Ženevské jezero
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ženevské jezero | |
|---|---|
satelitní snímek jezera v létě
|
|
| Rozměry | |
| Typ: | ledovcový |
| Rozloha: | 582 km² |
| Délka: | 72 km |
| Šířka: | 14 km |
| Objem: | 89 km³ |
| Max. hloubka | 310 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška: | 372 m |
| Přítok vody: | Rhône, Venoge, Dranse |
| Odtok vody: | Rhône |
| Ostrovy: | Ile de la Harpe |
| Sídla: | Lausanne, Ženeva, Montreux, Vevey |
| Kantony: Region: |
Vaud, Valais, Ženeva Horní Savojsko |
| Státy: |  Švýcarsko,  Francie |
| Světadíl: | Evropa |
Ženevské jezero (francouzsky Lac Léman řidčeji Lac de Genève, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra, anglicky Lake Geneva řidčeji Lake of Geneva) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Je to největší jezero v Alpách a po Balatonu, druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 582 km² (z toho 343 km² ve Švýcarsku a 234 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody je 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.
Obsah |
[editovat] Pobřeží
Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Počáteční východní malou část místní nazývají Haut Lac, Horní jezero, rozlehlou hlavní část Grand Lac, Velké jezero, západní, užší třetinu Petit Lac, Malé jezero.
[editovat] Ostrovy
Na jezeře se nacházejí dva ostrovy Ile de la Harpe (2368 m²) a Ile de Peilz (40 m²).
[editovat] Vodní režim
Hlavním přítokem je Rhône, jež se do jezera vlévá deltou mezi Le Bouveret a Villeneuve. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse následovaná Venoge a Aubonne. Řeky povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě. Rhône pramení ve Valiských Alpách a jezero opouští u Ženevy, kde je při odtoku regulována přehradou. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem. Klima v okolí jezera je mírné, teplé.
[editovat] Vlastnosti vody
Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá.
[editovat] Fauna a flóra
V jezeře žije 26 druhů ryb, z toho 6 se zde aklimatizovalo po vysazení člověkem. Význam rybářství v průběhu minulého století silně klesal, nyní se takto živí asi 160 rybářů (zejména okounovití ale i siven alpský, štika obecná, síh malý, a samozřejmě pstruh obecný).
Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).
[editovat] Využití
[editovat] Doprava
Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“.
[editovat] Osídlení pobřeží
- Kanton Ženeva — na jižním konci jezera leží hlavní město kantonu Ženeva
- Vaud — na severním konci jezera leží hlavní město kantonu Lausanne. Další velká města jsou Montreux a Vevey, která leží na severovýchodním břehu.
- Valais
- Rhône Alpes — Největší francouzské město je Thonon-les-Bains, nejznámější zase Evian.
Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a soukromé bankovnictví.
[editovat] Historie
Jméno „Léman“ pochází z dřívějšího latinského jména kraje „Lemanus“ nebo též „Lemannus“. Na počátku 19. století se též kanton Vaud jmenoval Léman. Za Římanů se jezero nazývalo Lacus lemanus, což bylo zase přejato z keltského lem („velká voda“).
[editovat] Externí odkazy
- (en) Mezinárodní komise na ochranu Ženevského jezera (CIPEL)
- (fr) Přístavy Ženevského jezera
- (fr) CGN
- (fr) Oficiální stránky ženevské jezerní policie
- (en) vodní hladina v Chillonu
- (en) vodní hladina v Saint-Prex
- (en) vodní hladina v Ženevě
|
||||||||
