Gutensteinské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gutensteinské Alpy
Gutensteiner Alpen
Reisalpe z jihozápadu
Reisalpe

Nejvyšší bod Reisalpe (1 399 m n. m.)

Nadřazená jednotka Severní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Vídeňský les, Rax, Türnitzské Alpy, Mürzstegerské Alpy
Podřazené
jednotky
Hohe Wand, Dürre Wand, Riesalpe, Untersberg

Světadíl Evropa
Stát Rakousko Rakousko
Horniny vápenec
Povodí Schwarza, Gölsen, Traisen
pohled na Untersberg

Gutensteinské Alpy jsou pohoří ležící jihozápadně od Vídně v Rakousku. Bezprostředně navazují nad údolím Piesting na Vídeňský les a představují již o něco atraktivnější a svým částečně skalnatým charakterem přece jen hornatější oblast východního výběžku Alp.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Gutensteinské Alpy jsou na severu ohraničeny řekou Gölsen a údolím Triestingtal od Vídeňského lesa. Na východě končí Vídeňskou pánví. Oddělení od pohoří Rax na jihu tvoří údolí Sierningbachstal mezi městy Ternitz a Puchberg, sedlo u Mamauwiese dolina Schwarzatal. Západní hranici tvoří údolí potoka Unrecht Traisen, který tak odděluje pohoří od sousedních Türnitzských Alp

Členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří dělíme na několik horských celků. Zcela na západě území to je skupina Riesalpe. V blízkosti městečka Lilienfeld se vypíná nejvyšší vrchol pohoří Reisalpe (1 399 m). Přístup na něj vede po mýtné silnici na Brennalm, odtud 2 hod. na vrchol. Východně od této skupiny leží další poměrně vysoká část hor zvaná Unterberg s nejvyšším vrcholem Unterberg (1 342 m), ležící v samém středu protáhlého hřebene. Turisticky nejatraktivnějšími horskými celky Gutensteinských Alp jsou dva protáhlé skalnaté hřebeny Dürre Wand (Suchá stěna) a především Hohe Wand (Vysoká Stěna). Zatímco prvně jmenovaný hřeben je vyšší a bohatě zalesněný, Hohe Wand představuje vápencovou stěnu 8 km dlouhou otevřenou k východu, ve které naleznou všichni vyznavači lezení a jištěných cest svá místa.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší vrcholy Gutensteinských Alp jsou:

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

řeka Gölsen

Důležité řeky pohoří jsou Traisen na západě, Gölsen a Triesting na severu a Schwarza na jihu horské skupiny.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Velká část Gutensteinských Alp je tvořena vápencem vytvořeného ve středním triasu a tzv. Gutensteinským dolomitem. Tyto relativně hrubozrnné horniny způsobují částečné zabarvení jednotlivých vrstev masivu. Na jihovýchodu a severozápadě pohoří také nalezneme jejich konglomeráty - horniny vzniklé v období křídy. Ve vápencích jsou četná hloubení či jeskyně (Einhornhöhle u Dreistettenu) a jeskynní nálezy železné rudy (jeskyně u Brunna). Na několika místech také obnažený vápenec tvoří působivé skalní stěna a galerie.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

vodopády Myrafälle

Převážná část Gutensteinských Alp je hustě zalesněná a lesy jsou pečlivě obhospodařovávány. Ve vyšších polohách najdeme především smrky a modříny, v nízkých polohách buky a na suchých stanovištìch borovice.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Pohoří je důležitá rekreační oblast pro obyvatelé Vídně, Wiener Neustadt a St. Pölten. Především Hohe Wand na východě s velkým množstvím značených stezek, lezeckých cest (na 500 cest) a Klettersteigů jakož i turistických chat a výletních restaurací. Oblíbený cíl jsou také vodopády Myrafälle a soutěska Steinwandklamm (mezi městy Pernitz a Furth). V oblasti města Lilienfeld a Kloster Alpe se nachází lyžařské středisko s několika vleky a lanovkou na vrchol Muckenkogel (1 305 m).

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

skalní stěna Hohe Wand