chata Falkenhütte
Lalidererspitzen-Biwak

V pohoří Karwendel je spravováno 21 horských chat. Z toho 18 patří spolku Alpenverein německé či rakouské sekce. Většina chat je otevřena jen v létě a napodzim (od května či června do října). Chata Pleisenhütte je otevřená celoročně. V masivu najdeme také tři bivaky.

Komunikace a doprava[editovat | editovat zdroj]

Pertisau na břehu jezera Achensee

Na jihu Karwendelu v údolí Innu je doprava dána dálnicí A12 a železniční tratí. Kvalitní silnice je vybudována také na západě. Z města Scharnitz zabíhá dvěma směry asi 15 km kvalitní asfaltové cesty. Tato je však přístupná pro automobily už kilometr za vstupní branou do Alpenparku.
Jedinou veřejně přístupnou silnicí vedoucí od severu (Vorderriß) vedoucí údolím Risstal (jediné celoročně osídlené údolí v Karwendelu) do srdce pohoří až na polany úzké doliny Großen Ahornboden. Silnice je celoročně sjízdná do osady Hinteriss (928 m). Odtud výše je otevřená od května až začátku zimy a platí se zde mýto. Celoroční kyvadlová autobusová doprava od jezera Tegernsee k jezeru Achensee a jeho správního sídla Pertisau. V létě jezdí autobus od Lenggries až do Eng (horský autobus ve vlastnictví RVO a Alpenvereinu - sekce Mnichov).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Karwendel ve Wikimedia Commons

pohled na jižní stranu hřebene Hinterau Vomperkette