Platta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Platta
Nejvyšší bod Piz Platta (3 392 m n. m.)
Rozloha 700 km²

Nadřazená jednotka Východní Alpy
Sousední
jednotky
Plessurské Alpy, Albula, Bernina, Tessinské Alpy, Adulské Alpy, Tambo

Světadíl Evropa
Stát Švýcarsko Švýcarsko
Itálie Itálie
Povodí Rýn, Pád, Inn
Poblíž sedla Septimerpass
Piz Platta (3 392 m)

Platta (též Oberhalbsteiner Alpen) je horská skupina ve Východních Alpách, na území Itálie (provincie Sondrio) a Švýcarska (kanton Graubünden). Nejvyšším vrcholem je Piz Platta 3 392 m. Skupina bývá zařazována společně s dalšími pohořími (Bernina, Albula, Silvretta, Rätikon) do tzv. Rétských Alp (Rätische Alpen).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Pohoří zaujímá plochu 700 km². Skupina Platta je oddělena od Lepontských Alp na západě údolím Valle Spluga a sedlem Splügen Pass; od Aldulských Alp na severozápadě údolím řeky Zadní Rýn; od Plessurských Alp na severu údolím řeky Albuly; od skupiny Albula na východě sedlem Septimer Pass a údolím Oberhalbstein, kterým protéká řeka Julia; od pohoří Bernina na jihu údolím Val Bregaglia.

Geologické složení[editovat | editovat zdroj]

Platta má geologickou stavbu typickou pro Centrální krystalické Alpy, jejichž je součástí. Převládají zde metamorfované horniny - ruly, svory, krystalické břidlice.

Vodstvo a zalednění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří Platta je odvodňováno řekami Inn, Zadní Rýn, Julia, Liro a Mera. Vede tudy hlavní evropské rozvodí. V sedle Pass Lunghin (2 645 m) na jihovýchodě se nachází trojmoří mezi Severním, Černým a Jaderským mořem. Právě pod Passem Lunghin pramení Inn. V Plattě se nacházejí desítky ledovcových jezer (Lago Ghiacciato, Lago di Emat, Lago dell Aqua Fraggia, Lago da la Duaha, Lago da Lunghin). Na Reno di Lei je vodní nádrž Lago di Lei. Na severních svazích třítisícovek jsou četné malé ledovce. Na jihu pohoří, v údolí Val Bregaglia, jsou vysoké vodopády Cascate delľ Acqua fraggia.

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Často se v Alpské literatuře setkáváme s zařazováním skupiny Platta do pohoří Albula, kde je nejvyšším štítem Piz Kesch (3 418 m).

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv pohoří Platta patří k méně známým a tudíž i méně vyhledávaným částem Alp, rozhodně má svým návštěvníkům co nabídnout. Plattou procházejí dvě dálkové turistické trasy - Trekking Valle Spluga a Sentiero Walser. Poněkud horší je to s dostupností nejvyšších vrcholů - jen na minimum plattských třítisícovek vedou značené trasy. Ovšem většina z nich je doporučeným cílem skialpinistických výstupů. Co se týče sjezdového lyžování, pak ideální podmínky skýtá italské středisko Madesimo.

Horské chaty[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Pohoří v Alpách na území Itálie - Italské Alpy

Adamello-Presanella | Bergamské Alpy | Bernina | Brenta | Dolomity | Fleimstalské Alpy | Gardské hory | Grajské Alpy | Julské Alpy | Karnské Alpy | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Livigno | Masiv Mont Blanc | Ortles | Ötztalské Alpy | Platta | Přímořské Alpy | Rieserferner | Sarntalské Alpy | Sesvenna | Stubaiské Alpy | Tambo | Tessinské Alpy | Vicentinské Alpy | Walliské Alpy | Zillertalské Alpy |