Balaton
| Balaton | |
|---|---|
Poloha jezera v rámci Maďarska (Balaton modře)
|
|
 Balaton
|
|
| Rozměry | |
| Typ | tektonicko-deflační |
| Rozloha | 596 km² |
| Délka | 78 km |
| Šířka | 12 km |
| Max. hloubka | 11 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 105 m |
| Pobřeží | 197 km |
| Přítok vody | Zala |
| Odtok vody | vodní kanál Sió |
| Sídla | Keszthely, Siófok, Balatonfüred |
| Župy | Somogy, Veszprém, Zala |
| Státy |  Maďarsko |
| Světadíl | Evropa |
Balaton (též Blatenské jezero, název pochází ze slovanského blato - bažina) je jezero v župách Somogy, Veszprém a Zala v Maďarsku v Dunajské rovině. Je to největší jezero ve střední Evropě, právě pro svou velikost se mu také říká Magyar tenger (Maďarské moře). Patří podle typu mezi takzvaná stepní jezera, která nacházíme v celé Eurasii.
Obsah |
[editovat] Historie vzniku
Základ geologického podloží Balatonu tvoří mezozoikální sedimenty, avšak samotné jezero není starší 15 000 let, kdy se začala větrnou erozí a tektonickými posuvy tvořit malá jezírka, která se postupně propojovala a přibližně 5 000 let zpět mělo nově vzniklé monstrum ještě více než o třetinu větší rozlohu, především ve východní části. Je tedy velmi intenzivně zanášen materiálem neseným větrem a vodními přítoky. Již dnes tvoří sedimenty na dně 6 – 10 metrů mocnou vrstvu, a pokud by nebyl každoročně bagrován, za několik málo tisíc let by se zanesl úplně.
[editovat] Zeměpisné podmínky
Rozkládá se v kotlině tektonického původu, která se táhne podél jihovýchodního úpatí hor Bakony. Má rozlohu 596 km², délku 78 km a maximální šířku 12 km. Leží v nadmořské výšce 105 m. Průměrná hloubka je 3 m a maxima dosahuje 11 m. Jezero vzniklo větrnou erozí a následnou deflací (větrným odnosem materiálu).
[editovat] Vodní režim
Množství vody v Balatonu se pohybuje okolo 1,8 x 109 m3 a tohle ohromné množství se obmění pouze za přibližně 2,2 roky, poněvadž jeho povodí má rozlohu celých 5180 km2. Nejdůležitějším přítokem je mu řeka Zala, ale vtéká do něj i několik menších potůčků. Výška hladiny byla roku 1976 při stavbě siófokského přístavu upravena a ustálena na přibližně 104 m n. m. Balaton je známý svou klidnou hladinou, avšak při bouřkách či dlouhotrvajícím rychlém větru se vlny objeví velmi rychle a do ohromných velikostí. Nejvyšší jsou, pokud vítr fouká z jihozápadního směru. Nejvyšší dosud naměřené měly výšku 1,82 m u břehu a 1,95 m uprostřed jezera, přičemž délka jedné se pohybovala pouze mezi 2 – 12 m. Je třeba dvou hodin po uklidnění větru, aby se hladina navrátila do původního klidu. Slapové jevy jsou patrné pouze v západo – východním směru. Nejvyšší naměřené se vyskytly 14. května roku 1962, kdy na západě klesla hladina o 45 cm a na východě stoupla o celých 52 cm. Proudění probíhá u hladiny jezera od severního pobřeží k jižnímu a u dna pak ve směru opačném. V místě zúženiny u Tihanyského poloostrova dosahuje rychlost těchto proudů běžně i 2 m/s.
Do Balatonu ústí mnoho krátkých řek. Největším přítokem je Zala přitékající na jihozápadě z Kis-Balatonu. Odtok je zajištěn přes umělý kanál Sió do řeky téhož jména, která je spojená s Dunajem.
[editovat] Mikroklima Balatonu
Mikroklima balatonského pobřeží se díky severojižnímu natočení, převládajícím jihozápadním větrům, kontinentálnímu okolí a vodní hladině, odrážející sluneční záření, nemálo podobné mediterránnímu. Roční množství slunných hodin se pohybuje okolo dvou tisíc, přičemž nejteplejšími měsíci jsou červen, červenec a srpen, nejslunnějším měsícem je červen a nejméně srážek dopadá v srpnu a září. Výrazně je díky vodní mase stahována teplotní amplituda jak denní, tak i roční. Ke konci léta se však teplota vody pohybuje okolo 28 °C (měří se v hloubce 1 m poblíž města Siófok). Výhodu severního hornatého pobřeží na pěstování vinné révy objevili už Římané a tato tradice se zde zachovala dodnes. Pocházejí odsud ta nejsladší a nejkvalitnější maďarská vína a to především bílé odrůdy. Z těch nejlahodnějších považuji za svou povinnost jmenovat Badacsonyi Szürkebarát, který je „endemitním druhem“ a nesmí se pěstovat nikde jinde na světě, resp. pouze pro osobní spotřebu, než na svazích stolové vyhaslé sopky Badacsony. Většinu zim Balaton zamrzá, vrstva ledu se pak pohybuje mezi 20 – 30 cm. Větry nad Balatonem povětšinou vanou z jihu, západu, severozápadu, nebo severu. Z jihozápadu přicházejí pouze ne příliš časté bouřky. Nejsilnější vítr byl zaznamenán 13. července 1961 a to 129,6 km/h.
[editovat] Pobřeží
Pobřeží pod pohořím Bakony je prudké a vysoké, místy členité (poloostrov Tihany) a je porostlé lesy. Na severním břehu se nacházejí vinice (Badacsony). Zbývající pobřeží je naopak nízké a často bažinaté. Délka pobřeží je asi 200 km.
[editovat] Využití
Pobřeží jezera je nejdůležitější lázeňskou oblastí a po Budapešti druhým nejoblíbenějším cílem turistů v Maďarsku. Jsou zde minerální a termální prameny. Na jezeře je rozvinuto rybářství a místní vodní doprava. Podél břehů vedou silnice a železnice.
[editovat] Koupání
Jelikož má Balaton poměrně mělké dno a voda není hluboká, prohřívá se rovnoměrně až do dna. Letní teplota vody je 20 – 27 °C. Zvláště jižní strana jezera je výhodná pro koupání rodiny s dětmi, neboť až ve vzdálenosti 300 – 500 metrů od břehu dosahuje hloubka vody 2 m. Na severním pobřeží je tato hranice místy již na 10 – 20 metrech od břehu, navíc je téměř celé zarostlé rákosem.
[editovat] Vodní sporty
[editovat] Jachtink
Velká vodní plocha jezera je vhodná pro jachtink. První klub jachtařů tu byl založen v roce 1867 v Balatonfüredu.
[editovat] Fauna a rybolov
Sportovní rybolov je povolen téměř ve všech částech jezera. Nejčastěji lovené ryby jsou candáti, sumci, štiky, boleni, a kapři. Kromě více než padesáti druhů ryb obývá tuto vodní plochu i několik endemitů, především z řad ptáků, nebo dnes již ojedinělá houba balatonská.
[editovat] Plavba po jezeře
Je prokázáno, že již Římané využívali jezero k vodní dopravě. První parník byl na jezero spuštěn v roce 1846. V dnešní podobě byla lodní doprava obnovena po druhé světové válce. V rekreačních místech jako Siófok byla vybudována přístaviště.
[editovat] Města a obce na pobřeží
[editovat] Severní pobřeží
Od východu na západ: Balatonfőkajár - Balatonkenese - Balatonfűzfő - Balatonalmádi - Alsóörs - Paloznak - Csopak - Balatonfüred - Tihany - Aszófő - Örvényes - Balatonudvari - Fövenyes - Balatonakali - Zánka - Balatonszepezd - Révfülöp - Pálköve - Balatonrendes - Ábrahámhegy - Badacsonytomaj - Badacsonytördemic - Szigliget - Balatonederics - Balatongyörök - Vonyarcvashegy - Gyenesdiás - Keszthely
[editovat] Jižní pobřeží
Od východu na západ: Balatonakarattya - Balatonaliga - Balatonvilágos - Sóstó - Szabadifürdo - Siófok - Széplak - Zamárdi - Szántód - Balatonföldvár - Balatonszárszó - Balatonszemes - Balatonlelle - Balatonboglár - Fonyód - Bélatelep - Balatonfenyves - Balatonmáriafürdő - Balatonkeresztúr - Balatonberény - Fenékpuszta
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
[editovat] Literatura
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Балатон“.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- (maďarsky) (anglicky) (německy) Balaton.hu
- (maďarsky) (anglicky) (německy) (rusky) (česky) (polsky) (rumunsky) (slovensky) Bbalaton-tourism.hu
