Šibenik
| Šibenik Šibenik |
||
|---|---|---|
 Katedrála v Šibeniku |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 43° 43′ 45″ s. š., 15° 54′ 8″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 0 m n. m. | |
| stát: |  Chorvatsko |
|
| župa: | Šibenicko-kninská župa | |
 Šibenik
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 143,35 km² | |
| počet obyvatel: | 51 553 (2001) | |
| etnické složení: | chorvaté - 94,02% | |
| správa | ||
| starosta: | Ante Županović | |
| oficiální web: | www.sibenik.hr | |
| telefonní předvolba: | {+385} 022 | |
| PSČ: | 22 000 | |
| označení vozidel: | ŠI | |
Šibenik (italsky Sebenico) je město v Chorvatsku, leží v ústí řeky Krky do Jaderského moře. Žije zde 51 000 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První zmínka o Šibeniku je z roku 1066 z charty chorvatského krále Petara Krešmira IV., archeologické průzkumy však prokázaly, že oblast byla osídlena již dříve, nicméně ne stále. Na rozdíl od jiných měst, které založili Řekové, Římané nebo Ilyrové je Šibenik město již od svého založení chorvatské.
Roku 1298 získal statut města i vlastní diecézi. Do roku 1412 město úspěšně odolávalo snahám Benátčanů o jeho ovládnutí, o zhruba sto let později ho začala ohrožovat i Osmanská říše. Té se ho však dobýt nepodařilo; navíc v 17. století byl budován systém hradeb a pevností. S pádem Benátské Republiky se vlastníky Šibeniku stali Habsburkové; Šibenik se tak stal součástí Uherska. Po první světové válce patřil Království SHS a Jugoslávskému království; za druhé světové války byl okupován fašistickou Itálií.
V roce 1947 existoval záměr umístit v Šibeniku základnu sovětského námořnictva (podobně jako například v Boce Kotorské, či Pule). Tento záměr odmítl sám Josip Broz Tito, a tak sovětské lodě nakonec v Šibeniku nekotvily.
Současnost [editovat]
Dnes je Šibenik kulturně žijícím městem - každý rok se zde pořádá Mezinárodní dětský festival (Međunarodni Dječji Festival), místní katedrála je zapsána na seznamu UNESCO a jezdí sem mnoho turistů.
Osobnosti města [editovat]
- Faust Vrančić (1551 - 1617), benátsky vynálezce
- Dražen Petrović (1964 - 1993), jugoslávský a chorvatský basketbalista
- Goran Višnjić (* 1972), chorvatský herec (Pohotovost, Spartakus)
