Urnské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Urnské Alpy
Urner Alpen
Urnské Alpy, Sustenhorn
Urnské Alpy

Nejvyšší bod Dammastock (3 630 m)

Nadřazená jednotka Západní Alpy
Sousední
jednotky
Glarnské Alpy, Appenzellské Alpy, Bernské Alpy, Freiburské Alpy, Francouzské předalpy
Podřazené
jednotky
Brisen, Titlis, Merchertalerské Alpy, Uri-Rostock, Dammastock, Pilatus, Emmentalské Alpy

Světadíl Evropa
Stát Švýcarsko Švýcarsko
Horniny žula
Povodí Rhóna, Aare
Dammastock
Galenstock
Rhonegletscher a řeka Rhóna z něj vytékající
Andermatt

Urnské Alpy jsou plošně poměrně malou (1300 km²), ale vysoko položenou skupinou, ležící ve Švýcarsku v kantonu Uri. Název hor přímo vychází z názvu kantonu. Geomorfologicky se řadí do Vnějších krystalických Alp. Území Urnských Alp je poměrně řídce osídleno. Pohoří charakterizují mohutné zaledněné štíty s příkrými žulovými stěnami. Nejvyšším štítem pohoří je Dammastock (3630 m).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Na severu vymezuje hranice horstva Lucernské jezero (Vierwaldstättersee). Na východě odděluje masiv Urnských Alp od sousedních Glarnských Alp údolí řeky Reuass. Na jihu a západě tvoří hranice částečně řeky Rhóna a Aare a oddělují tak pohoří od Bernských Alp.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Pohoří se geograficky dělí do mnoha samostatných celků a masivů. Nejvyšší a nejvíce zaledněné hory se nalézají zejména jižně od sedla Sustenpass (2224 m). Nejvyšším masivem je vysoká žulová stěna Dammastock, vypínající se nad ledovcem Dammaglatscher a s několika sousedními vrcholy tvoří osu pohoří. Severně od Sustenpassu leží především turisticky významná skupina Titlis, ležící v blízkosti jednoho z nejvýznamnějších lyžařských středisek v zemi - Engelbergu. Na západě pohoří dominují masivy Západní a Východní Melchertalerské Alpy (Huetstock, 2676 m), skupina Brisen a masiv Uri-Rostock ležícího poblíž historického města Altdorf. K pohoří se také řadí masiv Pilatus.

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Urnské Alpy jsou velmi bohaté na vodu a vodní zdroje, prameny, jezera, řeky a vodopády. Řeka Rhóna pramení právě z ledovců Urnských Alp. Její zdroj se nalézá ve vodě vycházející z tajícího ledovce Rhonegletscher pod masivem Dammastock.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Jedním z turisticky nejvýznamnějších míst v Urnských Alpách je silniční sedlo Furkapass (2436 m) z kterého míří do hor řada značených cest. Z vyhlídky lze pozorovat ustupující čelo ledovce Rhonegletscher napájející řeku Rhónu. Na dominantu města Luzern, vrchol Pilatus (2221 m), vede nejstrmější ozubnicová železnice na světe postavená v roce 1889.

Zimní sporty[editovat | editovat zdroj]

Stoupání místy překonává až 48%. Střediskem rekreace a sportu v horách je město Engelberg. Velkým turistickým magnetem je také vrchol Titlis, na který vede soustava lanovek a na vrcholu je vyhlídková restaurace. Zimní svahy Titlisu jsou také vyhledávány lyžaři. V létě se na jeho ledovci nelyžuje.

Zajištěné cesty[editovat | editovat zdroj]

Pro příznivce zajištěných cest jsou zde velké možnosti především nových via ferrat. Mezi nejznámější patří Tälli klettersteig z roku 1993 kterou absolvuje přes 3000 návštěvníků ročně. Byla to zároveň první ferrata Švýcarska. Druhou významnou zajištěnou cestou je Via ferrata Diavolo nacházející se v blízkosti Andermattu.

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Díky své divokosti a rozeklanosti jsou Urnské Alpy vyhledávány horolezci. Svou kompaktní žulou a těžkými cestami vyniká především rozervaný hřeben Salbitschijen, ležící na východním okraji pohoří. V oblasti sedla Furkapass je to především oblast vrcholu Gletschhorn (3305 m). Návštěvníci tu narazí na množství cest v klasifikaci III.-V.UIAA.

Chaty[editovat | editovat zdroj]

Chata Dammahütte

Turistům a horolezcům slouží v horách řada horských chat a bivaků.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Takřka středem pohoří vede významná silniční komunikace, která spojuje dolinu Reuss s dolinou řeky Aare přes sedlo Sustenpass (2224 m). Na jihu pohoří zpřístupňuje horstvo silnice vedoucí přes sedlo Furkapass (2431 m). Do jednotlivých dolin zabíhají většinou volně sjízdné silničky či cesty. V několika případech se jedná o soukromé komunikace, na kterých se platí mýto.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Urnské Alpy ze sedla Furkapass