Chillon
| CHILLON | |
| kontinent: | Evropa |
| stát: | |
| kanton: | |
| oblast: | |
| město: | |
| místo: | |
| založen: | 13. století |
| stav: | přístupný, velmi dobře zachovalý |
| internet: | http://www.chillon.ch |
| GPS: | N= 46° 24' 51" E= 6° 55' 39" |
Chillon je hrad ve švýcarském kantonu Vaud (Waadt), oblasti Vevey, nedaleko města Montreux v místě zvaném Veytaux-Chillon.
Hrad byl postaven ve 13. století a je jedním z nejzachovalejších středověkých evropských hradů. Poloha hradu v tomto místě byla v historii strategicky významná, protože ten, v jehož držení byl hrad ovládal cestu okolo Ženevského jezera a mohl vybírat mýtné. Hrad patřil savojským hrabatům, která z něj vytvořila reprezentativní sídlo své doby vybavené krom jiného také pevným žalářem. Tento žalář pravděpodobně okusili roku 1348 Židé, kteří byli podezřelí z otrávení vody při morové epidemiii v přilehlém Villeneuve a roku 1530 François Bonivard, který se provinil přesvědčováním Ženevanů, aby se spolčili se Švýcary proti Savojsku.
Na počátku 19. století hrad navštívili básníci George Gordon Byron a Percy Bysshe Shelley. Básníka Byrona návštěva inspirovala k napsání básně "Vězeň chillonský" a dodnes se zachoval básníkův podpis na třetím žalářním pilíři.
Obsah |
[editovat] Historie hradu
Vykopávky a archeologický průzkum na hradě a jeho okolí byly prováděny od konce 19. století. Archeologem, který se nejvíce zasloužil o tento průzkum, byl Naef Albert (1862-1936). Vykopávky a nálezy potvrzují, že toto místo bylo obydlené již od doby bronzové.
Současná podoba hradu Chillon je výsledkem několika staletí postupné výstavby, úprav, rekonstrukcí a oprav. Skalní ostrov, těsně u břehu, na kterém je hrad postaven, má strategickou polohu, z níž je možno kontrolovat cestu severní a jižní Evropou.
Historii hradu ovlivnily tři hlavní období:
- Savoyské období: (12. století-1536) Nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1150, ale říká se, že dům Savoy již dříve kontroloval cestu podél břehů Ženevského jezera.
- Bernské období: (1536-1798) Švýcarské, přesněji Bernské období nastalo po dobytí Pays de Vaudem, který obsadil Chillon v roce 1536. Hrad byl zachován jako pevnost, zbrojnice a vězení pro více než 260 vězňů.
- Vaudské období: (1798-současnost) Období Bernského Chillonu bylo ukončeno v roce 1798, v době Vaudoiské revoluce. Hrad se stal majetkem kantonu Vaud, který byl založen v roce 1803. Restaurování historické památky začalo na konci 19. století a pokračuje dodnes.
[editovat] Savojské období
Výslovná zmínka o hradu Chillon pochází z roku 1150. V této době byl hrad v držení hrabat ze Savoje. Tato hrabata měla spolu s pány z Blonay právo kontroly a vybírání mýtného na cestě podél jezera. Chillon nesl v této době název Castrum, což označovalo hrad s osadou.
V průběhu 13. století savojská hrabata dobyla většinu území v oblasti Vaud (Waadt), které pak bylo rozděleno do několika malých částí. To znamenalo začátek nadvlády Savojů nad 2/3 území, dnešních francouzsky mluvících kantonů.
Oblast, kterou savoyové dobyli, leží na sever a na jih od Alp a měli pod kontrolou dvě hlavní cesty v západních alpách, konkrétně průsmyky Mont Cenis Pass (Mont Cenis) a Great Saint Bernard Pass (Grossen Sankt Bernhard). Tyto dva průsmyky spojující Itálii a severo-západaní Evropu se ukázaly jako velmi důležité zdroje příjmu při vybírání mýtného a tím i získávání materiálních a finančních prostředků. Již tehdy bylo položení hradu významné jak z hospodářského tak i strategického významu.
V roce 1214 nechal Thomas I. Savojský (1189-1233) vystavět dva kilometry východně od Chillonu, v místě Villeneuve, celní stanici, sklady a obchodní přístav.
Důležité rekonstrukce a práce na rozšíření hradu byly provedeny postupně v několika etapách, z podnětu hraběte Thomase I. Savojského a následně jeho čtyř synů, včetně Pierre II Savojského, pána hradu v letech 1255-1268. Prvně dohlížel na stavební práce duchovní Pierre Mainier z Chambery pro Pierre II. V době Philippa I. Savojského. Za dob jeho bratra a nástupce Pierreho, byly práce svěřeny do rukou Jacques de Saint-Georgese, zednického mistra a inženýra, který byl nejen architektem, ale i specialistou na vojenské objekty.
Rodina Savojů používá hrad jako příležitostné sídlo a to z důvodu správy velkého území, nad kterým musela vykonávat dohled. Trvale zde pobýval kastelán a soudní vykonavatel. Stěhovavý život Savojů byl vázán na střídání ročních období, neboť některé rezidence nebyly v zimních měsících obyvatelné, jiné byly svým umístěním spíše určeny pro lov. Savojové cestovali s velkým komfortem. Jejich doprovod byl velmi početný, včetně dělníků a úředníků. Na svých cestách s sebou převáželi i nábytek a zařízení. Důvodem byla nutnost vybavit místa, kde právě pobývali. Nepoužívané místnosti v objektech zůstávaly po jejich odjezdu prázdé a zavřené. V době nepřítomnosti panovníků spravoval hrad kastelán, obvykle šlechtic z Turína. Kastelán velel ozbrojené posádce, prosazoval zákon, vybíral clo, daně a panské poplatky.
Savojské vévodství bylo během druhé poloviny 13. století rozděleno do několika oblastí. V této době výkon funkce kastelána na Chillonu převzal guvernér Chablais. Tímto došlo k tomu, že se tato oblast stala ve 14. století největším správním celkem turínských zemí. Zahrnovala hrady Vevey a Aigle, v Dolním Valaisu, a na jižním břehu Ženevského jezera (Evian a Thonon).
Hrad Chillon se stal důležitým správním a finančním centrem v severních zemí Turína ve správě Savojů. V této době byl i postaven severní trakt hradu. Jednalo se o administrativní část a pokladnici, která také sloužila pro uložení archivu. V pokladnici byly ukládány příjmy pocházející z okolních oblastí a celní stanice Villeneuve. Tyto příjmy nebyly posílány do státní pokladny v Chambery ale byly zde ponechány k financování vojska, stavebních a jiných prací.
Na konci 14. století došlo ke změně, administrativní rozhodování a finanční správa byly přesunuty do Chambery a odtud bylo prováděno centrální řízení oblasti. Soudní dvůr zůstal v jiných rezidencích, jako je Le Bourget, Thonon nebo Ripaille. V roce 1436 se Amadeus VIII. (Amédée VIII 1391-1416) před svým zvolením papežem Felixem V., pokusil oživit dění na hradě. Nařídil architektu Aymonet Corniauxovi (tesaři, který byl zodpovědný za údržbu budov Chablais a Vaud) aby provedl rozsáhlé stavební úpravy a změny na vojenských objektech, horních částech hradeb a věží, které měly hradu vrátit jeho význam. Tímto však končí období rozkvětu hradu Chillon a je mu souzeno upadnout v zapomění až do bernské doby.
[editovat] Bernské období
29. března 1536 bylo dobyta oblast Vaud a hrad Chillon. Ten byl ušetřen následkům Burgundské války a přešel do rukou Bernských.
Hrad se stal správním centrem Bailiwick Vevey a měl v něm trvalé sídlo soudní vykonavatel, člen Bernského patriciátu a také byl kapitánem Chillonu, protože zastupoval panovníka a vykonával jeho vůli. Původní rozdělení hradu na dvě části ztratilo na významu a prostory hradu byly přestavěny. Zároveň byly provedeny i úpravy obranného charakteru s ohledem na vývoj střelných zbraní.
I přes dobrý stav hradu, byl tento v roce 1773 soudním vykonavatelem opuštěn, z důvodu izolovanosti od okolního dění a nepohodlí, a vykonavatel se přestěhoval do Vevey. Hrad nebyl již dále považován za významný z vojenského hlediska a byl dále používán ke skladování obilí a zboží. V roce 1785 padl návrh aby bylo celé severní křídlo proměněno ve velkou sýpku ale vzhledem k místní vysoké vlhkosti byl tento nápad zavrhnut.
[editovat] Vaudské období
V lednu 1798, vlastenci z Vevey a Montreaux obsadili hrad aniž by se setkaly s nějakým odporem. Hrad se stal národním majetkem v průběhu Vaudské revoluce a byl převeden do nového kantonu Vaud v roce 1803.
Ze začátku nebyly žádné snahy o rekonstrukci starých hradních budov a hrad byl strážen pouze dvěma policejními strážemi. Využití hradu spočívalo i nadále ke skladování, jako zásobárna prachu, munice, zbraní a vězení.
Nástup romantismu ve středověku způsobil znovuobjevení Chillonu. V roce 1762 publikoval Rousseau v románu La nouvelle Héloïse místa a informace o hradu, kde byl vězněn François Bonivard (1493-1570). Nicméně největší zvýraznění a proslavení hradu dosáhl básník Lord George Gordon Byron ve slavné básni vězně na Chillonu (The Prisoner of Chillon) v roce 1816. Jedná se o příběh vězně, který byl v opozici proti Savoyským a byl osvobozen Bernskými. Historická postava se stává symbolem svobody a jeho dny ve vězení dostávají duchovní rozměr.
Krajina v okolí hradu, nebo obráceně, krajina v níž je hrad zasazen, odpovídá estetickým představám romantismu; malebná silueta, starobylé zdi s temnou minulostí a rámování siluetou hor; to vše omámilo spisovatele, malíře i návštěvníky.
Vaudské úřady však nesdílely nadšení romantismu a v letech 1836-1838 nechaly proměnit vnitřek hradu opět na skladiště zbraní a nakonec na novou věznici. I přes toto pokračoval zájem veřejnosti o návštěvu hradu a tak byly umožněny prohlídky hradu pod dozorem stráží, později s oficiálními průvodci.
[editovat] Prohlídka hradu
Prohlídka hradu začíná na spojovacím mostě z 18. století mezi břehem jezera a hradem. Objednané skupiny mohou obdržet elektronického průvodce (vybrané jazyky), ke vstupence je k dispozici tištěná forma průvodce i v českém jazyce (!). Pohyb po hradu je volný s doporučením návštěvní trasy a není časově omezen.
[editovat] Virtuální prohlídka
[editovat] Vstup, 1. nádvoří a sklepení
|
[editovat] 2. nádvoří a výstup do patra
|
[editovat] Obytné místnosti
|
[editovat] Administrativa
|
[editovat] Donjon
|
[editovat] Sál výboru
V místnosti (30) se ve 30. letech 20. století scházeli členové Sdružení pro rekonstrukci Chillonu Sdružení založené v roce 1887 se s podporou kantonu Vauld staralo o rekonstrukci a provoz hradu do až roku 2002, kdy bylo toto sdružení nahrazeno Nadací hradu Chillon (Fondation du Chateau de Chillon).
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky hradu a muzea Chillon
- Obrazová galerie hradu Chillon
- Krásy švýcarska
- Švýcarské hrady
- Turistický průvodce: Chillon 2009, české vydání
- Adresa
- Château de Chillon
- Avenue de Chillon 21
- 1820 Veytaux
- Switzerland
- Tel: +41 21 966 89 10
- Fax: +41 21 966 89 12