Dálnice A1 (Chorvatsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dálnice A1
Trasa
A1
E71
E65
Základní údaje
Plánovaná délka: 550 km
V provozu: 480 km
Ve výstavbě: 18 km
V přípravě: 66 km
Dálnice nedaleko tunelu Sveti Rok
Dálnice A1 vedle mĕsta Gospić

Dálnice A1 (chorvatsky Autocesta A1, hovorově Dalmatina, Croatica, Jadranska autocesta, Autocesta Zagreb – Split – Dubrovnik, dříve i Autocesta Kralja Tomislava[1]) je nejdelší, nejvýznamnější a během letní sezóny i nejvytíženější chorvatská silnice.[2][1] Spojuje hlavní město Záhřeb s druhým největším městem země Splitem, které je zároveň metropolí Dalmácie a jedním z nejvyhledávanějších letních turistických lokalit, v budoucnosti má dálnice dosáhnout až do Dubrovníku. Dálnice představuje důležitý severojižní dopravní koridor Chorvatska a je významnou součástí Jadersko-Jónské dálnice, která v budoucnu propojí letoviska na pobřeží Jaderského a Jónského moře od Terstu až po jih Peloponéského poloostrova.[3] Spojuje mnohá významná chorvatská města a rovněž zajišťuje přístup do několika národních i přírodních parků, památek světového kulturního dědictví a do podstatné části přímořských letovisek. Po její trase vedou dvě evropské silnice: E65 v úseku Záhřeb – Bosiljevo a Žuta Lokva – Vrgorac a E71 v úseku Záhřeb – Dugopolje (Split).

Z celkové plánované délky 550 km je v současnosti v provozu 480 km mezi Záhřebem a státní hranicí s Bosnou a Hercegovinou blízko letoviska Ploče, přičemž dálnice spojuje města Karlovac, Gospić, Zadar, Šibenik, Split, Makarska a Ploče. Dálnice vede také několika tunelyMala Kapela (5761 metrů dlouhý), Sveti Rok (5759 m.) (ten prochází hranicí mezi dvěma klimatickými zónami a to středomořskou a vnitrozemskou evropskou) a pak ještě 18 menších. Nedaleko Karlovace vede dálnice těsně u hranice se Slovinskem, dále na jih prochází krajinou Plitvických jezer a Národního parku Krka.

Na provozovaném úseku dálnice mezi Záhřebem a Vrgoracem je postaveno celkem 361 objektů – mostů, tunelů, nadjezdů, podjezdů, apod. – které představují okolo 20 % délky tohoto úseku dálnice.[4][5][6] Ve výstavbě je úsek Mali Prolog (Ploče) - Metković.[7]

Dálnice je po celé své délce zpoplatněna, přičemž mýtné se vybírá v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. Průměrná cena za kilometr je asi 0,41 chorvatské kuny.[8] Úsek dálnice ze Záhřebu po křižovatku Bosiljevo spravuje společnost Autocesta Rijeka-Zagreb (ARZ) a zbytek Hrvatske autoceste (HAC).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Dálnice A1 je hlavní severojižní spojnicí v Chorvatsku, která spojuje hlavní město Záhřeb s regionem Dalmácie, kde kopíruje tzv. jadranskou magistrálu, který spojuje všechna významná přímořská letoviska. Dálnice také představuje obrovský přínos pro chorvatskou ekonomiku a podporuje především rozvoj cestovního ruchu, což se odrazilo i na rychlejším rozvoji původně zaostalejších regionů v jižní části země.[9]

Komunikace sestává ze čtyř jízdních pruhů, které jsou směrově rozděleny středovým dělícím pásem na dva jízdní pruhy doplněné o krajnici. Výjimkou je jen viadukt Drežnik, který byl sice vybudován ve čtyřech jízdních pruzích ale bez krajnic.[10]

Dálnici spojuje s okolními komunikacemi 32 mimoúrovňových křižovatek, převážná většina z nich je trubkovitého tvaru. Výjimkou je křižovatka Lučko u Záhřebu, která je hvězdicová. Číslování výjezdů a křižovatek je sekvenční, tedy podle pořadí. Součástí vybavení dálnice je množství odpočívadel, kde je provozovaná široká škála služeb – od parkovišť se sociálními zařízeními až po velké motely s čerpacími stanicemi, či restauracemi.[11][12]

A1 je po celé délce vybavena automatickým monitorovacím systémem, především na místech s proměnlivou hustotou dopravy, s vysokým rizikem nehod, ale i na místech s nepředvídatelným počasím. Systém zahrnuje i proměnlivé dopravní značení, pomocí kterého správa dálnice upravuje maximální povolenou rychlost vzhledem k dopravní a povětrnostní situaci.[13]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka spojit dálnicí dvě největší chorvatská města – Záhřeb a Split vznikla ještě koncem 60. let 20. století. Tehdy se však uvažovalo o trase údolím řeky Uny přes města Bihać a Knin,[1] tedy i přes území Bosny a Hecegoviny a z velké části odlišně od současné trasy (oproti současné byla trasa o 80 km kratší). V roce 1971 byly dokonce schváleny projekty na výstavbu prvních dvaceti kilometrů, avšak těsně před podpisem smluv se banka, která měla poskytnout úvěr, dostala do finančních potíží.[1] V roce 1971 dokonce společnost Dalmacija Film natočila o přípravných pracích na nové dálnici krátký čtrnáctiminutový propagační film s názvem Autoput Zagreb – Split.[14] Po finančním uzdravení banky byly však připravené peníze využity na přestavbu cesty VrlikaKninStrmica.[1]

Výstavba dnešní A1 však přece jen začala již v roce 1970 a to nezávisle na projektu dálnice Záhřeb – Split. Šlo o 39 kilometrů dlouhý úsek Záhřeb – Karlovac, který byl součástí jihoslovanské magistrály 11 na trase Záhřeb – Rijeka. To však bylo na dlouhé roky vše, protože prioritou byla takzvaná Dálnice Bratrství a jednoty, jejíž součástí je dnešní chorvatská dálnice A3. Začátkem 90. let, po osamostatnění Chorvatska, se začalo opětovně uvažovat o výstavbě dálnice v současné trase. Napomohla tomu i válka v Jugoslávii. Podle technických studií z roku 1986 se začal v roce 1993 urychleně budovat most Maslenica, který byl náhradou za původní most, zničený během války.[15] Také oficiálně začala výstavba tunelu Sveti Rok, ale kvůli pozicím srbských jednotek první práce na úpravě terénu začaly až po zániku státního útvaru Republika Srbská Krajina a odsunu jednotek v roce 1995. Samotná ražba začala až v roce 1997.[16]

Výstavba samotné dálnice A1 začala v roce 1999, v roce 2001 byl do provozu uveden úsek Karlovac – Vukova Gorica. Výstavba dálnice do Splitu následně nabrala rychlé tempo a v roce 2003 stavaři odevzdali do užívání úsek Vukova Gorica – Tunel Mala Kapela a Gornja Ploča – Zadar. Následující rok byl dobudován chybějící úsek Tunel Mala Kapela – Gornja Ploča a byly otevřeny i další dva úseky Zadar – Pirovac a Vrpolje – Dugopolje. 26. června 2005 byla trasa Záhřeb – Split dokončena otevřením tunelu Mala Kapela a úseku Pirovac – Vrpolje.[17] Výstavba dálnice pokračovala dál s cílem dosáhnout města Dubrovník a spojit tak Chorvatsko s jižní částí Dubrovnicko-neretvanské župy, která je od zbytku země oddělena úzkým pobřežním pásem Bosny a Hercegoviny. 27. června 2007 byl otevřen úsek DugopoljeŠestanovac,[18] kterým se obchází problémový úsek Jadranské magistrály ve městě Omiš. 22. prosince 2008 byl otevřen úsek Šestanovac – Ravča.[19] Dalším otevřeným úsekem je úsek RavčaVrgorac, který je v provozu od 30. června 2011, čímž celková délka vzrostla na 466,29 km.

Roky výstavby Úsek Délka Datum otevření Celková délka
19701972 ZáhřebKarlovac 39,28 km 1972 39,28 km
19992001 Karlovac – Vukova Gorica 18,16 km 2001 57,44 km
  Celkem za roky 1972 – 2001 57.44 km
2001 – 2003 Vukova Gorica – Bosiljevo 2 7,81 km 26.06.2003 65,25 km
2001 – 2003 Bosiljevo 2 – Tunel Mala Kapela 39,289 km 30.06.2003 104.539 km
20011 – 2003 Gornja PločaZadar 2 54,422 km 30.06.2003 158.961 km
  Celkem za roky 2002 – 2003 101,521 km
20022004 Tunel Mala Kapela – Gornja Ploča 100,873 km 15. – 24.07.2004 259,834 km
2002 – 2004 Zadar 2 – Pirovac 37,01 km 30.06.2004 296,844 km
2002 – 2004 VrpoljeDugopolje 44,743 km 30.06.2004 341,587 km
2001 – 2005 Tunel Mala Kapela 5,25 km 26.06.2005 346,837 km
2002 – 2005 Pirovac – Vrpolje 33,511 km 26.06.2005 380,348 km
  Celkem za roky 2004 – 2005 221,387 km
20052007 DugopoljeŠestanovac 36,872 km 27.06.2007 417,22 km
  Celkem za roky 2006 – 2007 36,872 km
20062008 ŠestanovacRavča 40,27 km 22.12.2008 457,49 km
  Celkem za roky 2008 – 2011 40,27 km
20072011 RavčaVrgorac 9,80 km 30.06.2011 466,29 km
20072013 VrgoracMali Prolog (Ploče) 13,50 km 20.12.2013 479,79 km
2012 – ?? Mali Prolog (Ploče) – Metković 7,50 km  ??  ?? km

1Tunel Sveti Rok a Most Maslenica již od roku 1993

Výjezdy a křižovatky[editovat | editovat zdroj]

Všechny výjezdy a křižovatky na dálnici jsou mimoúrovňové a většina z nich je trubkovitého tvaru.[20]

Na dálnici se v současnosti nachází 30 výjezdů a dvě křižovatky. První je Lučko nedaleko Záhřebu, která spojuje A1 s dálnicí A2. Druhá se nachází nedaleko obce Bosiljevoa na A1 se tam napojuje A6. Výjezdy slouží na opuštění dálnice a následné napojení na státní resp. župní cestu. Výjimku tvoří výjezd Vučevica, který dálnici spojuje s lokální cestou 67061. Právě tento výjezd se stal terčem kritiky kvůli jeho nízkému využití. Během letní sezóny jej denně využijí řádově desítky vozidel, zatímco ostatní výjezdy až tisíce.[21]

Dálniční křižovatky na A1
Posavska autocesta Dálnice A3 Křižovatka Křižovatka Záhřeb-Lučko (1)
Primorsko-goranska autocesta Dálnice A6 Křižovatka Křižovatka Bosiljevo (6)
Brza cesta  ? Křižovatka Křižovatka Josipdol (7a) (v přípravě)
Kvarnerska autocesta Dálnice A7 Křižovatka Křižovatka Žuta Lokva (9) (v přípravě)
Autocesta A10 Dálnice A10 Křižovatka Křižovatka Metković (33) (ve výstavbě)
Pelješka brza cesta Dálnice D8 Křižovatka Křižovatka Slivno (Pelješac) (35) (v přípravě)
Pelješka brza cesta Dálnice D8 Křižovatka Křižovatka Doli (38) (v přípravě)

Výjezdy[editovat | editovat zdroj]

  • Exit 1 Lučko
  • Exit 1a Donja Zdenčina
  • Exit 2 Jastrebarsko
  • Exit 3 Karlovac
  • Exit 4 Novigrad na Dobri (ve stavbě)
  • Exit 5 Bosiljevo 1
  • Exit 6 Bosiljevo 2 (křiž s A6)
  • Exit 7 Ogulin
  • Exit 8 Brinje
  • Exit 9 Žuta Lokva (bud. křiž. s A7)
  • Exit 10 Otočac
  • Exit 11 Perušić
  • Exit 12 Gospić
  • Exit 13 Gornja Ploča
  • Exit 14 Sveti Rok
  • Exit 15 Maslenica
  • Exit 16 Posedarje
  • Exit 17 Zadar 1
  • Exit 18 Zadar 2
  • Exit 19 Benkovac
  • Exit 20 Pirovac
  • Exit 21 Skradin
  • Exit 22 Šibenik
  • Exit 23 Vrpolje
  • Exit 24 Prgomet
  • Exit 25 Vučevica
  • Exit 26 Dugopolje, Split
  • Exit 27 Bisko
  • Exit 28 Blato na Cetini
  • Exit 29 Šestanovac, Makarska
  • Exit 30 Zagvozd
  • Exit 31 Ravča
  • Exit 32 Vrgorac
  • Exit 33 Mali Prolog, Ploče
  • Exit 34 (R423, Bosna a Hercegovina)

Mýto[editovat | editovat zdroj]

Dálnice A1 je po celé své délce zpoplatněna. Poplatky se vybírají prostřednictvím mýta v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. Řidič si při vjezdu na dálnici vyzvedne lístek obsahující magnetický pás, který při výjezdu z dálnice předloží. Na základě informací v magnetickém pásu je v závislosti na ceníku vypočítán poplatek za projetou trasu.

Od roku 2009 je v provozu mýtnice Demerje, která vypomáhá Lučku (největší mýtnice jihozápadně od Záhřebu) v nejkritičtějších obdobích letní sezony. Mýtnice je určena výhradně na bezhotovostní styk a jen ve směru od moře.[22] Poplatky je možné platit prostřednictvím kreditní karty, respektive pomocí palubní jednotky ENC (z chorv. elektronička naplata cestarine, tedy doslova elektronické placení mýta).

Mýtnice v Ravči
Ceny mýta na vybraných trasách[8]
Úsek Délka1 Poplatek
ZáhřebZadar 253,9 km 105 HRK
Záhřeb – Šibenik 320,4 km 134 HRK
Záhřeb – Prgomet (Trogir) 352,4 km 146 HRK
Záhřeb – Dugopolje (Split) 380 km 157 HRK
Záhřeb – Šestanovac (Makarska) 416 km 171 HRK
Záhřeb – Vrgorac 464,8 km 191 HRK

1 – vzdálenost mezi mýtnicemi se neshodují se vzdálenostmi mezi výjezdy, protože mýtnice Lučko je od křižovatky Lučko vzdálená asi kilometr.

Odpočívadla[editovat | editovat zdroj]

Dálnice je vybavena kvalitní sítí odpočívadel různých typů. V současnosti je v provozu 25 obousměrných a 2 jednosměrná odpočívadla. Největší škálu služeb nabízejí odpočívadla Desinec, Draganić a Vukova Gorica, které kromě parkovacích míst, občerstvení a možnosti doplnění pohonných hmot nabízejí i informační centrum a ubytovací prostory. Mezi kvalitní odpočívadla patří například i odpočívadla Dobra, Zir, Nadin či Mosor, kde se nachází čerpací stanice i rozsáhlé plochy na parkování vozidel a oddych turistů.

Síť odpočívadel s čerpacími stanicemi je doplnená o malá odpočívadla (parkoviště s toaletami), ze kterých jsou některé doplněny o občerstvovací služby. Některé z těchto odpočívadel (konkrétně Modruš, Lički Osik a Krka) dostaly od organizace EuroTEST nejvyšší hodnotící známku a byly označeny za velmi dobré.[23]

Intenzita dopravy[editovat | editovat zdroj]

Doprava na A1 je nejhustší během letní sezony a to především v sobotu, kdy dochází k výměně turistických zájezdů. Nejproblémovějšími body jsou mýtnice, především Lučko u Záhřebu, v minulosti i tunely Mala Kapela a Sveti Rok, které měly původně jen jeden tubus. V roce 2009 byli problematické úseky vyřešeny otevřením druhých tubusů a rozšířením mýtnice Lučko na 15 pruhů a výstavbou nové mýtnice Demerje ve směru do Záhřebu, která slouží převážně na bezhotovostní styk.[22][24][25]

Intenzita dopravy je na dálnici A1 vyčíslovaná pomocí údajů pocházejících z mýtnic které provozují společnosti Autocesta Zagreb-Rijeka d.d. a Hrvatske autoceste d.o.o.[26] Z údajů jsou zřetelné rozdíly mezi celkovou intenzitou během celého roku (AADT) a v průběhu letní sezony (ASDT) a to především v okolí center turistického ruchu.

Největší intenzita byla zaznamenána mezi křižovatkou Lučko a výjezdem Jastrebarsko, kde v roce 2009 projelo denně v průměru 31 432 vozidiel. Během letní sezony byl zaznamenán výrazný nárůst o téměř 70 procent až na 53 216 vozidiel. Výraznější snížení intenzity dopravy nastává až jižně od křižovatky Bosiljevo 2, na které se rozděluje doprava do města Rijeka (na západ) a do lické oblasti a na Dalmácii (směr jih).

Mírný nárůst je možné hledat v okolí větších měst, především mezi sjezdy Zadar1 a Zadar 2 v okolí Šibeniku a u výjezdu Dugopolje severně od Splitu.

Statistika intenzity dopravy
Místo sčítání AADT ASDT Poznámky
1919 Lučko 31 432 53 216 Mezi křižovatkou Lučko a výjezdem Jastrebarsko
1920 Jastrebarsko 29 165 51 873 Mezi výjezdem Jastrebarsko a Karlovac
1804 Karlovac 21 699 43 188 Mezi výjezdem Karlovac a Bosiljevo 1
3021 Bosiljevo 1 22 288 44 995 Mezi výjezdem Bosiljevo 1 a křižovatkou Bosiljevo 2
3009 Bosiljevo 2 13 495 32 098 Mezi křižovatkou Bosiljevo 2 a výjezdem Ogulin
3024 Ogulin 12 640 31 166 Mezi výjezdem Ogulin a Brinje
4214 Brinje 12 523 31 039 Mezi výjezdem Brinje a Žuta Lokva
4215 Žuta Lokva 12 189 29 425 Mezi výjezdem Žuta Lokva a Otočac
4216 Otočac 11 856 28 953 Mezi výjezdem Otočac a Perušić
4217 Perušić 11 745 28 836 Mezi výjezdem Perušić a Gospić
4919 Gospić 11 552 28 609 Mezi výjezdem Gospić a Gornja Ploča
4903 Gornja Ploča 12 806 32 125 Mezi výjezdem Gornja Ploča a Sveti Rok
4909 Sveti Rok 12 353 32 125 Mezi výjezdem Sveti Rok a Maslenica
4805 Maslenica 12 677 32 411 Mezi výjezdem Maslenica a Posedarje
4806 Posedarje 12 036 32 411 Mezi výjezdem Posedarje a Zadar 1
4809 Zadar 1 9 659 24 522 Mezi výjezdem Zadar 1 a Zadar 2
4921 Zadar 2 10 179 24 637 Mezi výjezdem Zadar 2 a Benkovac
5313 Benkovac 9 146 21 851 Mezi výjezdem Benkovac a Pirovac
5314 Pirovac 8 452 19 426 Mezi výjezdem Pirovac a Skradin
5315 Skradin 8 811 19 707 Mezi výjezdem Skradin a Šibenik
5316 Šibenik 7 923 17 450 Mezi výjezdem Šibenik a Vrpolje
5410 Vrpolje 8 042 17 565 Mezi výjezdem Vrpolje a Prgomet
5411 Prgomet 7 491 16 045 Mezi výjezdem Prgomet a Vučevica
5417 Vučevica 7 583 16 139 Mezi výjezdem Vučevica a Dugopolje
5517 Dugopolje 8 380 15 147 Mezi výjezdem Dugopolje a Bisko
5911 Bisko 5 830 12 236 Mezi výjezdem Bisko a Blato na Cetini
5912 Blato na Cetini 5 925 12 238 Mezi výjezdem Blato na Cetini a Šestanovac
6015 Šestanovac 4 801 8 816 Mezi výjezdem Šestanovac a Zagvozd
6017 Zagvozd 3 008 6 014 Mezi výjezdem Zagvozd a Ravča
  • AADT: Průměrná roční denní intenzita dopravy
  • ASDT: Průměrná letní denní intenzita dopravy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e MILIČIĆ, Jakša. Dálnice Split – Záhreb [online]. Záhřeb: Matica Hrvatska, [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  2. KUZMIĆ, Marin. Cesty – cesty k civilizaci [online]. Split: Slobodna Dalmacija, [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  3. ČAČIĆ, Radimir. Jadransko-iónsky dopravný koridor na území Chorvátska [online]. Regionální ekonomické fórum jihovýchodní Evropy. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Prezentace - Dálnice A1 [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o., [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  5. Monografie – HAC [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o., 2010-05-17, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kosorová u otevření dálnice: I my jsme během debatování razili tuneli a stavěli viadukty [online]. Záhřeb: Nacional, 2011-06-30, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. HAC: Plan građenja i održavanja za 2012
  8. a b Cenník HAC [online]. Záhreb: Hrvatske autoceste, d.o.o., [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  9. ROGOŠIĆ, Željko. Dálnice vytvořila ze Zadaru úspěšnější město než Záhřeb [online]. Nacional, 2004-11-30, [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  10. Viadukt Drežnik u Karlovaci [online]. Gradimo, 2009-07-29, [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  11. Odpočívadla ARZ [online]. Autocesta Rijeka - Zagreb, [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  12. Odpočívadla HAC [online]. [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  13. Monografia HAC (str. 130 – 133) [online]. Hrvatske autoceste d.o.o., [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Autoput Zagreb-Split (1971) [online]. IMDb, [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Dálniční most u MasleniceDiaľničný most pri Maslenici [online]. Záhřeb: Gradimo.hr, 2007-01-01, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  16. Mala Kapela a Sveti Rok [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o., 2009-05-29, [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  17. Tunel Mala Kapela a šibenická trasa v provozu od konce května [online]. Záhřeb: Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury Chorvatské republiky, 2005-05-03, [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  18. PETROVIĆ, D.. Byl otevřen nový úsek A1 id Dugopolje po Šestanovac [online]. Zadar: eZadar.hr, 2007-06-27, [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  19. Úsek Šestanovac – Ravča uveden do provozu [online]. Split: 2008-12-22, [cit. 2010-08-20]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  20. Vzdušný přelet nad dálnicí A1 [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o., [cit. 2010-08-20]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  21. ŽABEC, Krešimir. Mohli by jsme do Sanaderových vesnic přijet levněji? [online]. Záhřeb: Jutarnji list, 2010-08-10, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  22. a b Brzy menší zácpy na Lučku: Stanice Demerje s prodejnami "rychlých ENC-karet" [online]. Záhřeb: Index Vijesti, 2009-06-08, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  23. Odpočívadla v Chorvatsku obdržely vysoké známky [online]. Záhřeb: Ministerstvo turistiky Chorvatské republiky, 2009-08-20, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Otevření druhých tubusů tunelů Sveti Rok a Mala Kapela [online]. Záhřeb: Hrvatski autoklub, 2009-08-04, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  25. Zítra se otvírají druhé tubusy tunelů “Mala Kapela” a “Sveti Rok” [online]. Zadar: eZadar, 2009-05-29, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  26. Sčítání dopravy v roce 2009 [PDF]. Záhřeb: Hrvatske ceste, 2010-05-01, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Kategorie Autocesta A1 Hrvatska ve Wikimedia Commons