Urnské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Urnské Alpy
Urner Alpen
Urnské Alpy, Sustenhorn
Urnské Alpy

Nejvyšší bod Dammastock (3 630 m n. m.)

Nadřazená jednotka Západní Alpy
Sousední
jednotky
Glarnské Alpy, Appenzellské Alpy, Bernské Alpy, Freiburské Alpy, Francouzské předalpy
Podřazené
jednotky
Brisen, Titlis, Merchertalerské Alpy, Uri-Rostock, Dammastock, Pilatus, Emmentalské Alpy

Světadíl Evropa
Stát Švýcarsko Švýcarsko
Horniny žula
Povodí Rhóna, Aare
Dammastock
Galenstock
Rhonegletscher a řeka Rhóna z něj vytékající
Andermatt

Urnské Alpy jsou plošně poměrně malou (1300 km²), ale vysoko položenou skupinou, ležící ve Švýcarsku v kantonu Uri. Název hor přímo vychází z názvu kantonu. Geomorfologicky se řadí do Vnějších krystalických Alp. Území Urnských Alp je poměrně řídce osídleno. Pohoří charakterizují mohutné zaledněné štíty s příkrými žulovými stěnami. Nejvyšším štítem pohoří je Dammastock (3630 m).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Na severu vymezuje hranice horstva Lucernské jezero (Vierwaldstättersee). Na východě odděluje masiv Urnských Alp od sousedních Glarnských Alp údolí řeky Reuass. Na jihu a západě tvoří hranice částečně řeky Rhóna a Aare a oddělují tak pohoří od Bernských Alp.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří se geograficky dělí do mnoha samostatných celků a masivů. Nejvyšší a nejvíce zaledněné hory se nalézají zejména jižně od sedla Sustenpass (2224 m). Nejvyšším masivem je vysoká žulová stěna Dammastock, vypínající se nad ledovcem Dammaglatscher a s několika sousedními vrcholy tvoří osu pohoří. Severně od Sustenpassu leží především turisticky významná skupina Titlis, ležící v blízkosti jednoho z nejvýznamnějších lyžařských středisek v zemi - Engelbergu. Na západě pohoří dominují masivy Západní a Východní Melchertalerské Alpy (Huetstock, 2676 m), skupina Brisen a masiv Uri-Rostock ležícího poblíž historického města Altdorf. K pohoří se také řadí masiv Pilatus.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Urnské Alpy jsou velmi bohaté na vodu a vodní zdroje, prameny, jezera, řeky a vodopády. Řeka Rhóna pramení právě z ledovců Urnských Alp. Její zdroj se nalézá ve vodě vycházející z tajícího ledovce Rhonegletscher pod masivem Dammastock.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Jedním z turisticky nejvýznamnějších míst v Urnských Alpách je silniční sedlo Furkapass (2436 m) z kterého míří do hor řada značených cest. Z vyhlídky lze pozorovat ustupující čelo ledovce Rhonegletscher napájející řeku Rhónu. Na dominantu města Luzern, vrchol Pilatus (2221 m), vede nejstrmější ozubnicová železnice na světe postavená v roce 1889.

Zimní sporty[editovat | editovat zdroj]

Stoupání místy překonává až 48%. Střediskem rekreace a sportu v horách je město Engelberg. Velkým turistickým magnetem je také vrchol Titlis, na který vede soustava lanovek a na vrcholu je vyhlídková restaurace. Zimní svahy Titlisu jsou také vyhledávány lyžaři. V létě se na jeho ledovci nelyžuje.

Zajištěné cesty[editovat | editovat zdroj]

Pro příznivce zajištěných cest jsou zde velké možnosti především nových via ferrat. Mezi nejznámější patří Tälli klettersteig z roku 1993 kterou absolvuje přes 3000 návštěvníků ročně. Byla to zároveň první ferrata Švýcarska. Druhou významnou zajištěnou cestou je Via ferrata Diavolo nacházející se v blízkosti Andermattu.

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Díky své divokosti a rozeklanosti jsou Urnské Alpy vyhledávány horolezci. Svou kompaktní žulou a těžkými cestami vyniká především rozervaný hřeben Salbitschijen, ležící na východním okraji pohoří. V oblasti sedla Furkapass je to především oblast vrcholu Gletschhorn (3305 m). Návštěvníci tu narazí na množství cest v klasifikaci III.-V.UIAA.

Chaty[editovat | editovat zdroj]

Chata Dammahütte

Turistům a horolezcům slouží v horách řada horských chat a bivaků.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Takřka středem pohoří vede významná silniční komunikace, která spojuje dolinu Reuss s dolinou řeky Aare přes sedlo Sustenpass (2224 m). Na jihu pohoří zpřístupňuje horstvo silnice vedoucí přes sedlo Furkapass (2431 m). Do jednotlivých dolin zabíhají většinou volně sjízdné silničky či cesty. V několika případech se jedná o soukromé komunikace, na kterých se platí mýto.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Urnské Alpy ze sedla Furkapass