Osijek
| Osijek |
|||
|---|---|---|---|
 Most přes řeku Drávu v Osijeku |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 45° 32′ s. š., 18° 41′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 94 m n. m. | ||
| stát: |  Chorvatsko |
||
| Župa: | Osijecko-baranjská | ||
| Region: | Slavonie | ||
 Osijek
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 171 km² | ||
| počet obyvatel: | 114 616 (2001) | ||
| hustota zalidnění: | 678 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Krešimir Bubalo | ||
| oficiální web: | www.osijek.hr | ||
| PSČ: | 31000 | ||
.gif)
Osijek (maďarsky Eszék, německy Esseg, v srbské cyrilici Осијек) je největší město v chorvatské Slavonii a čtvrté největší v zemi. Má 114 000 obyvatel a je správním střediskem župy Osijek-Baranja.
Obsah |
Historie[editovat]
Starověk a středověk[editovat]
Město založili Římané pod názvem Mursa v 2. století. V 6. století bylo zničeno avarskými nájezdy a později obnoveno dosídlenými Slovany, předchůdci Chorvatů.[zdroj?] V letech 1526 až 1687 bylo obsazeno Turky. Když byli v druhé polovině 17. století vyhnáni, stalo se součástí Habsburské monarchie.
Novověk[editovat]
Ke konci 18. století se situace začala měnit. V Osijeku začaly být zakládány školy, rozvíjela se kultura, vydávány byly noviny. Roku 1809 získal Osijek statut svobodného královského města. Devatenácté století bylo pro Osijek obdobím hospodářského a kulturního rozvoje. Město jako centrum východní Slavonie těžilo z obnovy jihouherského pohraničí, které ke konci 19. století navíc přestávalo být ohrožováno tureckými vpády.
V první polovině 20. století změnil několikrát svého vlastníka. Kdysi uherské město se v listopadu 1918 stalo součástí Království SHS, během druhé světové války bylo území severně za řekou Drávou znovuobsazeno Maďarskem a z Osijeku se stalo pohraniční město. Osvobozeno partyzány bylo po průlomu na Sremské frontě na jaře 1945. Poté bylo opět začleněno do Jugoslávie.
Poválečný rozvoj znamenal dramatické změny také i pro Osijek. Vznikly nové čtvrti jako například Sjenjak, Vijenac, Jug a Jug II (poslední dvě jsou panelová sídliště). Rozvíjel se také potravinářský a obuvnický průmysl. V roce 1965 město postihly rozsáhlé povodně.[1]
Během války v Chorvatsku bylo město několikrát obléháno Jugoslávskou lidovou armádou, bombardováno ze vzduchu a těžce poškozeno.[2]. Na rozdíl od nedalekého Vukovaru však nebylo převážně srbskými vojsky dobyto.
Po roce 1998, kdy se z Východní Slavonie stáhly jednotky OSN byla zahájena poválečná obnova. Obnoveno bylo centrum města a některé čtvrti. Rozvíjena je turistika; hlavním zajímavým objektem v Osijeku je barokní pevnost Tvrđa, pocházející z roku 1753.
Partnerská města[editovat]
Budapešť, Maďarsko (XIII. obvod)
Częstochowa, Polsko
Graz, Rakousko
Lausanne, Švýcarsko
Maribor, Slovinsko
Nitra, Slovensko- Pécs, Maďarsko
Pforzheim, Německo
Ploieşti, Rumunsko
Subotica, Srbsko
Tuzla, Bosna a Hercegovina
Vicenza, Itálie
Prizren, Kosovo
