Ötztalské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ötztaler Alpen Ötztalské Alpy

Wildspitze - 3 770 m.n.m.
Nejvyšší bod	Wildspitze (3770 m)
Délka	{{{délka}}} km
Rozloha	{{{rozloha}}} km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Východní Alpy
Sousední celky	Silvretta, Zillertalské Alpy, Stubaiské Alpy, Ortles, Sarntalské Alpy
Podřazené celky
Světadíl	Evropa
Státy	Rakousko Itálie
Horniny	rula, břidlice, žula, slída, křemen, živec
Poznámka
Povodí	Inn, Adige

Ötztalské Alpy jsou významným alpským pohořím. Leží na území Rakouska (Ötztaler Alpen) a na území Itálie (Alpi Venoste). Na italskou stranu hory zasahují zhruba třetinu své rozlohy (celkem 2850 km²). Ötztálské Alpy jsou nejmohutněji zaledněným pohořím Východních Alp. Ledovce zaujímají plochu více jak 350 km², největší z nich - Gepatschferner svou délkou 9,5 km je jedním z největších ledovců Východních Alp. Nalézá se zde 130 vrcholů vyšších 3000 m. Nejvyšší vrchol je trojvrchol Wildspitze - 3770 m.n.m.

[editovat] Geologie

Geologické složení je obdobné jako u jiných vysokých pohoří Centrálních krystalických Alp. Mimo dominantní ruly se zde v jižní části setkáme také s dolomity a mramory.

[editovat] Poloha

Pohoří Ötztalské Alpy se rozkládá jižně od významné řeky Inn, které jej zároveň odděluje od západně ležící skupiny Samnaun. Geografickým vyměřením jižní hranice je údolí Vinschgau (Val Venosta). Turisticky a komunikačně významná dolina Ötztal dělí Ötztalské Alpy od Stubaiských Alp. na východě.

[editovat] Vodopis

Reschensee

Největší vodní plochou v Ötztalských Alpách jsou jezero Reschensee, přehradní nádrž Stausee Gepatsch a menší Vernagt stausee. Řeky odvodňující všechna rakouská údolí pohoří (Ötztaler Ache, Pitze, Fagge) se vlévají do řeky Inn. O odvodnění jižních (italských) údolí se starají řeky Passer, Karlinbach, Saldurbach či Rio Fosse odvádějíc vodu do významné italské řeky Adige.

[editovat] Rozdělení pohoří

rakouská část

Pohoří podle reliéfu dělíme na několik skupin. Na prvním místě to je hlavní hřeben Hauptkamm (Hintere Schwarze), z něhož v uzlovém bodě na vrcholu Palla Bianca vybíhá severním směrem nejvýznamnější vysoká rozsocha Weisskamm (Wildspitze). Mezi údolím Pitztal a Ötztal se táhne skalnatý hřeben Geigenkamm (Hohe Geige), který až na malé výjimky postrádá ledovce. Další významný příčný hřeben Kaunergrat (Watzespitze) leží mezi Pitzstálských údolím a dolinou Kaunertal. Západně od Kaunertalu leží poslední dvě horské skupiny rakouské části hor. Jsou to Glockturmkamm (Glockturm) a menší skupina Naudere Berge (Mittlerer Seekarkopf).

italská část

Mezi dolinami Valle Lunga a Val Senales leží plošně největší masiv Salurnkamm (Catena di Salurna) s druhým nejvyšším vrcholem Ötztalských Alp Palla Bianca (3738m). Západně od údolí Senales a jižně od hlavního hřebene najdeme málo navštěvovanou skupinu Texelgruppe (Monte Rosso). Na severu leží ještě malý, ale zajímavý masiv Plaineiler Berge (Monti di Planoi).

Významné vrcholy Ötztalský Alp

V Ötztalských Alpách je na 700 výškových bodů pod označením "vrchol". Zde jen výčet nejvýznamnějších.

Panorama Ötztalských Alp

Hohe Geige-3395m

Palla Bianca-3738m

Niederjochferner a Similaun (3606)

Vrchol	Nadmořská výška (m)
Wildspitze	3770
Weisskugel (Palla Bianca)	3738
Hinterer Brochkogel	3624
Hintere Schwärze	3628
Similaun	3606
Vorderer Brochkogel	3562
Grosser Ramolkogel	3549
Schalfkogel	3537
Watzespitze	3537
Hochvernagtspitze	3535
Fineilspitze	3522
Mutmalspitze	3518
Fluchtkogel	3497
Hochwilde	3480
Hinterer Seelenkogel	3472
Kreuzspitze	3455
Salurnspitze	3434
Verpeilspitze	3423
Hohe Geige	3395
Saykogel	3360
Glockturm	3353
Rofelewand	3353
Luibiskogel	3112
Fundusfeiler	3079

[editovat] Infrastruktura

Ötztalské Alpy mají velmi dobře vybudouvanou infrastrukturu a dopravní tepny vedoucí do nitra hor jsou snad nejvíce rozvinuty ze všech velkých tyrolských pohoří. Přímo pod hlavní alpský hřeben zabíhají od severu dlouhé doliny s kvalitními silnicemi. To platí především o údolích Kaunertal, Pitztal a Venter Tal. Tento strategický přístup se však také negativně podepsal na tváři krajiny vybudováním gigantických lyžařských oblastí, které výrazně narušují krásu horské přírody.

[editovat] Turistika a historie

Ötzi Memorial

Turistika má v oblasti dlouholetou tradici. První chaty byly stavěny již na konci 19. století. O pradávném lidském působení svědčí rovněž senzační nález mumifikovaných zbytků lovce (Ötzi) z doby bronzové v sedle Tisenjoch v září roku 1991 (dnes uloženo v jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzanu). Mnohotvárný vývoj, dvojjazyčnost a pestré kulturní prostředí má n a svědomí nebývale velký počet kulturních a světských památek. V údolí Venosta najdeme nejvíce hradů a klášterů v celém Jižním Tyrolsku.

Významné horské chaty

Weisskugelhütte (2542)

v údolí Pitztal (St.Leonhard)

Většina chat v oblasti patří rakouskému Alpskému spolku Alpenverein nebo italskému CAI (Club Alpino Italiano).

Hauptkamm: Zwickauer Hütte (2979 m), Settinger Hütte (2875 m), Similaun Hütte (3016 m), Rif.Bellavista (2842 m), Martin Busch Hütte (2501 m), Hochwilde Hütte (2866 m)

Weisskam : Breslauer Hütte (2844 m), Taschach Hütte (2432 m), Vernagt Hütte (2755 m), Brandenburger Haus (3274 m)

Geigenkamm : Braunschweiger Haus (2758 m), Chemnitzer Hütte (2323 m), Frischmann Hütte (2192 m)

Kaunergrat : Verpeil Hütte (2016 m), Kaunergrat Hütte (2817 m), Riffelsee Hütte (2018 m),

Salurnkamm : Weisskugelhütte (2542 m), Hinterberger Hütte (2538 m)

Texelgruppe : Masogelato Eishof (2071 m), Rif. Petrarca (2875 m), Lodner Haus (2259 m)

Turistická střediska

Nauders, Mittelberg, Vent, Obergrugl, Sölden, Senáles

[editovat] Mapy

Kompass č. 43 (Ötztalské Alpy) - 1:50000, č. 52 (Vinschgau/Val Venosta) - 1:50000
Freytag a Berndt č. S2 (Vinschgau) - 1:50000, č. 251 (Ötztal/Pitztal/Kaunertal) - 1:50000
Tabacco č. 04 (Val Senales) - 1:25000
AV Karte č. 30/6 (Wildspitze) - 1:25000, č. 30/1 (Ötztaler Alpen - Gurgl) - 1:25000)