Balaton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Balaton
Balaton z poloostrova Tihany
Balaton z poloostrova Tihany
Balaton
Blue pog.svg
Balaton
Rozměry
Typ tektonicko-deflační
Rozloha 596 km²
Délka 78 km
Šířka 12 km
Max. hloubka 11 m
Ostatní
Nadm. výška 105 m
Pobřeží 197 km
Přítok vody Zala
Odtok vody vodní kanál Sió
Sídla Keszthely, Siófok, Balatonfüred
Župy Somogy, Veszprém, Zala
Státy MaďarskoMaďarsko Maďarsko

Souřadnice:
Světadíl Evropa

Balaton (též Blatenské jezero, název pochází ze slovanského blato - bažina) je jezero v župách Somogy, Veszprém a Zala v Maďarsku v Dunajské rovině. Je to největší jezero ve střední Evropě, právě pro svou velikost se mu také říká Magyar tenger (Maďarské moře). Patří podle typu mezi takzvaná stepní jezera, která nacházíme v celé Eurasii.

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Základ geologického podloží Balatonu tvoří mezozoikální sedimenty, avšak samotné jezero není starší 15 000 let, kdy se začala větrnou erozí a tektonickými posuvy tvořit malá jezírka, která se postupně propojovala a přibližně před 10 000 lety mělo nově vzniklé jezero o třetinu větší rozlohu než dnes. Je tedy velmi intenzivně zanášen materiálem neseným větrem a vodními přítoky. Již dnes tvoří sedimenty na dně 6 – 10 metrů mocnou vrstvu, a pokud by nebyl každoročně bagrován,[zdroj?] za několik málo tisíc let by se zanesl úplně.

Zeměpisné podmínky[editovat | editovat zdroj]

Rozkládá se v kotlině tektonického původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí hor Bakony. Má rozlohu 596 km², délku 78 km a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 m. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m. Jezero vzniklo větrnou erozí a následnou deflací (větrným odnosem materiálu).

Panorama přes Balaton a Keszthely
Panorama přes Balaton a Keszthely

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Povodí Balatonu má rozlohu 5180 km 2 , množství vody se pohybuje okolo 1,8 x 10 9  m 3  a obmění se přibližně za 2,2 roky. Výška hladiny byla roku 1976 při stavbě siófokského přístavu upravena a ustálena na přibližně 104 m n. m. Balaton je známý svou klidnou hladinou, avšak při bouřkách či dlouhotrvajícím rychlém větru se vlny objeví velmi rychle a do ohromných velikostí. Nejvyšší jsou, pokud vítr fouká z jihozápadního směru. Nejvyšší dosud naměřené měly výšku 1,82 m u břehu a 1,95 m uprostřed jezera, přičemž délka jedné se pohybovala pouze mezi 2 – 12 m. Je třeba dvou hodin po uklidnění větru, aby se hladina navrátila do původního klidu. Slapové jevy jsou patrné pouze v západo – východním směru. Nejvyšší naměřené se vyskytly 14. května roku 1962, kdy na západě klesla hladina o 45 cm a na východě stoupla o celých 52 cm. Proudění probíhá u hladiny jezera od severního pobřeží k jižnímu a u dna pak ve směru opačném. V místě zúženiny u Tihanyského poloostrova dosahuje rychlost těchto proudů běžně i 2 m/s.

Balaton

Do Balatonu ústí mnoho krátkých řek. Největším přítokem je Zala přitékající na jihozápadě z Kis-Balatonu. Odtok je zajištěn přes umělý kanál Sió do řeky téhož jména, která je spojená s Dunajem.

Mikroklima Balatonu[editovat | editovat zdroj]

Mikroklima balatonského pobřeží se díky severojižnímu natočení, převládajícím jihozápadním větrům, kontinentálnímu okolí a vodní hladině, odrážející sluneční záření, nemálo podobné mediterránnímu. Roční množství slunných hodin se pohybuje okolo dvou tisíc, přičemž nejteplejšími měsíci jsou červen, červenec a srpen, nejslunnějším měsícem je červen a nejméně srážek dopadá v srpnu a září. Výrazně je díky vodní mase stahována teplotní amplituda jak denní, tak i roční. Ke konci léta se však teplota vody pohybuje okolo 28 °C (měří se v hloubce 1 m poblíž města Siófok). Výhodu severního hornatého pobřeží na pěstování vinné révy objevili už Římané a tato tradice se zde zachovala dodnes. Pocházejí odsud ta nejsladší a nejkvalitnější maďarská vína a to především bílé odrůdy. Z těch nejlahodnějších je třeba jmenovat Badacsonyi Szürkebarát, který je „endemitním druhem“ a nesmí se pěstovat nikde jinde na světě, resp. pouze pro osobní spotřebu, než na svazích stolové vyhaslé sopky Badacsony. Většinu zim Balaton zamrzá, vrstva ledu se pak pohybuje mezi 20 – 30 cm. Větry nad Balatonem povětšinou vanou z jihu, západu, severozápadu, nebo severu. Z jihozápadu přicházejí pouze ne příliš časté bouřky. Nejsilnější vítr byl zaznamenán 13. července 1961 a to 129,6 km/h.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží pod pohořím Bakony je prudké a vysoké, místy členité (poloostrov Tihany) a je porostlé lesy. Na severním břehu se nacházejí vinice (Badacsony). Zbývající pobřeží je naopak nízké a často bažinaté. Délka pobřeží je asi 200 km.

Satelitní snímek Balatonu


Využití[editovat | editovat zdroj]

Pobřeží jezera je nejdůležitější lázeňskou oblastí a po Budapešti druhým nejoblíbenějším cílem turistů v Maďarsku. Jsou zde minerální a termální prameny. Na jezeře je rozvinuto rybářství a místní vodní doprava. Podél břehů vedou silnice a železnice.

Koupání[editovat | editovat zdroj]

Jelikož má Balaton poměrně mělké dno a voda není hluboká, prohřívá se rovnoměrně až do dna. Letní teplota vody je 20 – 27 °C. Zvláště jižní strana jezera je výhodná pro koupání rodiny s dětmi, neboť až ve vzdálenosti 300 – 500 metrů od břehu dosahuje hloubka vody 2 m. Na severním pobřeží je tato hranice místy již na 10 – 20 metrech od břehu, navíc je téměř celé zarostlé rákosem.

Vodní sporty[editovat | editovat zdroj]

Velká vodní plocha jezera je vhodná pro jachtink. První klub jachtařů tu byl založen v roce 1867 v Balatonfüredu.

Téměř ve všech částech jezera je povolen sportovní rybolov. Nejčastěji lovené ryby jsou candáti, sumci, štiky, boleni, a kapři.

Plavba po jezeře[editovat | editovat zdroj]

Je prokázáno, že již Římané využívali jezero k vodní dopravě. První parník byl na jezero spuštěn v roce 1846. V dnešní podobě byla lodní doprava obnovena po druhé světové válce. V rekreačních místech jako Siófok byla vybudována přístaviště.

Města a obce na pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Balaton

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Jezero a jeho okolí hostí mnoho vzácných i chráněných převážně teplomilných rostlinných a živočišných druhů.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Na jižních slunci vystavených svazích severního břehu rostou mandloně, roubované fíkovníky a můžeme se setkat také s granátovníky. Na strmých svazích tabulové hory Badacsony se pěstuje vinná réva.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

V jezeře žije více než padesát druhů ryb, přičemž králem zdejších vod je nazýván candát. Kromě něj převažují úhoři, amuři, cejni, cejnci, štiky, karasi, kapři, líni a sumci. Z 250 druhů ptáků je 27 zvláště chráněných. Jsou to např. kalous ušatý, čáp černý, datel černý, kormorán velký a různé druhy volavek a kolpíků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]