Rhôna
| Rhôna | |
 řeka protékající mokřady Chautagne jižně od Ženevského jezera |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 812 km |
| Plocha povodí | 95 500 km² |
| Průměrný průtok | 1780 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| massiv Saint-Gothard, Švýcarsko 46° 34′ 27″ s. š., 8° 22′ 49″ v. d. 1753 m n. m. |
|
| Ústí | |
| Středozemní moře 43° 19′ 55″ s. š., 4° 50′ 43″ v. d. 0 m n. m. |
|
| Protéká | |
 Švýcarsko (Ženeva, Vaud, Valais),  Francie (Rhône Alpes, Provence-Alpes-Côte-d'Azur) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Středozemní moře | |
 mapa povodí řeky |
|
Rhôna někdy též Rhona (francouzsky Rhône) je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku. Protéká kantony Valais, Vaud, Ženeva v délce 231 km a poté přechází na území Francie (Rhône Alpes, Provence-Alpes-Côte-d'Azur) a po dalších 581 km se vlévá do Středozemního moře. Celková délka řeky je tedy 812 km. Plocha jejího povodí je 95 500 km².
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Pramení v Urnských Alpách (Lepontinských Alpách) ve Švýcarsku v nadmořské výšce 1753 m v masivu Dammastock. Její pramen vytváří voda odtávající z ledovce Rhonegletscher, který se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass a Grimselpass. Jako prudká bystřina teče ponejprve východozápadním směrem poté se stáčí k severu a napájí Ženevské jezero. Z jezera vytéká na jih poblíž Ženevy, přibírá vody řeky Arve a teče na území Francie. Její řečiště se zde klikatí, Rhôna teče přibližně západním směrem až k Lyon kde se do něj vlévá řeka Saône; v této části údolí řeky tvoří hranici mezi Alpami (levý břeh) a pohořím Jura (pravý břeh). Od Lyonu teče Rhôna přímo k jihu Rhônskou nížinou mezi Alpami a Francouzským středohořím (Massif Central). K významnějším přítokům v tomto úseku patří řeka Isère. Rhôna se vlévá do Středozemního moře dvěma rameny v oblasti Camargue západně od Marseille, přičemž vytváří deltu o rozloze 12 000 km².
Přítoky [editovat]
Vodní režim [editovat]
Na horním a středním toku je zdrojem vody především tající sníh a odtávající ledovce. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v létě a nejnižších v zimě. Pod ústím Saôny se vodnost zvyšuje především v zimě, protože ta stejně jako ostatní pravé přítoky má zdroj vody především v dešťových srážkách. Levé přítoky (Isère, Durance) stékají z Alp a jsou celkově vodnější než pravé, díky čemuž Rhôna až k ústí vykazuje základní rysy alpského režimu. Tři čtvrtiny povodí řeky se nacházejí v horách. Průměrný průtok nedaleko ústí činí 1780 m³/s. Rhôna je nejvodnější řekou ve Francii a mezi přítoky Středozemního moře se řadí na druhé místo po Nilu[1].
Využití [editovat]
Řeka má důležitý význam pro zisk vodní energie, dopravu a zavlažování.
Vodní elektrárny [editovat]
Přibližně 70 % výkonu vodních elektráren ve Francii se nachází v povodí Rhôny. Přímo na ní bylo vybudováno 11 vodních elektráren (Génissiat, André Blondel) a mnoho jich je také na Isère, Durance a dalších přítocích.
Vodní doprava [editovat]
Vodní doprava je možná pod ústím řeky Ain. Přes Saônu je mnohými kanály spojena s Rýnem, Moselou, Mázou a Loirou. Jako obchvat delty byl postaven plavební kanál z města Arles do Port-de-Bouc a dále přes lagunu Étang de Berre a tunel Rove do Marseille.
Zavlažování [editovat]
Voda se také široce využívá na zavlažování a zásobování Azurového pobřeží. Na řece leží města Ženeva (Švýcarsko), Lyon, Valence, Avignon, Arles (Francie).
Původ názvu [editovat]
Původ a význam jména zůstává nejasný. Podle jedné varianty je základem keltské označení Rhodanus či Rodanus ze základu Rhôdan - „klikatit se“. Naproti tomu stojí hypotéza o řeckém původu; Plinius starší píše ve své encyklopedii Naturalis historia že jméno Rhôna je odvozeno od názvu kolonie Rhoda či Rhodanusia rozkládající se v oblasti dnešního města Aigues-Mortes.
Poznámky [editovat]
- ↑ nepočítaje přítoky Černého moře
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Рона“.
