Sisak
| Sisak Sisak |
||
|---|---|---|
 Pevnost Sisak |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 45° 29′ 16″ s. š., 16° 22′ 27″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 100 m n. m. | |
| stát: |  Chorvatsko |
|
| župa: | Sisacko-moslavinská | |
 Sisak
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 423 km² | |
| počet obyvatel: | 59 236 (2001) | |
| hustota zalidnění: | 124 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Dinko Pintarić | |
| oficiální web: | www.sisak.hr | |
| telefonní předvolba: | {+385} 044 | |
| PSČ: | 44 000 | |
| označení vozidel: | SK | |
Sisak je město ve středním Chorvatsku. Má 45 992 obyvatel a je správním střediskem župy Sisak - Moslavina. Město leží přesně na soutoku řek Kupa a Sáva, jihovýchodně od hlavního města Záhřebu.
Obsah |
Historie[editovat]
V dnešním Sisaku žijí lidé už 2 500 let, poloha na soutoku těchto dvou řek z něj časem udělala významné město. V dobách Římské říše nesl název Siscia. V této době zde byl téměř zavražděn svatý Quirinus, který je dodnes patronem města.
Nejznámější Sisacká stavba, pevnost, zde stojí už od 16. století a dnes je hojně navštěvována turisty. Dnes z ní je muzeum, a je také připomínkou vítězství nad Turky, v roce 1593. V této bitvě utrpěli Osmané poprvé na evropské půdě tak velkou porážku. Z pozdějších dob jsou tu pak památky barokní (Mali Kaptol), klasicistní (Velki Kaptol, Stari most), dnes jsou také navštěvovány turisty.
Během 2. světové války, v době ustašovského Chorvatska se zde nacházela dětská část koncentračního tábora Jasenovac, jednoho z největších chorvatských koncentračních táborů, popravováni tu byli zejména Srbové, Židé a Romové.
Charakter města[editovat]
Hlavními odvětvími, ve městě zastoupenými je zemědělství a metalurgie, zpracovávání kůže a výroba potravin. Nedaleko těžená ropa se upravuje v místní rafinerii. Nachází se tu také fakulta metalurgie Záhřebské vysoké školy. Sisak má také mnoho horkých minerálních pramenů, které mají teplotu od 42 do 52 °C. Na obou místních řekách se rybaří, nedaleko je také přírodní park Lonjsko polje.
Partnerská města[editovat]
Externí odkazy[editovat]
