Balaton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Balaton

Rozměry
Typ:	tektonicko-deflační
Rozloha:	596 km²
Délka:	78 km
Šířka:	12 km
Objem:
Povodí:
Max. hloubka:	11 m
Ostatní
Nadm. výška:	105 m
Pobřeží:	200
Přítok vody:	Zala
Odtok vody:	Sió
Ostrovy:
Sídla:	Keszthely, Siófok, Balatonfüred
Státy:	Maďarsko (Somogy, Veszprém, Zala)
Světadíl:	Evropa

Balaton (též Blatenské jezero, název pochází ze slovanského blato - bažina) je jezero v župách Somogy, Veszprém a Zala v Maďarsku v Dunajské rovině. Je to největší jezero ve střední Evropě. Rozkládá se v kotlině tektonického původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí hor Bakony. Má rozlohu 596 km², délku 78 km a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 m. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m. Jezero vzniklo větrnou erozí a následnou deflací (větrným odnosem materiálu).

Obsah

1 Pobřeží
2 Vlastnosti vody
3 Vodní režim
4 Využití
5 Města a obce na pobřeží
- 5.1 Severní pobřeží
- 5.2 Jižní pobřeží
6 Literatura
7 Externí odkazy

[editovat] Pobřeží

Pobřeží pod pohořím Bakony je prudké a vysoké, místy členité (poloostrov Tihány) a je porostlé lesy. Na severním břehu se nacházejí vinice (Badacsony). Zbývající pobřeží je naopak nízké a často bažinaté. Délka pobřeží je asi 200 km.

[editovat] Vlastnosti vody

Teplota vody dosahuje v létě až 26 °С.

[editovat] Vodní režim

Do Balatonu ústí mnoho krátkých řek. Největším přítokem je Zala přitékající na jihozápadě z Kis-Balatonu. Odtok je zajištěn přes kanál do řeky Sió, která je spojená s Dunajem.

[editovat] Využití

Pobřeží jezera je nejdůležitější lázeňskou oblastí a po Budapešti druhým nejoblíbenějším cílem turistů v Maďarsku. Jsou zde minerální a termální prameny. Na jezeře je rozvinuto rybářství a místní vodní doprava. Podél břehů vedou silnice a železnice.