Chillon

CHILLON
kontinent:	Evropa
stát:	Švýcarsko
kanton:	Vaud (Waadt)
oblast:	Vevey
město:	Montreux (poblíž)
místo:	Veytaux-Chillon
založen:	13. století
stav:	přístupný, velmi dobře zachovalý
internet:	http://www.chillon.ch
GPS:	N= 46° 24' 51" E= 6° 55' 39"

Chillon je hrad ve švýcarském kantonu Vaud (Waadt), oblasti Vevey, nedaleko města Montreux v místě zvaném Veytaux-Chillon.

Hrad byl postaven ve 13. století a je jedním z nejzachovalejších středověkých evropských hradů. Poloha hradu v tomto místě byla v historii strategicky významná, protože ten, v jehož držení byl hrad ovládal cestu okolo Ženevského jezera a mohl vybírat mýtné. Hrad patřil savojským hrabatům, která z něj vytvořila reprezentativní sídlo své doby vybavené krom jiného také pevným žalářem. Tento žalář pravděpodobně okusili roku 1348 Židé, kteří byli podezřelí z otrávení vody při morové epidemiii v přilehlém Villeneuve a roku 1530 François Bonivard, který se provinil přesvědčováním Ženevanů, aby se spolčili se Švýcary proti Savojsku.

Na počátku 19. století hrad navštívili básníci George Gordon Byron a Percy Bysshe Shelley. Básníka Byrona návštěva inspirovala k napsání básně "Vězeň chillonský" a dodnes se zachoval básníkův podpis na třetím žalářním pilíři.

Historie hradu

Vykopávky a archeologický průzkum na hradě a jeho okolí byly prováděny od konce 19. století. Archeologem, který se nejvíce zasloužil o tento průzkum, byl Naef Albert (1862-1936). Vykopávky a nálezy potvrzují, že toto místo bylo obydlené již od doby bronzové.

Současná podoba hradu Chillon je výsledkem několika staletí postupné výstavby, úprav, rekonstrukcí a oprav. Skalní ostrov, těsně u břehu, na kterém je hrad postaven, má strategickou polohu, z níž je možno kontrolovat cestu severní a jižní Evropou.

Historii hradu ovlivnily tři hlavní období:

1. Savoyské období: (12. století-1536) Nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1150, ale říká se, že dům Savoy již dříve kontroloval cestu podél břehů Ženevského jezera.
2. Bernské období: (1536-1798) Švýcarské, přesněji Bernské období nastalo po dobytí Pays de Vaudem, který obsadil Chillon v roce 1536. Hrad byl zachován jako pevnost, zbrojnice a vězení pro více než 260 vězňů.
3. Vaudské období: (1798-současnost) Období Bernského Chillonu bylo ukončeno v roce 1798, v době Vaudoiské revoluce. Hrad se stal majetkem kantonu Vaud, který byl založen v roce 1803. Restaurování historické památky začalo na konci 19. století a pokračuje dodnes.

---

Savoyský znak

Savojské období

Výslovná zmínka o hradu Chillon pochází z roku 1150. V této době byl hrad v držení hrabat ze Savoje. Tato hrabata měla spolu s pány z Blonay právo kontroly a vybírání mýtného na cestě podél jezera. Chillon nesl v této době název Castrum, což označovalo hrad s osadou.

V průběhu 13. století savojská hrabata dobyla většinu území v oblasti Vaud (Waadt), které pak bylo rozděleno do několika malých částí. To znamenalo začátek nadvlády Savojů nad 2/3 území, dnešních francouzsky mluvících kantonů.

Oblast, kterou savoyové dobyli, leží na sever a na jih od Alp a měli pod kontrolou dvě hlavní cesty v západních alpách, konkrétně průsmyky Mont Cenis Pass (Mont Cenis) a Great Saint Bernard Pass (Grossen Sankt Bernhard). Tyto dva průsmyky spojující Itálii a severo-západaní Evropu se ukázaly jako velmi důležité zdroje příjmu při vybírání mýtného a tím i získávání materiálních a finančních prostředků. Již tehdy bylo položení hradu významné jak z hospodářského tak i strategického významu.

V roce 1214 nechal Thomas I. Savojský (1189-1233) vystavět dva kilometry východně od Chillonu, v místě Villeneuve, celní stanici, sklady a obchodní přístav.

Důležité rekonstrukce a práce na rozšíření hradu byly provedeny postupně v několika etapách, z podnětu hraběte Thomase I. Savojského a následně jeho čtyř synů, včetně Pierre II Savojského, pána hradu v letech 1255-1268. Prvně dohlížel na stavební práce duchovní Pierre Mainier z Chambery pro Pierre II. V době Philippa I. Savojského. Za dob jeho bratra a nástupce Pierreho, byly práce svěřeny do rukou Jacques de Saint-Georgese, zednického mistra a inženýra, který byl nejen architektem, ale i specialistou na vojenské objekty.

Chillon l.p. 1387 podle data na obrázku

Rodina Savojů používá hrad jako příležitostné sídlo a to z důvodu správy velkého území, nad kterým musela vykonávat dohled. Trvale zde pobýval kastelán a soudní vykonavatel. Stěhovavý život Savojů byl vázán na střídání ročních období, neboť některé rezidence nebyly v zimních měsících obyvatelné, jiné byly svým umístěním spíše určeny pro lov. Savojové cestovali s velkým komfortem. Jejich doprovod byl velmi početný, včetně dělníků a úředníků. Na svých cestách s sebou převáželi i nábytek a zařízení. Důvodem byla nutnost vybavit místa, kde právě pobývali. Nepoužívané místnosti v objektech zůstávaly po jejich odjezdu prázdé a zavřené. V době nepřítomnosti panovníků spravoval hrad kastelán, obvykle šlechtic z Turína. Kastelán velel ozbrojené posádce, prosazoval zákon, vybíral clo, daně a panské poplatky.

Savojské vévodství bylo během druhé poloviny 13. století rozděleno do několika oblastí. V této době výkon funkce kastelána na Chillonu převzal guvernér Chablais. Tímto došlo k tomu, že se tato oblast stala ve 14. století největším správním celkem turínských zemí. Zahrnovala hrady Vevey a Aigle, v Dolním Valaisu, a na jižním břehu Ženevského jezera (Evian a Thonon).

Hrad Chillon se stal důležitým správním a finančním centrem v severních zemí Turína ve správě Savojů. V této době byl i postaven severní trakt hradu. Jednalo se o administrativní část a pokladnici, která také sloužila pro uložení archivu. V pokladnici byly ukládány příjmy pocházející z okolních oblastí a celní stanice Villeneuve. Tyto příjmy nebyly posílány do státní pokladny v Chambery ale byly zde ponechány k financování vojska, stavebních a jiných prací.

Kašna na prvním nádvoří

Na konci 14. století došlo ke změně, administrativní rozhodování a finanční správa byly přesunuty do Chambery a odtud bylo prováděno centrální řízení oblasti. Soudní dvůr zůstal v jiných rezidencích, jako je Le Bourget, Thonon nebo Ripaille. V roce 1436 se Amadeus VIII. (Amédée VIII 1391-1416) před svým zvolením papežem Felixem V., pokusil oživit dění na hradě. Nařídil architektu Aymonet Corniauxovi (tesaři, který byl zodpovědný za údržbu budov Chablais a Vaud) aby provedl rozsáhlé stavební úpravy a změny na vojenských objektech, horních částech hradeb a věží, které měly hradu vrátit jeho význam. Tímto však končí období rozkvětu hradu Chillon a je mu souzeno upadnout v zapomění až do bernské doby.

Bernské období

29. března 1536 bylo dobyta oblast Vaud a hrad Chillon. Ten byl ušetřen následkům Burgundské války a přešel do rukou Bernských.

Hrad se stal správním centrem Bailiwick Vevey a měl v něm trvalé sídlo soudní vykonavatel, člen Bernského patriciátu a také byl kapitánem Chillonu, protože zastupoval panovníka a vykonával jeho vůli. Původní rozdělení hradu na dvě části ztratilo na významu a prostory hradu byly přestavěny. Zároveň byly provedeny i úpravy obranného charakteru s ohledem na vývoj střelných zbraní.

I přes dobrý stav hradu, byl tento v roce 1773 soudním vykonavatelem opuštěn, z důvodu izolovanosti od okolního dění a nepohodlí, a vykonavatel se přestěhoval do Vevey. Hrad nebyl již dále považován za významný z vojenského hlediska a byl dále používán ke skladování obilí a zboží. V roce 1785 padl návrh aby bylo celé severní křídlo proměněno ve velkou sýpku ale vzhledem k místní vysoké vlhkosti byl tento nápad zavrhnut.

Vaudské období

V lednu 1798, vlastenci z Vevey a Montreaux obsadili hrad aniž by se setkaly s nějakým odporem. Hrad se stal národním majetkem v průběhu Vaudské revoluce a byl převeden do nového kantonu Vaud v roce 1803.

Chillon v současnosti (2009)

Ze začátku nebyly žádné snahy o rekonstrukci starých hradních budov a hrad byl strážen pouze dvěma policejními strážemi. Využití hradu spočívalo i nadále ke skladování, jako zásobárna prachu, munice, zbraní a vězení.

Nástup romantismu ve středověku způsobil znovuobjevení Chillonu. V roce 1762 publikoval Rousseau v románu La nouvelle Héloïse místa a informace o hradu, kde byl vězněn François Bonivard (1493-1570). Nicméně největší zvýraznění a proslavení hradu dosáhl básník Lord George Gordon Byron ve slavné básni vězně na Chillonu (The Prisoner of Chillon) v roce 1816. Jedná se o příběh vězně, který byl v opozici proti Savoyským a byl osvobozen Bernskými. Historická postava se stává symbolem svobody a jeho dny ve vězení dostávají duchovní rozměr.

Krajina v okolí hradu, nebo obráceně, krajina v níž je hrad zasazen, odpovídá estetickým představám romantismu; malebná silueta, starobylé zdi s temnou minulostí a rámování siluetou hor; to vše omámilo spisovatele, malíře i návštěvníky.

Vaudské úřady však nesdílely nadšení romantismu a v letech 1836-1838 nechaly proměnit vnitřek hradu opět na skladiště zbraní a nakonec na novou věznici. I přes toto pokračoval zájem veřejnosti o návštěvu hradu a tak byly umožněny prohlídky hradu pod dozorem stráží, později s oficiálními průvodci.

Prohlídka hradu

Prohlídka hradu začíná na spojovacím mostě z 18. století mezi břehem jezera a hradem. Objednané skupiny mohou obdržet elektronického průvodce (vybrané jazyky), ke vstupence je k dispozici tištěná forma průvodce i v českém jazyce (!). Pohyb po hradu je volný s doporučením návštěvní trasy a není časově omezen.

Virtuální prohlídka

Vstup, 1. nádvoří a sklepení

(1) Krytý vstupní most, (2) vstupní věž (vlevo), obranné věže (vpravo), uprostřed Donjon (42)

(3) První nádvoří, vstupní brána, obranná věž (vpravo)

(1) Vstupní most • 18. století • při vykopávkách na počátku 20. století bylo pod mostem a v hradním příkopu nalezeno mnoho artefaktů z historie hradu (2) Vstupní věž • dnešní podoba je z 15. století • věž sloužila k obraně mostu a hradu samotného (3) První nádvoří • dnešní podoba je z roku 1584 • první nádvoří je obklopeno provozními budovami, ve kterých se zajišťoval chod hradu (4) Stáje a chlévy • druhá polovina 16. století • hospodářské zázemí hradu, v současnosti je zde umístěna velká maketa (model) hradu (5) Sklep • 11. století, současný stav z 13. století • sklep a skladiště, strop tvoří typické gotické klenby (6) Sklad • 13. století, 17. a 18. století • zbrojnice zde je vidět skála na které je Chillon postaven, mimo funkce sklepení sloužil prostor i jako útočiště pro posádku, v 17. a 18. století byl prostor přeměněn ve zbrojnici pro bernskou flotilu (7) Vězení • 13. století • význam zřejmý (8) Tajná branka • únikový východ též "poterna" sloužila jako výpadová branka vedoucí ven z opevnění • taktéž sloužila k vykládání zboží z lodí nebo k nozovému ústupu jako tomu bylo v roce 1536 při obsazení hradu bernskými vojsky (9) Vězení • Bonivardovo vězení od roku 1290 • později byly prostory přebudovány na sklad a zbrojnici

(4) Bývalé stáje a chlévy (5) Slad s dekorací (6) Sklepení a základová skála hradu

• 

  (8) Zajištění tajné branky v hradbách u jezera

• 

  (9) Bonivardovo vězení

• 

  (9) Škrábaný podpis Lorda Byrona]]

2. nádvoří a výstup do patra

(10) Výstup z krypty na první nádvoří

(13) Správcova jídelna

(10) Krypta • 11. století • krypta byla odkryta během vykopávek na konci 19. století • krypta se nachází pod prvním nádvořím a byla součástí kaple, po dostavbě nové kaple v horní části hradu ve 13. století se tato přestala používat (11) Původní hradby • 13. století (12) Druhé nádvoří • průchod na druhé nádvoří byl rozšíření v roce 1836 • ve středověku bydlel v budovách na druhém nádvoří správce hradu a savoyský důstojník s funkcí kastelána (13) Správcova jídelna • 13. století, přestavba v 15. století, rekonstrukce ve 20. století • malby na stěnách byly provedeny technikou tempery podle vzorů z konce 13. století • plátna na stěnách jsou kopiemi středověkých tapiserií • dubové stropy jsou původní ze 13. století, kazetový strop a krb pochází z 15. století (snímky interiéru mají časový rozestup 4 roky) (14) Aula Nova • 15. století, v letech 1925-1026 provedena rekonstrukce • sál sloužil k reprezentativním a obřadním účelům • klenutý strop rekonstruoval v letech 1925-1926 archeolog Albert Naef • výzdoba stěn byla rekonstruována podle nálezů v místnosti Camera Domini (19) • velký štít se savoyským erbem na zadní stěně pochází z 15. století

(13) Správcova jídelna (13) Erb ve správcově jídelně nad krbem

Obytné místnosti

(16) Bernská ložnice

(17) Pokoj pro hosty

(18) Erbovní sál

(18) Erbovní sál

(15) Předpokoj • restaurován 1931 • předpokoj sloužil k ubytování osobního služebnictva (16) Bernská ložnice • výzdoba pochází z počátku 17. století • místnost se používala jako ložnice již ve středověku, tj. před bernským obdobím (17) Pokoj pro hosty • zbytky malby pocházejí z 13. století • stěny jsou ve spodní části vymalovány grisaillovou malbou na bílém podkladu (1587), nad ní jsou rozsáhlé zbytky výzdoby z 13. století příčka byla obnovena v roce 1921 (18) Erbovní sál • interiér pochází z 15. století • sál sloužil ve středověku jako přijímací prostory, protože se nachází nad Aula Magna (26) dostal názen Aula Magna Superior • krb a strop pocházejí z 15. století • polychromovaný vlys je zdoben erby bernských rychtářů a lyonských kastelánů, kteří pobývali na hradě v letech 1536-1733 (19) Camera Dimini • 13.-14. století • Camera Dimini je pánův pokoj a sloužil jako ložnice pro savoyská hrabata, později pro vévody • pokoj byl postaven ve 13. století za Petra II. Savoyského a ve 14. století byl kompletně přebudován • malovaná výzdoba (zvěř ve vegetaci) pochází také z tohoto období, strop je zdoben liliovými květy a kříži, tyto jsou připomínkou savoyského erbu a jsou řezány z cínových plátů (20) Salonek • 13. století, strop 15. století • pravděpodobně se místnost dříve používala jako odpočívárna nebo šatna • okno, rohový krb a nástěnné malby pocházejí ze 13. století, strop je z 15. století (21) Latrína • 13. století • latrína sloužila k odvádění odpadu (jak živočišného tak i ostatního), dvojitý otvor ukazuje, že se latríny používaly hromadně (foto se bohužel nedochovalo) (22) Dřevěný sál • 14. století • dřevěný strop 15. století, restaurováno 1925 • původně tato místnost sloužila ve 14. století k ubytování dam ze savoyského rodu • originální strop a dřevěné obložení bylo do Chillonu přemístěno z Villeneuve, strop byl instalován v roce 1931, obložení v roce 1925 (23) Bývalé Pelium • vnitřní nádvoří 13.-14. století • prostor byl vyhříván jako dílna, vnitřní nádvoří, kterému se ve 13.-14. století říkalo pelium tj. kamna bylo dřív velkým sálem vyhřívaným kamny • ve středověku sloužil prostor pravděpodobně jako dílna při pracech na interiéru hradu (24) Kaple svatého Jiří • kaple byla soukromou kaplí savoyských hrabat a později taktéž vévodů • v době reformace byla odejmuta původnímu účelu a sloužila jako sýpka • v bernském období byla používána jako sklad střelného prachu • vlastní funkce kaple byla obnovena až v 19. století jako místo bohoslužeb pro vězně, po přeměně hradu ve vězení (25) Třetí nádvoří • třetí nádvoří bylo určeno pro šlechtu a nazývalo se „čestné“ • nádvoří bylo obklopeno soukromými místnostmi Savoyanů

(20) Okno v salonku s výhledem na jezero (20) Strop a krb v salonku (23) Bývalé Pelium (25) Třetí nádvoří

Administrativa

(26) Aula Magna Inferior

(26) Aula Magna Inferior

(32) Model v místnosti pod kaplí

(33) Hlavního trakt (vlevo) a obranná věž

(34) Vstup na čtvrté nádvoří

(26) Aula Magna • 13. století • Aula Magna se také zvývá Aula Magna Inferior • ve středověku byl tento sál používán jako přijímací, taktéž jako sál pro oslavy a bylo zde vykonáváno právo • během bernského období zde byl instalován mlýn a lis a sál se stal mlýnským sálem • sloupy z černého mramoru a okna na straně k jezeru pocházejí ze 13. století, strop a krb jsou z 15. století (27) Allingeský pokoj • 13. století • místnost byla pojmenována po významné rodině, která na hradě žila pravděpodobně ve 12. století • v této době byla pravděpodobně postavena i věž, ve které se pokoj nachází, určená k obraně hradu • ve 13. století sloužila jako ložnice, v bernském období jako prachárna a lisovna • v 19. století byly prostory využívány jako sklad pro dělostřelectvo (28) Mučírna • 2. pol. 13. století • původně za savoyského období zde byla šatna nebo salonek • v 17. století zde byla zřízena mučírna • malba na tropě a stěnách byla restaurována v roce 1898 • na zdech jsou patrné stopy po jiném, dřívějším, rozdělení pater, velmi zajímavý je sloup v místnosti, protože stopy na patce a hlavici sloupu výjímečné a vzácné, pocházejí z druhé třetiny 13. století (29) Latrína • stejně jako (21) (30) Camera Nova • 14. století • jako místnost (22), stejně tak i tato byla určena savoyskému rodu, říkalo se jí Camera Nova Juxta Magnum Pelium, tedy nový sál vedle kamen • v době obrození se jí také říkalo Sál výboru (viz dále) (31) Domus Clericorum • 13. století, v 16. století se zřítila nebo shořela • jednalo se o dům kleriků (duchovní), zde se ve 13. století nacházela správa kastelánství Chillonu a rychtářství Chablais • v 16. století se budova zřítila nebo vyhořela • ve 20. století byl dolní sál kleriků rekonstruován (32) Prostor pod kaplí • 13. století • v prostoru pod kaplí jsou vystaveny makety hradu, které pocházení z počátku 20. století, makety vytvořil architekt Albert Naef a zachycují různé etapy výstavby hradu a jeho historie (33) Hlavní trakt • 12.-13. století, sklad a obrana, 14. století vězení • hlavní trakt byl zbudován na přelomu 12. a 13. století jako sklad a obranná záštita hradu • ve 14. století byl prostor využíván jako vězení, v 15. století se prostor zřítil a byl opraven až ve 20. století (34) Čtvrté nádvoří • má obranný význam, tzv. kurtinové (dělostřelecké) nádvoří sloužilo pouze k obraně hradu a ke kontrole původní přístupové cesty • charakteristika stavby představuje silné zdi, úzké střílny, obrané chodby, podsebebití a obranné valy (35) Obranná věž • ~1230 • celkem byly v této době postaveny tři půlkruhové věže, postupně byly zvýšeny o několik pater a různě stavebně a funkčně upravovány (36) Logia Parlamenti • 13.-15. století hovorna, potom kuchyně, vel. stanoviště střáží, kovárna • z počátku sloužil prostor jako hovorna ve formě lodžie (odtud název Logika Magna Parlamenti), savoyští panovníci a kasteláni zde udělovali audience a vykonávali spravedlnost • na konci 15. století zde byla kuchyně a v 16. století byl prostor částečně zničen a přemněněn na velitelské stanoviště • koncem 17. století zde byla instalována kovárna, posléze v roce 1836 byl zde zřízen muniční sklad dělostřelectva (37) Obranná věž • 16.-17. století • věž byla zřízena k posílení obrany vstupu do hradu (38) Vstupní budova' • 15. století • budova sloužila k zajištění vstupu do hradu, je postavena nad vstupní branou (39) Strážní věž • 15. století • věž se nachází vedle vstupu do hradu, účel věže je obrana hradu a zajištění vstupu, taktéž je tato věž označována jako věž s hodinami (40) Ochoz • ochoz je spojnicí prostor v patrech hradu, zároveň sloužil k pohybu obránců v případě útoku na hrad (41) Pokladnice • konec 13. století, 1875 přebudvána na schodiště • v této budově byly uchovávány cennosti a klenoty, vlastnické listiny a další významné listiny, zejména archiv savoyského rodu • v roce 1875 byla budova přeměněna na schodiště

(34) Čtvrté nádvoří s ochozy (35),(37) Obranné věže (35) Ukázka brnění v obranné věži (39) Hodinový stroj ve věži (40) Ochoz na branou na druhé nádvoří (40) Ochoz nad stájemi a chlévy (4)

Donjon

(42) Interiér

(42)-(46) Hlavní věž, DONJON • 11. století • hlavní věž je postaven téměř uprostřed chillonské skály, stavba byla provedena pravděpodobně v 11. století • věž sloužila jako hlavní útočiště i symbol moci, dále jako pozorovatelna, provizorní rezidence, skad střelného prachu i vězení • z bezpečnostních důvodů (obrana) byl vstup možný pouze po žebříku nebo po padacím mostě k vysoko posazeným dveřím (stejně jako na Karlštejně s padacím mostem) • není známo, kdy zde byl postaven první donjon, ve 14. století byl původní donjon nahrazen současnou věží s výškou ~25 metrů • dříve bylo v donjonu obytné pouze první patro, během rekonstrukce ve 20. století bylo doplněno schodiště pro umožnění výstupu na vrchol věže, na vyhlídku.

První a druhé nádvoří, pohled z Donjonu Třetí nádvoří, pohled z Donjonu

Sál výboru

V místnosti (30) se ve 30. letech 20. století scházeli členové Sdružení pro rekonstrukci Chillonu Sdružení založené v roce 1887 se s podporou kantonu Vauld staralo o rekonstrukci a provoz hradu do až roku 2002, kdy bylo toto sdružení nahrazeno Nadací hradu Chillon (Fondation du Chateau de Chillon).

Souřadnice: 46°24′51″ s. š., 6°55′39″ v. d.

Externí odkazy

• Oficiální stránky hradu a muzea Chillon
• Obrazová galerie hradu Chillon
• Krásy švýcarska
• Švýcarské hrady
• Turistický průvodce: Chillon 2009, české vydání

Adresa

Château de Chillon

Avenue de Chillon 21

1820 Veytaux

Switzerland

Tel: +41 21 966 89 10

Fax: +41 21 966 89 12