Tunel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o dopravní stavbě. O lince istanbulského metra pojednává článek Tünel.
Tunel metra

Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly. Železniční i silniční tunely i prostory metra ve válečných dobách mohou posloužit též jako protiletecké kryty pro obyvatelstvo nebo pro válečnou výrobu. Výstavba tunelu se nazývá tunelování. Metaforicky přenesený význam slova tunelování se stal označením pro druh hospodářského podvodu.

Nejdelším tunelem světa je železniční tunel Seikan mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó. Jeho délka je 53,9 km (z toho 23,3 km pod mořským dnem). Ve Švýcarsku se staví Gotthardský úpatní tunel, který bude mít po svém dokončení délku 57 km.

V České republice je v roce 2009 nejdelším silničním tunelem tunel Panenská (2115 metrů) a z budovaných silničních tunelů tunel Blanka (5502 metrů), z železničních tunelů je nejdelší Březenský tunel (1758 metrů), zamýšlený Barrandovský tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun by měl měřit asi 19 km. Celkovou délkou je však předčí tunely pražského metra nebo pražské kolektorové sítě. (Podrobněji v článku Tunely v Česku.)

Historie tunelů[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívaly ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Béziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razicí štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.

Nejdelší tunely světa[editovat | editovat zdroj]

Seznam obsahuje všechny tunely dlouhé nejméně 15 km. Nezahrnuje tunelové vodovodní přivaděče, kolektory ani tunely metra.

Název Stát Délka v m
Zahájení provozu
Využití Trasa
Seikan Japonsko 53 841 1988 železniční[1] AomoriHakodate
Eurotunel FrancieSpojené království 50 450 1994 železniční CalaisFolkestone
Nový Lötschbergský tunel Švýcarsko 34 577 2007 železniční BernBrig
Tunel Guadarrama Španělsko 28 377 2007 železniční AVE MadridValladolid
Tunel Taihang Čína 27 848 2009 železniční CRH Š'-ťia-čuangTchaj-jüan
Tunel Hakkóda Japonsko 26 455 2010 železniční Šinkansen HačinoheAomori
Tunel Iwate-ičinohe Japonsko 25 810 2002 železniční Šinkansen MoriokaHačinohe
Lærdalský tunel Norsko 24 510 2000 silniční LærdalAurland
Tunel Daišimizu Japonsko 22 221 1982 železniční Šinkansen NiigataTokio
Tunel Geumjeong Jižní Korea 20 323 2010 železniční KTX DaeguPusan
Tunel Wushaoling Čína 20 050 2006 železniční LianyungangUrumči
Simplonský tunel II Itálie – Švýcarsko 19 824 1922 železniční Brig – Milano
Simplonský tunel I Itálie – Švýcarsko 19 803 1906 železniční Brig – Milano
Tunel Vereina Švýcarsko 19 058 1999 železniční[2] KlostersSaglians
Tunel Šin-kanmon Japonsko 18 713 1975 železniční Šinkansen KitakjúšúŠimonoseki
Tunel Appennino Itálie 18 507 1934 železniční BolognaFlorencie
Tunel Čchin-ling Čína 18 457 2002 železniční Si-anAn-kchang
Tunel Zhongnanšan Čína 18 040 2007 silniční[3] Si-an – An-kchang
Gotthardský silniční tunel Švýcarsko 16 918 1980 silniční LucernLugano
Tunel Vaglia Itálie 18 561 2009 železniční TAV BolognaFlorencie
Tunel Rokkô Japonsko 16 250 1972 železniční Šinkansen ÓsakaKóbe
Tunel Henderson Spojené státy americké 15 800 1976 železniční[4] vlečka
Furka tunel Švýcarsko 15 442 1982 železniční[2] Brig – Andermatt
Tunel Haruna Japonsko 15 350 1982 železniční Šinkansen Takasaki – Niigata
Severomujský tunel Rusko 15 300 2003 železniční SeverobajkalskTynda
Tunel Firenzuola Itálie 15 285 2009 železniční TAV Bologna – Florencie
Tunel Gorigamine Japonsko 15 175 1997 železniční Šinkansen Takasaki – Nagano
Tunel Monte Santomarco Itálie 15 040 1987 železniční PaolaCosenza
Gotthardský tunel Švýcarsko 15 003 1882 železniční Lucern – Lugano
Mnoho kratších tunelů

Ve stavbě[editovat | editovat zdroj]

Tento seznam nezahrnuje tunely v projekční fázi ani ve fázi ražení průzkumné štoly.

Název Stát Délka v m
Plánované zahájení
provozu
Využití Trasa
Gotthardský úpatní tunel Švýcarsko 57 072 2017 železniční CurychLugano
Nový Tunel Guanjiao Čína 32 605 2012 železniční Si-ningGolmud
Tunel Pajares Španělsko 24 667 2011 železniční AVE ValladolidGijón
Tunel Iijama Japonsko 22 225 2013 železniční Šinkansen NaganoKanazawa
Tunel Solan Jižní Korea 16 240 2012 železniční TaebaekSamcheok
Tunel Ceneri Švýcarsko 15 400 2019 železniční CurychLugano

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. úzkorozchodná železnice, rozšíření na normální rozchod možné
  2. a b Úzkorozchodná železnice
  3. dálniční, dva dvoupruhové tubusy
  4. Úzkorozchodná železnice, v roce 1999 nahrazena pásovým dopravníkem

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Tunnels ve Wikimedia Commons