Knin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Knin
Knin
Pohled na město z pevnosti
Pohled na město z pevnosti
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 214 m n. m.
stát: Chorvatsko Chorvatsko
župa: Šibenicko-kninská župa
Knin
Red pog.png
Knin
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 355 km²
počet obyvatel: 15 190 (2001)
hustota zalidnění: 43 obyv. / km²
správa
starosta: Josipa Rimac
oficiální web: http://www.knin.hr
telefonní předvolba: {+385} 022
PSČ: 22 300
označení vozidel: ŠI

Knin je město v Chorvatsku, v Dalmácii, na železnici ZáhřebSplit, 56 km od pobřeží Jaderského moře. Městem protéká řeka Krka, která 3 km východně odtud i pramení.[1] Žije zde 11 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 1. století př. n. l. se 18 km od dnešního Kninu nacházel římský vojenský tábor Burnum. Dnešní město je zmiňováno až v 10. století byzantským císařem Konstantinem VII. Během 11. století zde vznikla diecéze, roku 1080 už byl Knin vyhlášen hlavním městem státu, za vlády krále Zvonimira. Až do 13. století zde byla velmi významná vojenská pevnost; o kterou během následujících století bojovali Turci, Maďaři, Rakušané a Francouzi. Roku 1522 město dobyli právě Turci, a Chorvati ho tak opustili. Pod Osmanskou nadvládou zůstal Knin ještě dalších 150 let, poté ho získala Benátská republika. Uprchlí Chorvati se vrátili, roku 1709 zde postavili navíc kostel a františkánský klášter. Ke konci 18. století, roku 1797 se stal rakouským majetkem, během této doby prosperoval. Po rozpadu Rakousko-Uherska se stal součástí Království SHS a později Jugoslávie.

Na konci 80. let došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi místními Srby a Chorvaty. V červnu 1989 si zdejší srbská komunita velkolepě připomněla po vzoru kosovských Srbů 600 let od Bitvy na Kosově poli, paradoxně nedlouho poté Chorvati oslavili v nedaleké obci výročí 900 let od smrti krále Zvonimira.[2] Po těchto manifestacích se vztahy mezi oběma komunitami ještě více zhoršily. Do oblastí Dalmácie, které byly obývané Srby (a jejichž centrem byl právě Knin) dorazila bojová atmosféra, která se již nějakou dobu vyskytovala v Kosovu a kterou úspěšně živil režim Slobodana Miloševiće a antikomunisté, spojení okolo Memoranda SANU. Během srpna 1990 došlo po liberalizaci poměrů v Chorvatsku ke vzpouře Srbů, která začala nabývat ozbrojeného charakteru. Během tzv. balvanové revoluce byly v polovině srpna blokovány barikádami přístupové cesty k městu. Předseda općiny Knin vyhlásil válečný stav a bylo vypsáno referendum o autonomii. Na základě tohoto referenda pak byla vyhlášena tzv. Srbská oblast Krajina, která se později transformovala v Republiku srbskou krajinu.

Chorvatská vojska získala vládu nad městem až roku 1995, během tzv. Operace Oluja (bouře). Poté začala poválečná obnova města, avšak ta postupuje pomalu; neboť celý kraj stále není příliš atraktivní pro nově příchozí, kteří by nahradili původní srbské obyvatelstvo.

Národnostní složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

rok spolu Srbové Chorvati Jugoslávci ostatní
1991 12,331 9,867 (80,01%) 1,660 (13,46%) 381 (3,08%) 423 (3,43%)
1981 10,933 6,516 (59,59%) 1,701 (15,55%) 2,421 (22,14%) 295 (2,69%)
1971 7,300 4,972 (68,10%) 1,686 (23,09%) 343 (4,69%) 299 (4,09%)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Doubravnický. Největší pevnost Dalmácie a unikátní zřídlo Krky. iDNES [online]. 2007-08-09 [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.  
  2. RADAKOVIĆ, Ilija. BESMISLENA YU-RATOVANJA 1991-1995. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola VII BILJEŠKE (1983 – 1995). (chorvatsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]