Lausanne
| Lausanne Lausanne |
||
|---|---|---|
 Katedrála nad městem |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 46° 31′ 1″ s. š., 6° 37′ 48″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 495 m n. m. | |
| Kanton: | Waadt | |
| Okres: | Lausanne | |
 |
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 41.37 km² | |
| počet obyvatel: | 129 273 (2007) | |
| správa | ||
| oficiální web: | www.lausanne.ch | |
| PSČ: | 1000-1008 | |
Lausanne [lózann] je město v západní (frankofonní) části Švýcarska při severním břehu Ženevského jezera. Nachází se asi 50 km severovýchodně od Ženevy a je hlavním městem kantonu Vaud a okresu Lausanne.
Ve městě sídlí Spolkový nejvyšší soud, Mezinárodní olympijský výbor a jím řízené a spravované Olympijské muzeum. V roce 1923 zde byla podepsána Lausannská smlouva.
Asi 78% obyvatel hovoří francouzsky, 5% německy a 4% italsky. Přes 40% obyvatel jsou cizinci, zejména Italové, Španělé a Portugalci.
Obsah |
Historie [editovat]
Místo bylo osídleno od neolitu, Římané zde založili velkou obchodní osadu, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští Alamani a v 6. století byl na místě dnešního dómu postaven biskupský kostel. Od 11. do 13. století zažilo město velký rozkvět, roku 1234 získalo městská práva a 1275 byla vysvěcena katedrála. Roku 1476 je obsadilo burgundské vojsko a po jeho porážce u Grandson je vyplundrovali Švýcaři.
Roku 1536 je dobylo bernské vojsko, zavedlo v městě reformaci a biskupství přesídlilo do Fribourgu. 1537 byla založena škola, později teologická akademie, z niž vznikla současná univerzita. Lausanne se však stalo poddanským městem a několikrát se pokusilo o vzpouru. Za Helvetské republiky (1798-1803) získalo samostatnost a stalo se hlavním městem nového kantonu. Během industrializace v 19. století zažilo opět velký rozvoj a roku 1856 bylo připojeno na železnici.[1] Průmysl vytlačil dřívější vinařství a zemědělství, koncem 20. století jej vytlačily finance a služby.
Samospráva [editovat]
Městský parlament má 100 členů, volených poměrným systémem. Výkonnou moc a správu obstarává sedmičlenná rada, volená většinově ve dvou kolech na 5 let. Každý radní vede jeden odbor radnice. Současnou koalici tvoří pět stran, nejsilnější jsou sociální demokraté.
Pamětihodnosti [editovat]
Historické město se dělí na La Cité s dómem, La Palud, Le Bourg, Saint-Laurent a Le Pont.
- Nejvýznamnější památkou je gotická katedrála Notre-Dame z let 1170-1275, kdy byla za přítomnosti papeže Řehoře X. a krále Rudolfa Habsburského vysvěcena. Od roku 1536 slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí a chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a věž nad křížením. Rozeta v západním průčelí má barevné zasklení ze 13. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, nové varhany z roku 2003 mají 110 rejstříků a pět manuálů.
- Masivní pevnost Sainte-Maire z počátku 15. století.
- Biskupský palác u katedrály je z 11. století, byl však mnohokrát upraven.
- Jacquemardova věž (1380) je pozůstatek středověkého opevnění.
- Náměstí Palud je malebné tržiště s radnicí, odkud se po krytých schodech vystupuje ke katedrále.
- Kostel sv. Františka v části Le Bourg, původně klášterní ze 13. století s věží z 15. století.
- Ve vnějších čtvrtích je řada paláců a bohatých vil z 18. a 19. století, zámky Beaulieu a Béthussy aj.
- Z vrchu Le Signal (690 m. n. m.) severně od centra, kam vede lanovka, je vyhlídka na město i na jezero.[1]
-
Katedrála od východu
-
Katedrála z mostu
-
Vnitřek
-
Závěr
Muzea [editovat]
- Muzeum umění vystavuje umělecké sbírky kantonu
- Archeologické a historické muzeum
- Olympijské muzeum
- Musée de l'Élysée je muzeum, věnované nejen švýcarské fotografii.
Sport [editovat]
Vedle Mezinárodního olympijského výboru a muzea sídlí v Lausanne a blízkém okolí také mezinárodní federace mnoha různých sportů, například ledního hokeje, volejbalu, stolního tenisu, plavání, veslování, šermu, zápasu, sportovního létání a další. V blízkém Noyonu je sídlo UEFA.
Nejznámější sportovní klub je FC Lausanne-Sport.
Osobnosti spjaté s městem [editovat]
Rodáci [editovat]
- David Bennent, herec
- Johann Ludwig Burckhardt, cestovatel a orientalista
- Alejo Carpentier, spisovatel
- Stéphane Chapuisat, fotbalista
- Benjamin Constant, spisovatel
- Charles Dutoit, dirigent
- Vincent Perez, herec a režisér
- Bertrand Piccard, psychiatr a vzduchoplavec
- Charles Ferdinand Ramuz, spisovatel
- Ubol Ratana, thajská princezna
- Théophile Steinlen, malíř
- Bernard Tschumi, architekt
- Félix Vallotton, malíř
- Stanislas Wawrinka, tenista
Obyvatelé [editovat]
- Jean Anouilh, French dramatist
- Victoria Eugenia z Battenbergu, královna Španělska
- Maurice Béjart, choreograf
- Capucine, herečka a modelka
- Coco Chanel, módní návrhářka
- Pierre de Coubertin, zakladatel MOV
- Jean-Pascal Delamuraz, politik
- Peter Carl Fabergé, klenotník
- Edward Gibbon, historik
- Ingvar Kamprad, zakladatel firmy IKEA
- Stéphane Lambiel, krasobruslař
- Carl Gustaf Emil Mannerheim, politik a diplomat
- James Mason, herec
- Auguste Piccard, vědec, fyzik a vynálezce
- Georges Simenon, spisovatel
- Karol Szymanowski, hudební skladatel
- Eugène Viollet-le-Duc, architekt
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- K. Baedeker, Schweiz. Leipzig 1924.
- Ottův slovník naučný, heslo Lausanne. Sv. 15, str. 724
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Stránky města
- (německy) Lausanne v Historisches Lexikon der Schweiz
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.
