Ženevské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ženevské jezero
satelitní snímek jezera v létě
satelitní snímek jezera v létě
Ženevské jezero (Švýcarsko)
Red pog.png
Rozměry
Typ ledovcový
Rozloha 580,03 km²
Délka 72 km
Šířka 14 km
Objem 89 km³
Max. hloubka 310 m
Ostatní
Nadm. výška 372 m
Přítok vody Rhône, Venoge, Dranse
Odtok vody Rhône
Ostrovy Ile de la Harpe
Sídla Lausanne, Ženeva, Montreux, Vevey
Kantony:
Region
Vaud, Valais, Ženeva
Horní Savojsko
Státy ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko, FrancieFrancie Francie

Souřadnice:
Světadíl Evropa

Ženevské jezero (francouzsky Lac Léman řidčeji Lac de Genève, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra, anglicky Lake Geneva řidčeji Lake of Geneva) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 582 km² (z toho 345.31 km² ve Švýcarsku a 234,71 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

mapa jezera

Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Počáteční východní malou část místní nazývají Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře se nacházejí dva ostrovy Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²).

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Hlavním přítokem je Rhône, jež se do jezera vlévá deltou mezi Le Bouveret a Villeneuve. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse následovaná Venoge a Aubonne. Řeky povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. Rhône pramení ve Valiských Alpách a jezero opouští u Ženevy, kde je při odtoku regulována přehradní hrází. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.

Vlastnosti vody[editovat | editovat zdroj]

Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

pohled od Epesses, západním směrem k Petit Lac
Ženeva – jezero s fontánou

V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se takto živí asi 160 rybářů (zejména okounovití ale i siven alpský, štika obecná, síh malý, a samozřejmě pstruh obecný).

Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je provozována místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a soukromé bankovnictví.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno „Léman“ pochází z dřívějšího latinského jména kraje „Lemanus“ nebo též „Lemannus“. Na počátku 19. století se též kanton Vaud jmenoval Léman. Za Římanů se jezero nazývalo Lacus lemanus, což bylo zase přejato z keltského lem („velká voda“).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Lake Geneva ve Wikimedia Commons