Dálnice A1 (Chorvatsko)

Tento článek obsahuje obrázky bez popisu.

Jsou proto hůře přístupné. Pomozte Wikipedii tím, že k obrázkům doplníte vhodný popis.

Dálnice A1
Základní údaje
Plánovaná délka:	550 km
V provozu:	466 km
Ve výstavbě:	18 km
V přípravě:	66 km

Dálnice nedaleko tunelu Sveti Rok

Dálnice A1 vedle mĕsta Gospić

Dálnice A1 (chorvatsky Autocesta A1, hovorově Dalmatina, Croatica, Jadranska autocesta, Autocesta Zagreb – Split – Dubrovnik, dříve i Autocesta Kralja Tomislava) je nejdelší, nejvýznamnější a během letní sezóny i nejvytíženější chorvatská silnice. Spojuje hlavní město Záhřeb s druhým největším městem země Splitem, které je zároveň metropolí Dalmácie a jedním z nejvyhledávanějších letních turistických lokalit, v budocnosti má dálnice dosáhnout až do Dubrovníku. Dálnice představuje důležitý severojižní dopravní koridor Chorvatska a je významnou součástí Jadersko-Jónské dálnice, která v budoucnu propojí letoviska na pobřeží Jaderského a Jónského moře od Terstu až po jih Peloponéského poloostrova. Spojuje mnohá významná chorvatská města a rovněž zajišťuje přístup do několika národních i přírodních parků, památek světového kulturního dědictví a do podstatné části přímořských letovisek. Po její trase vedou dvě evropské silnice: E65 v úseku Záhřeb – Bosiljevo a Žuta Lokva – Vrgorac a E71 v úseku Záhřeb – Dugopolje (Split).

Z celkové plánované délky 550 km je v současnosti v provozu 466 km mezi Záhřebem a Vrgoracem, přičemž dálnice spojuje města Karlovac, Gospić, Zadar, Šibenik, Split a Makarska. Dálnice vede také několika tunely – Mala Kapela (5761 metrů dlouhý), Sveti Rok (5759 m.) (ten prochází hranicí mezi dvěma klimatickými zónami a to středomořskou a vnitrozemskou evropskou) a pak ještě 18 menších. Nedaleko Karlovace vede dálnice těsně u hranice se Slovinskem, dále na jih prochází krajinou Plitvických jezer a Národního parku Krka.

Na provozovaném úseku dálnice mezi Záhřebem a Vrgoracem je postaveno celkem 361 objektů – mostů, tunelů, nadjezdů, podjezdů, apod. – které představují okolo 20 % délky tohoto úseku dálnice. Ve výstavbě je úsek Vrgorac – Ploče dlouhý 11 km (který má být otevřen někdy v roce 2013) a 8 km dlouhý úsek Ploče – Metković.

Dálnice je po celé své délce zpoplatněna, přičemž mýtné se vybírá v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. Průměrná cena za kilometr je zhruba 0,41 chorvatské kuny. Úsek dálnice ze Záhřebu po křižovatku Bosiljevo spravuje společnost Autocesta Rijeka-Zagreb (ARZ) a zbytek Hrvatske autoceste (HAC).

Charakteristika

Dálnice A1 je hlavní severojižní spojnicí v Chorvatsku, která spojuje hlavní město Záhřeb s regionem Dalmácie, kde kopíruje tzv. jadranskou magistrálu, který spojuje všechna významná přímořská letoviska. Dálnice také představuje obrovský přínos pro chorvatskou ekonomiku a podporuje především rozvoj cestovního ruchu, což se odrazilo i na rychlejším rozvoji původně zaostalejších regionů v jižní části země.

Komunikace sestává ze čtyř jízdních pruhů, které jsou směrově rozděleny středovým dělícím pásem na dva jízdní pruhy doplněné o krajnici. Výjimkou je jen viadukt Drežnik, který byl sice vybudován ve čtyřech jízdních pruzích ale bez krajnic.

Dálnici spojuje s okolními komunikacemi 32 mimoúrovňových křižovatek, převážná většina z nich je trubkovitého tvaru. Výjimkou je křižovatka Lučko u Záhřebu, která je hvězdicová. Číslování výjezdů a křižovatek je sekvenční, tedy podle pořadí. Součástí vybavení dálnice je množství odpočívadel, kde je provozovaná široká škála služeb – od parkovišť se sociálními zařízeními až po velké motely s čerpacími stanicemi, či restauracemi.

A1 je po celé délce vybavena automatickým monitorovacím systémem, především na místech s proměnlivou hustotou dopravy, s vysokým rizikem nehod, ale i na místech s nepředvídatelným počasím. Systém zahrnuje i proměnlivé dopravní značení, pomocí kterého správa dálnice upravuje maximální povolenou rychlost vzhledem k dopravní a povětrnostní situaci.

Historie

Myšlenka spojit dálnicí dvě největší chorvatská města – Záhřeb a Split vznikla ještě koncem 60. let 20. století. Tehdy se však uvažovalo o trase údolím řeky Uny přes města Bihać a Knin, tedy i přes území Bosny a Hecegoviny a z velké části odlišně od současné trasy (oproti současné byla trasa o 80 km kratší). V roce 1971 byly dokonce schváleny projekty na výstavbu prvních dvaceti kilometrů, avšak těsně před podpisem smluv se banka, která měla poskytnout úvěr, dostala do finančních potíží. V roce 1971 dokonce společnost Dalmacija Film natočila o přípravných pracích na nové dálnici krátký čtrnáctiminutový propagační film s názvem Autoput Zagreb – Split. Po finančním uzdravení banky byly však připravené peníze využity na přestavbu cesty Vrlika – Knin – Strmica.

Výstavba dnešní A1 však přece jen začala již v roce 1970 a to nezávisle na projektu dálnice Záhřeb – Split. Šlo o 39 kilometrů dlouhý úsek Záhřeb – Karlovac, který byl součástí jihoslovanské magistrály 11 na trase Záhřeb – Rijeka. To však bylo na dlouhé roky vše, protože prioritou byla takzvaná Dálnice Bratrství a jednoty, jejíž součástí je dnešní chorvatská dálnice A3. Začátkem 90. let, po osamostatnění Chorvatska, se začalo opětovně uvažovat o výstavbě dálnice v současné trase. Napomohla tomu i válka v Jugoslávii. Podle technických studií z roku 1986 se začal v roce 1993 urychleně budovat most Maslenica, který byl náhradou za původní most, zničený během války. Také oficiálně začala výstavba tunelu Sveti Rok, ale kvůli pozicím srbských jednotek první práce na úpravě terénu začaly až po zániku státního útvaru Republika Srbská Krajina a odsunu jednotek v roce 1995. Samotná ražba začala až v roce 1997.

Výstavba samotné dálnice A1 začala v roce 1999, v roce 2001 byl do provozu uveden úsek Karlovac – Vukova Gorica. Výstavba dálnice do Splitu následně nabrala rychlé tempo a v roce 2003 stavaři odevzdali do užívání úsek Vukova Gorica – Tunel Mala Kapela a Gornja Ploča – Zadar. Následující rok byl dobudován chybějící úsek Tunel Mala Kapela – Gornja Ploča a byly otevřeny i další dva úseky Zadar – Pirovac a Vrpolje – Dugopolje. 26. června 2005 byla trasa Záhřeb – Split dokončena otevřením tunelu Mala Kapela a úseku Pirovac – Vrpolje. Výstavba dálnice pokračovala dál s cílem dosáhnout města Dubrovník a spojit tak Chorvatsko s jižní částí Dubrovnicko-neretvanské župy, která je od zbytku země oddělena úzkým pobřežním pásem Bosny a Hercegoviny. 27. června 2007 byl otevřen úsek Dugopolje – Šestanovac, kterým se obchází problémový úsek Jadranské magistrály ve městě Omiš. 22. prosince 2008 byl otevřen úsek Šestanovac – Ravča. Zatím posledním otevřeným úsekem je úsek Ravča – Vrgorac, který je v provozu od 30. června 2011, čímž celková délka vzrostla na 466,29 km.

Roky výstavby	Úsek	Délka	Datum otevření	Celková délka
1970 – 1972	Záhřeb – Karlovac	39,28 km	1972	39,28 km
1999 – 2001	Karlovac – Vukova Gorica	18,16 km	2001	57,44 km
	Celkem za roky 1972 – 2001			57.44 km
2001 – 2003	Vukova Gorica – Bosiljevo 2	7,81 km	26.06.2003	65,25 km
2001 – 2003	Bosiljevo 2 – Tunel Mala Kapela	39,289 km	30.06.2003	104.539 km
20011 – 2003	Gornja Ploča – Zadar 2	54,422 km	30.06.2003	158.961 km
	Celkem za roky 2002 – 2003			101,521 km
2002 – 2004	Tunel Mala Kapela – Gornja Ploča	100,873 km	15. – 24.07.2004	259,834 km
2002 – 2004	Zadar 2 – Pirovac	37,01 km	30.06.2004	296,844 km
2002 – 2004	Vrpolje – Dugopolje	44,743 km	30.06.2004	341,587 km
2001 – 2005	Tunel Mala Kapela	5,25 km	26.06.2005	346,837 km
2002 – 2005	Pirovac – Vrpolje	33,511 km	26.06.2005	380,348 km
	Celkem za roky 2004 – 2005			221,387 km
2005 – 2007	Dugopolje – Šestanovac	36,872 km	27.06.2007	417,22 km
	Celkem za roky 2006 – 2007			36,872 km
2006 – 2008	Šestanovac – Ravča	40,27 km	22.12.2008	457,49 km
	Celkem za roky 2008 – 2010			40,27 km
2007 – 2011	Ravča – Vrgorac	9,80 km	30.06.2011	466,29 km
2007 – 2012	Vrgorac – Ploče	10,50 km	2013	476,79 km
2008 – 2012	Tunel Sveti Ilija – Zagvozd	4,25 km	2013
2012 – ??	Ploče – Metković	7,50 km	??	?? km

¹ – Tunel Sveti Rok a Most Maslenica již od roku 1993

Výjezdy a křižovatky

Všechny výjezdy a křižovatky na dálnici jsou mimoúrovňové a většina z nich je trubkovitého tvaru.

Na dálnici se v současnosti nachází 30 výjezdů a dvě křižovatky. První je Lučko nedaleko Záhřebu, která spojuje A1 s dálnicí A2. Druhá se nachází nedaleko obce Bosiljevoa na A1 se tam napojuje A6. Výjezdy slouží na opuštění dálnice a následné napojení na státní resp. župní cestu. Výjimku tvoří výjezd Vučevica, který dálnici spojuje s lokální cestou 67061. Právě tento výjezd se stal terčem kritiky kvůli jeho nízkému využití. Během letní sezóny jej denně využijí řádově desítky vozidel, zatímco ostatní výjezdy až tisíce.

Dálniční křižovatky na A1
Posavska autocesta			Křižovatka Záhřeb-Lučko (1)
Primorsko-goranska autocesta			Křižovatka Bosiljevo (6)
Brza cesta	?		Křižovatka Josipdol (7a) (v přípravě)
Kvarnerska autocesta			Křižovatka Žuta Lokva (9) (v přípravě)
Autocesta A10			Křižovatka Metković (33) (ve výstavbě)
Pelješka brza cesta			Křižovatka Slivno (Pelješac) (35) (v přípravě)
Pelješka brza cesta			Křižovatka Doli (38) (v přípravě)

Výjezdy

Exit 1 Lučko Exit 1a Donja Zdenčina Exit 2 Jastrebarsko Exit 3 Karlovac Exit 4 Novigrad na Dobri (ve stavbě) Exit 5 Bosiljevo 1 Exit 6 Bosiljevo 2 (křiž s A6) Exit 7 Ogulin Exit 8 Brinje

Exit 9 Žuta Lokva (bud. křiž. s A7) Exit 10 Otočac Exit 11 Perušić Exit 12 Gospić Exit 13 Gornja Ploča Exit 14 Sveti Rok Exit 15 Maslenica Exit 16 Posedarje Exit 17 Zadar 1

Exit 18 Zadar 2 Exit 19 Benkovac Exit 20 Pirovac Exit 21 Skradin Exit 22 Šibenik Exit 23 Vrpolje Exit 24 Prgomet Exit 25 Vučevica Exit 26 Dugopolje, Split

Exit 27 Bisko Exit 28 Blato na Cetini Exit 29 Šestanovac, Makarska Exit 30 Zagvozd Exit 31 Ravča Exit 32 Vrgorac Exit 33 Ploče (zprovoznění plánováno na 2013)

Mýto

Dálnice A1 je po celé své délce zpoplatněna. Poplatky se vybírají prostřednictvím mýta v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. Řidič si při vjezdu na dálnici vyzvedne lístek obsahující magnetický pás, který při výjezdu z dálnice předloží. Na základě informací v magnetickém pásu je v závislosti na ceníku vypočítán poplatek za projetou trasu.

Od roku 2009 je v provozu mýtnice Demerje, která vypomáhá Lučku (největší mýtnice jihozápadně od Záhřebu) v nejkritičtějších obdobích letní sezony. Mýtnice je určena výhradně na bezhotovostní styk a jen ve směru od moře. Poplatky je možné platit prostřednictvím kreditní karty, respektive pomocí palubní jednotky ENC (z chorv. elektronička naplata cestarine, tedy doslova elektronické placení mýta).

Mýtnice v Ravči

Ceny mýta na vybraných trasách
Úsek	Délka1	Poplatek
Záhřeb – Zadar	253,9 km	105 HRK
Záhřeb – Šibenik	320,4 km	134 HRK
Záhřeb – Prgomet (Trogir)	352,4 km	146 HRK
Záhřeb – Dugopolje (Split)	380 km	157 HRK
Záhřeb – Šestanovac (Makarska)	416 km	171 HRK
Záhřeb – Vrgorac	464,8 km	191 HRK

¹ – vzdálenost mezi mýtnicemi se neshodují se vzdálenostmi mezi výjezdy, protože mýtnice Lučko je od křižovatky Lučko vzdálená asi kilometr.

Odpočívadla

Dálnice je vybavena kvalitní sítí odpočívadel různých typů. V současnosti je v provozu 25 obousměrných a 2 jednosměrná odpočívadla. Největší škálu služeb nabízejí odpočívadla Desinec, Draganić a Vukova Gorica, které kromě parkovacích míst, občerstvení a možnosti doplnění pohonných hmot nabízejí i informační centrum a ubytovací prostory. Mezi kvalitní odpočívadla patří například i odpočívadla Dobra, Zir, Nadin či Mosor, kde se nachází čerpací stanice i rozsáhlé plochy na parkování vozidel a oddych turistů.

Síť odpočívadel s čerpacími stanicemi je doplnená o malá odpočívadla (parkoviště s toaletami), ze kterých jsou některé doplněny o občerstvovací služby. Některé z těchto odpočívadel (konkrétně Modruš, Lički Osik a Krka) dostaly od organizace EuroTEST nejvyšší hodnotící známku a byly označeny za velmi dobré.

Intenzita dopravy

Doprava na A1 je nejhustší během letní sezony a to především v sobotu, kdy dochází k výměně turistických zájezdů. Nejproblémovějšími body jsou mýtnice, především Lučko u Záhřebu, v minulosti i tunely Mala Kapela a Sveti Rok, které měly původně jen jeden tubus. V roce 2009 byli problematické úseky vyřešeny otevřením druhých tubusů a rozšířením mýtnice Lučko na 15 pruhů a výstavbou nové mýtnice Demerje ve směru do Záhřebu, která slouží převážně na bezhotovostní styk.

Intenzita dopravy je na dálnici A1 vyčíslovaná pomocí údajů pocházejících z mýtnic které provozují společnosti Autocesta Zagreb-Rijeka d.d. a Hrvatske autoceste d.o.o. Z údajů jsou zřetelné rozdíly mezi celkovou intenzitou během celého roku (AADT) a v průběhu letní sezony (ASDT) a to především v okolí center turistického ruchu.

Největší intenzita byla zaznamenána mezi křižovatkou Lučko a výjezdem Jastrebarsko, kde v roce 2009 projelo denně v průměru 31 432 vozidiel. Během letní sezony byl zaznamenán výrazný nárůst o téměř 70 procent až na 53 216 vozidiel. Výraznější snížení intenzity dopravy nastává až jižně od křižovatky Bosiljevo 2, na které se rozděluje doprava do města Rijeka (na západ) a do lické oblasti a na Dalmácii (směr jih).

Mírný nárůst je možné hledat v okolí větších měst, především mezi sjezdy Zadar1 a Zadar 2 v okolí Šibeniku a u výjezdu Dugopolje severně od Splitu.

Statistika intenzity dopravy
Místo sčítání	AADT	ASDT	Poznámky
1919 Lučko	31 432	53 216	Mezi křižovatkou Lučko a výjezdem Jastrebarsko
1920 Jastrebarsko	29 165	51 873	Mezi výjezdem Jastrebarsko a Karlovac
1804 Karlovac	21 699	43 188	Mezi výjezdem Karlovac a Bosiljevo 1
3021 Bosiljevo 1	22 288	44 995	Mezi výjezdem Bosiljevo 1 a křižovatkou Bosiljevo 2
3009 Bosiljevo 2	13 495	32 098	Mezi křižovatkou Bosiljevo 2 a výjezdem Ogulin
3024 Ogulin	12 640	31 166	Mezi výjezdem Ogulin a Brinje
4214 Brinje	12 523	31 039	Mezi výjezdem Brinje a Žuta Lokva
4215 Žuta Lokva	12 189	29 425	Mezi výjezdem Žuta Lokva a Otočac
4216 Otočac	11 856	28 953	Mezi výjezdem Otočac a Perušić
4217 Perušić	11 745	28 836	Mezi výjezdem Perušić a Gospić
4919 Gospić	11 552	28 609	Mezi výjezdem Gospić a Gornja Ploča
4903 Gornja Ploča	12 806	32 125	Mezi výjezdem Gornja Ploča a Sveti Rok
4909 Sveti Rok	12 353	32 125	Mezi výjezdem Sveti Rok a Maslenica
4805 Maslenica	12 677	32 411	Mezi výjezdem Maslenica a Posedarje
4806 Posedarje	12 036	32 411	Mezi výjezdem Posedarje a Zadar 1
4809 Zadar 1	9 659	24 522	Mezi výjezdem Zadar 1 a Zadar 2
4921 Zadar 2	10 179	24 637	Mezi výjezdem Zadar 2 a Benkovac
5313 Benkovac	9 146	21 851	Mezi výjezdem Benkovac a Pirovac
5314 Pirovac	8 452	19 426	Mezi výjezdem Pirovac a Skradin
5315 Skradin	8 811	19 707	Mezi výjezdem Skradin a Šibenik
5316 Šibenik	7 923	17 450	Mezi výjezdem Šibenik a Vrpolje
5410 Vrpolje	8 042	17 565	Mezi výjezdem Vrpolje a Prgomet
5411 Prgomet	7 491	16 045	Mezi výjezdem Prgomet a Vučevica
5417 Vučevica	7 583	16 139	Mezi výjezdem Vučevica a Dugopolje
5517 Dugopolje	8 380	15 147	Mezi výjezdem Dugopolje a Bisko
5911 Bisko	5 830	12 236	Mezi výjezdem Bisko a Blato na Cetini
5912 Blato na Cetini	5 925	12 238	Mezi výjezdem Blato na Cetini a Šestanovac
6015 Šestanovac	4 801	8 816	Mezi výjezdem Šestanovac a Zagvozd
6017 Zagvozd	3 008	6 014	Mezi výjezdem Zagvozd a Ravča

• AADT: Průměrná roční denní intenzita dopravy
• ASDT: Průměrná letní denní intenzita dopravy