Pula
| Pula |
|||
|---|---|---|---|
Letecký pohled na město a přístav |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 44° 52′ s. š., 13° 50′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 30 m n. m. | ||
| časové pásmo: | +1 | ||
| stát: | |||
| župa: | Istrijská župa | ||
|
Pula
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 51,65 km² | ||
| počet obyvatel: | 62 080 (2006) | ||
| hustota zalidnění: | 1093,27 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| status: | Město | ||
| starosta: | Boris Miletić (IDS) | ||
| oficiální web: | www.pula.hr/ | ||
| telefonní předvolba: | (+385) 052 | ||
| PSČ: | 52100 | ||
| označení vozidel: | PU | ||
Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola) je chorvatský přístav a město, které se nachází na západě země, na jihu Istrijského poloostrova. V roce 2006 zde žilo 62 080 obyvatel. Pula je zároveň největší městem Istrijské župy.
Obsah |
Historie [editovat]
Trvalé osídlení na tomto místě existuje již několik desítek století. Jako první zde sídlili Ilyrové, kmen Histriů (po nichž dostal poloostrov jméno). V 1. století př. n. l. zde Římané založili kolonii Colonia Pietas Iulia Pola. Z této doby také pochází mnoho památek dnes hojně navštěvovaných turisty (např. amfiteátr, Herkulova brána nebo Vítězný oblouk rodiny Sergiů). Po pádu Římanů se ve městě vystřídali Vizigóti, Frankové i Benátčané. První Slované sem přišli v 7. století.
Ve středověku se o Pule zmiňuje Dante Alighieri. Roku 1813 se dostala pod vládu Rakouska-Uherska a stala se jedním z nejvýznamnějších rakouských přístavů, její okolí bylo ustanoveno jako provincie Küstenland. Na nedaleký ostrov Lošinj se tehdy jezdila rekreovat císařská rodina. Po pádu Rakouska-Uherska připadlo město Itálii a zůstalo pod její správou po celé meziválečné období. Když byla Pula přidělena Jugoslávii v roce 1945, prakticky 90 % obyvatel města mluvilo italsky, avšak změna je donutila odejít. Přesto je dodnes někde možné se tímto jazykem domluvit.
Doprava [editovat]
Pula má vlastní letiště (IATA: PUY, ICAO: LDPL) a veliký přístav. Místní letiště však nepatří k obvyklým destinacím; většina spojů létá z italského Terstu. V současnosti se staví dálnice, která bude spojovat Pulu s Rijekou.
Turistika [editovat]
Město je oblíbenou turistickou destinací. V okolí je Brijunský národní park nebo Titova letní rezidence. Na jihu městské oblasti je turistické centrum Punta Verudela nad níž se tyčí zchátralá rakousko-uherská pevnost. Amfiteátr v Pule je druhý největší a nejvýznamnější amfiteátr na světě, hned za římským koloseem.
Kultura a zábava [editovat]
Letoviska ve městě Pula a okolí zajišťují hlavně během letní sezóny bohatý kulturní program pro turisty. Otevřeno má řada diskoték, diskoteras, klubů, barů, restaurací, vinných sklepů, pivnic. Pořádají se různé přehlídky, plesy a soutěže. Pravidelné kulturní akce se pořádají v malém římském divadle a v pulském amfiteátru – s kapacitou 22 000 návštěvníků. Nechybí různé koncerty, operní a divadelní představení. Tradičně se konají Pulský filmový festival, Mezinárodní festival alternativních divadel Pula, Mezinárodní festival mladých, festival Monte Paradiso se zaměřením na hardcore, punk, ska, reggae a jiné undergroundové styly, festival Istra Etno Jazz věnovaný jazzu, flamencu a salse nebo Biker days s rockovými koncerty a motorkáři z celého světa. [1]
Pula je místem pro zajímavé muzejní expozice. Za Dvojitou branou sídlí Archeologické muzeum Istrie s exponáty z antiky a v ulici Uspon muzeju Historické muzeum Istrie. Augustův chrám má prostory vyhrazeny pro muzeum antické plastiky a pro lapidárium. V podzemních prostorách amfiteátru naleznete Muzeum vinařství a pěstování oliv v Istrii v antice s originálním antickým lisem na olivy. V dřívější rakousko-uherské pevnosti z let 1882 – 1886 ve Verudele můžete obdivovat mořský svět Jadranu. Akvárium v Pule funguje od roku 2002 a seznámíte se s mořskými živočichy nejen severního a jižního Jadranu, ale i z řek a jezer Evropy a z tropických moří. Návštěvníci mají možnost se dotknout mořského ježka, želvy, raka nebo hvězdice. Součástí akvária je Mořské vzdělávací středisko se vzdělávacími programy a přednáškami. [2]
Partnerská města [editovat]
Čabar, Chorvatsko, 1974
Hekinan, Japonsko, 2007
Imola, Itálie, 1972
Kranj, Slovinsko
Štýrský Hradec, Rakousko, 1972
Trevír, Německo, 1971
Varaždin, Chorvatsko, 1979
Verona, Itálie, 1982
Fotogalerie [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Pula
- (anglicky) Pula v římském období
- (anglicky) , (chorvatsky) Archaeologické muzeum Istrie