Rhôna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rhôna
řeka protékající mokřady Chautagne jižně od Ženevského jezera
řeka protékající mokřady Chautagne jižně od Ženevského jezera
Základní informace
Délka toku 812 km
Plocha povodí 95 500 km²
Průměrný průtok 1780 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
obec Obergoms, z Rhônského ledovce v Urnských Alpách ve Švýcarsku
46°34′27″ s. š., 8°22′49″ v. d.
1753 m n. m.
Ústí
u obce Arles začíná Delta Rhôny dělením na Velkou a Malou Rhônu
43°19′55″ s. š., 4°50′43″ v. d.
0 m n. m.
Protéká
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko (Ženeva, Vaud, Valais), FrancieFrancie Francie (Rhône Alpes, Provence-Alpes-Côte-d'Azur)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, povodí Rhôny (Francie 92,02%, Švýcarsko 7,98 %)
Rhone drainage basin.png
mapa povodí řeky

Rhôna někdy též Rhona (francouzsky Rhône) je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku. Protéká kantony Valais, Vaud, Ženeva v délce 231 km a poté přechází na území Francie (Rhône Alpes, Provence-Alpes-Côte-d'Azur) a po dalších 581 km se vlévá do Lvího zálivu Středozemního moře. Celková délka řeky je tedy 812 km. Plocha jejího povodí je 95 590 km².[1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramen - ledovec Rhône

Pramení v Urnských Alpách (Lepontinských Alpách) ve Švýcarsku v nadmořské výšce 1753 m v masivu Dammastock. Její pramen vytváří voda odtávající z ledovce Rhonegletscher, který se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass a Grimselpass. Jako prudká bystřina teče ponejprve východozápadním směrem poté se stáčí k severu a napájí Ženevské jezero. Z jezera vytéká na jih poblíž Ženevy, přibírá vody řeky Arve a teče na území Francie. Její řečiště se zde klikatí, Rhôna teče přibližně západním směrem až k Lyon, kde se do něj vlévá řeka Saôna; v této části údolí řeky tvoří hranici mezi Alpami (levý břeh) a pohořím Jura (pravý břeh). Od Lyonu teče Rhôna přímo k jihu Rhônskou nížinou mezi Alpami a Francouzským středohořím (Massif Central). K významnějším přítokům v tomto úseku patří řeka Isère. Rhôna se vlévá do Lví záliv Středozemního moře dvěma rameny v oblasti Camargue západně od Marseille, přičemž vytváří deltu o rozloze 12 000 km².

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Na horním a středním toku je zdrojem vody především tající sníh a odtávající ledovce. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v létě a nejnižších v zimě. Pod ústím Saôny se vodnost zvyšuje především v zimě, protože ta stejně jako ostatní pravé přítoky má zdroj vody především v dešťových srážkách. Levé přítoky (Isère, Durance) stékají z Alp a jsou celkově vodnější než pravé, díky čemuž Rhôna až k ústí vykazuje základní rysy alpského režimu. Tři čtvrtiny povodí řeky se nacházejí v horách. Průměrný průtok nedaleko ústí činí 1780 m³/s. Rhôna je nejvodnější řekou ve Francii a mezi přítoky Středozemního moře se řadí na druhé místo po Nilu[2].

Využití[editovat | editovat zdroj]

údolí Rhôna poblíž Saint-Maurice

Řeka má důležitý význam pro zisk vodní energie, dopravu a zavlažování.

Vodní elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Přibližně 70 % výkonu vodních elektráren ve Francii se nachází v povodí Rhôny. Přímo na ní bylo vybudováno 11 vodních elektráren (Génissiat, André Blondel) a mnoho jich je také na Isère, Durance a dalších přítocích.

Vodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vodní doprava je možná pod ústím řeky Ain. Přes Saônu je mnohými kanály spojena s Rýnem, Moselou, Mázou a Loirou. Jako obchvat delty byl postaven plavební kanál z města Arles do Port-de-Bouc a dále přes lagunu Étang de Berre a tunel Rove do Marseille.

Zavlažování[editovat | editovat zdroj]

Voda se také široce využívá na zavlažování a zásobování Azurového pobřeží. Na řece leží města Ženeva (Švýcarsko), Lyon, Valence, Avignon, Arles (Francie).

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Původ a význam jména zůstává nejasný. Podle jedné varianty je základem keltské označení Rhodanus či Rodanus ze základu Rhôdan - „klikatit se“. Naproti tomu stojí hypotéza o řeckém původu; Plinius starší píše ve své encyklopedii Naturalis historia že jméno Rhôna je odvozeno od názvu kolonie Rhoda či Rhodanusia rozkládající se v oblasti dnešního města Aigues-Mortes.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. podle zdroje, který uvádí rozdělení na francouzskou a švýcarskou část, je to 97 800 km², z čehož připadá 90 000 km² na Francii a 7800 km² na Švýcarsko
  2. nepočítaje přítoky Černého moře

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]