Pleonasmus

Pleonasmus (nebo novějším pravopisem pleonazmus, z řeckého: πλεονασμóς, pleonasmos, nadbytek) je stylistický útvar, který vzniká užitím pro vyjádření dané myšlenky nadbytečných (redundantních) slov. Ne všechny pleonasmy jsou však hodnoceny jako jazykové chyby, existence některých má i z věcného hlediska dobrý smysl, nemluvě o jejich užití v poezii; stylistické hodnocení pleonasmů je často sporné.

Sémantický pleonasmus

Nadbytečné nahromadění významově blízkých výrazů se nazývá sémantický pleonasmus. Obecně se považuje za stylistický nedostatek, lze ho však používat i cíleně, např. jako básnický prostředek nebo pro posílení či zdůraznění nějakého sdělení.

Pleonasmus tedy několikanásobně říká totéž:

pleonasmy jednoznačně redundantní

• premiér vlády (místo předseda vlády nebo jen premiér)
• infantilní děcko
• magické kouzlo
• hlavní protagonista (správně hlavní postava, slovo "protagonista" samo o sobě označuje hlavní postavu)
• velká verzálka
• hospitalizovat v nemocnici (ale s uvedením konkrétní nemocnice dává smysl, např. byl hospitalizován ve střešovické nemocnici)
• jedinečný unikát
• původní originál
• zasklená vitrína
• hovězí biftek
• hvězdná konstelace
• lidová demokracie
• časová chronologie, časový harmonogram
• připravený preparát
• poslední derniéra
• závěrečné finále
• manuální zručnost
• dárek zdarma
• výroční jarmark
• perfektní dokonalost
• probděná vigílie
• temně obskurní
• nápojová hosteska
• polní feldkurát
• notoricky známý

se spornou redundancí

• odborný termín (použití adjektiva odborný může mít dobrý smysl buďto pro odlišení významů homonyma "termín" (časový × odborný) nebo např. pro odlišení zaužívaných a správných termínů od termínů nevědeckých, vzniklých omylem pod vlivem podobnosti slov (paronyma))
• domestikovat v domácnosti (lze domestikovat i např. na dvorku)
• vystavený exponát - exponát může být umístěn např. v depozitáři, proto se mu ale v praxi stěží přestane říkat exponát
• oční optika – pleonasmus etymologický, ovšem optika je dnes chápána jako nauka o světle či záření
• evidentní důkaz – sice z anglického evidence (důkaz), ale v češtině chápáno i jako očividný, na první pohled zřetelný, apod.

Jako pleonasmus lze také hodnotit používání výrazů jako „disk CD“, „dioda LED“, „displej LCD“, „optimalizace SEO“ apod. Podobné výrazy s (hlavně cizojazyčnými) zkratkami však bývají tolerovány, jednak kvůli lepšímu skloňování, ale také kvůli snazšímu pochopení pro čtenáře neznalého významu zkratky. U zkratek s běžně známým významem je však vhodnější se takovým tvarům vyhnout („organizace OSN“, „země OPEC“).

V češtině je celkem rozšířený, leč chybný, obrat „nejoptimálnější by bylo…, jako nejoptimálnější se ukázalo…“ Přitom slovo optimální již samo o sobě znamená „nejlepší“ (je superlativem, viz stupňování latinských přídavných jmen), z čehož plyne, že onen počeštěný tvar „nejoptimálnější“ je lingvistický nesmysl. Ovšem v praxi je „nejoptimálnější“ chápáno jako „nejméně neoptimální“, tedy nejblíže optimu z dostupných možností, což už smysl má. Podobně je to se slovem „dokonalý“ („perfektní“), „ideální“ či „extrémní“.

Příkladem pleonasmu je také heslo „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!“.

Syntaktický pleonasmus

Kromě výše popisovaného sémantického pleonasmu se lze setkat i se syntaktickým pleonasmem, kdy je ve větě použité slovo, které gramatika nevyžaduje nutně. V uvedených případech nejde o chyby, ale o stylistické varianty. Je-li např. použití osobního zájmena ve větě (vyjadřující agens nebo patiens) fakultativní, tak jeho použití často znamená zdůraznění ((Já) vás neznám(, ale on ano).).

Příkladem je v angličtině připojování vedlejší věty pomocí že:

1. I know you are coming.
2. I know that you are coming.

Nebo ve španělštině vkládání zájmena pro vyjádření podmětu:

1. Yo te amo.
2. Te amo.

Pleonasmy v literatuře

• Po modrém blankytu bělavé páry hynou – Karel Hynek Mácha, Máj

Související články

• Redundance
• Tautologie