Stolová hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Malá a Velká Hejšovina ve Stolových horách. Pohled z Karlovy pevnůstky.

Stolová hora, též tabulová hora, je pojem z geologie či geomorfologie, kterým se označuje osamocená vyvýšenina, která typicky vystupuje strmými svahy nad okolní krajinu. Vrchol hory tvoří ploché temeno, které je různého tvaru a velikosti. Svými rozměry jsou stolové hory přechodem mezi svědeckými vrchy a tabulemi.

Tento zajímavý geomorfologický tvar vzniká erozně denudační činností exogenních sil (vody, větru, mrazu) působících na tabule a plošiny s horizontálně či subhorizontálně uloženými sedimenty. Nejčastější výskyt stolových hor je vázán na aridní a sopečné oblasti, kde po zvětrání vrcholu hory vznikne plošina odolnějšího ztuhlého magmatu. Díky příkrým svahům, které oddělují ploché temeno od okolní krajiny, je poměrně časté, že se na temeni hory nachází uzavřený ekosystém s odlišnou flórou a faunou.

Stolové hory byly objeveny i pod mořskou hladinou ve značných hloubkách až kolem 3 kilometrů. Pod vodní hladinou se tyto útvary nazývají guyoty. Jejich vznik je spojen s vodní erozí a s následným poklesem celé desky, na které se stolová hora nacházela.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Svět[editovat | editovat zdroj]