Tunel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly. Železniční i silniční tunely i prostory metra ve válečných dobách mohou posloužit též jako protiletecké kryty pro obyvatelstvo nebo pro válečnou výrobu. Výstavba tunelu se nazývá tunelování. Metaforicky přenesený význam slova tunelování se stal označením pro druh hospodářského podvodu.
Nejdelším tunelem světa je železniční tunel Seikan mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó. Jeho délka je 53,9 km (z toho 23,3 km pod mořským dnem). Ve Švýcarsku se staví Gotthardský úpatní tunel, který bude mít po svém dokončení délku 57 km.
V České republice je v roce 2009 nejdelším silničním tunelem tunel Panenská (2115 metrů) a z budovaných silničních tunelů tunel Blanka (5502 metrů), z železničních tunelů je nejdelší Březenský tunel (1758 metrů), zamýšlený Barrandovský tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun by měl měřit asi 19 km. Celkovou délkou je však předčí tunely pražského metra nebo pražské kolektorové sítě. (Podrobněji v článku Tunely v Česku.)
Obsah |
[editovat] Historie tunelů
Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívaly ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Beziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razicí štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.
[editovat] Nejdelší tunely světa
Seznam obsahuje všechny tunely dlouhé nejméně 15 km. Nezahrnuje tunelové vodovodní přivaděče, kolektory ani tunely metra.
| Název | Stát | Délka v m |
Zahájení provozu |
Využití | Trasa |
|---|---|---|---|---|---|
| Seikan | Japonsko | 53 841 | 1988 | železniční | Aomori - Hakodate |
| Eurotunnel | Francie - Spojené království | 50 450 | 1994 | železniční | Calais - Folkestone |
| Nový Lötschberský tunel | Švýcarsko | 34 577 | 2007 | železniční | Bern - Brig |
| Tunel Guadarrama | Španělsko | 28 377 | 2007 | železniční | AVE Madrid - Valladolid |
| Tunel Taihang | Čína | 27 848 | 2009 | železniční | CRH Š'-ťia-čuang - Tchaj-jüan |
| Tunel Iwate-ičinohe | Japonsko | 25 810 | 2002 | železniční | Šinkansen Morioka - Hačinohe |
| Lærdalský tunel | Norsko | 24 510 | 2000 | silniční | Lærdal - Aurland |
| Tunel Daišimizu | Japonsko | 22 221 | 1982 | železniční | Šinkansen Niigata - Tokio |
| Tunel Wushaoling | Čína | 20 050 | 2006 | železniční | Lianyungang - Urumči |
| Simplonský tunel II | Itálie - Švýcarsko | 19 824 | 1922 | železniční | Brig - Milano |
| Simplonský tunel I | Itálie - Švýcarsko | 19 803 | 1906 | železniční | Brig - Milano |
| Tunel Vereina | Švýcarsko | 19 058 | 1999 | železniční[1] | Klosters - Saglians |
| Tunel Šin-kanmon | Japonsko | 18 713 | 1975 | železniční | Šinkansen Kitakjúšú - Šimonoseki |
| Tunel Appennino | Itálie | 18 507 | 1934 | železniční | Bologna - Florencie |
| Tunel Qinling | Čína | 18 457 | 2002 | železniční | Si-an - Ankang |
| Tunel Zhongnanšan | Čína | 18 040 | 2007 | silniční[2] | Si-an - Ankang |
| Gotthardský silniční tunel | Švýcarsko | 16 918 | 1980 | silniční | Lucern - Lugano |
| Tunel Rokkô | Japonsko | 16 250 | 1972 | železniční | Šinkansen Ósaka - Kóbe |
| Tunel Henderson | Spojené státy Americké | 15 800 | 1976 | železniční[3] | vlečka |
| Furka tunel | Švýcarsko | 15 442 | 1982 | železniční[1] | Brig - Andermatt |
| Tunel Haruna | Japonsko | 15 350 | 1982 | železniční | Šinkansen Takasaki - Niigata |
| Severomujský tunel | Rusko | 15 300 | 2003 | železniční | Severobajkalsk - Tynda |
| Tunel Gorigamine | Japonsko | 15 175 | 1997 | železniční | Šinkansen Takasaki - Nagano |
| Tunel Monte Santomarco | Itálie | 15 040 | 1987 | železniční | Paola - Cosenza |
| Gotthardský tunel | Švýcarsko | 15 003 | 1882 | železniční | Lucern - Lugano |
| Mnoho kratších tunelů | |||||
[editovat] Ve stavbě
| Název | Stát | Délka v m |
Plánované zahájení provozu |
Využití | Trasa |
|---|---|---|---|---|---|
| Gottharský úpatní tunel | Švýcarsko | 57 072 | 2017 | železniční | Curych - Lugano |
| Tunel Hakkóda | Japonsko | 26 455 | 2010 | železniční | Šinkansen Hačinohe - Aomori |
| Tunel Pajares | Španělsko | 24 667 | 2011 | železniční | AVE Valladolid - Gijón |
| Tunel Iijama | Japonsko | 22 225 | 2013 | železniční | Šinkansen Nagano - Kanazawa |
| Tunel Geumjeong | Jižní Korea | 20 323 | 2010 | železniční | KTX Daegu - Pusan |
| Tunel Vaglia | Itálie | 18 561 | 2009 | železniční | TAV Bologna - Florencie |
| Tunel Solan | Jižní Korea | 16 240 | 2010 | železniční | Taebaek - Samcheok |
| Tunel Firenzuola | Itálie | 15 285 | 2009 | železniční | TAV Bologna - Florencie |
[editovat] Reference
- ↑ a b Úzkorozchodná železnice
- ↑ dálniční, dva dvoupruhové tubusy
- ↑ Úzkorozchodná železnice, v roce 1999 nahrazena pásovým dopravníkem