Pula
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Pula |
|
|---|---|
Letecký pohled na město a přístav |
|
| poloha | |
| souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 30 m n. m. |
| stát: | |
| župa: | Istrijská župa |
|
Pula
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 51,65 km² |
| počet obyvatel: | 62 080 (2006) |
| hustota zalidnění: | 1093,27 obyv. / km² |
| správa | |
| oficiální web: | http://www.pula.hr/ |
| PSČ: | 52100 |
Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola) je chorvatský přístav a město, které se nachází na západě země, na jihu Istrijského poloostrova. V roce 2006 zde žilo 62 080 obyvatel. Pula je zároveň největší městem Istrijské župy.
Obsah |
[editovat] Historie
Trvalé osídlení na tomto místě existuje již několik desítek století. Jako první zde sídlili Ilyrové, kmen Histriů (po nichž dostal poloostrov jméno). V 1. století př. n. l. zde Římané založili kolonii Colonia Pietas Iulia Pola. Z této doby také pochází mnoho památek dnes hojně navštěvovaných turisty (např. amfiteátr, Herkulova brána nebo Vítězný oblouk rodiny Sergiů). Po pádu Římanů se ve městě vystřídali Vizigóti, Frankové i Benátčané. První Slované sem přišli v 7. století. Ve středověku se o Pule zmiňuje Dante Alighieri. Roku 1813 se dostala pod vládu Rakouska-Uherska a stala se jedním z nejvýznamnějších rakouských přístavů, její okolí bylo ustanoveno jako provincie Küstenland. Na nedaleký ostrov Lošinj se tehdy jezdila rekreovat císařská rodina. Po pádu Rakouska-Uherska připadlo město Itálii a zůstalo pod její správou po celé meziválečné období. Když byla Pula přidělena Jugoslávii v roce 1945, prakticky 90 % obyvatel města mluvilo italsky, avšak změna je donutila odejít. Přesto je dodnes někde možné se tímto jazykem domluvit.
[editovat] Doprava
Pula má vlastní letiště (IATA: PUY, ICAO: LDPL) a veliký přístav. Místní letiště však nepatří k obvyklým destinacím; většina spojů létá z italského Terstu. V současnosti se staví dálnice, která bude spojovat Pulu s Rijekou.
[editovat] Turistika
Město je oblíbenou turistickou destinací. V okolí je Brijunský národní park nebo Titova letní rezidence. Na jihu městské oblasti je turistické centrum Punta Verudela nad níž se tyčí zchátralá rakousko-uherská pevnost.
[editovat] Partnerská města
Štýrský Hradec, Rakousko (1972)
Trevír, Německo (1971)
Imola, Itálie (1972)
Verona, Itálie (1982)
Kranj, Slovinsko
Čabar, Chorvatsko (1974)
Varaždin, Chorvatsko (1979)
Hekinan, Japonsko (2007)
[editovat] Externí odkazy
- (en) Pula
- (en) Pula v římském období
- (en), (hr) Archaeologické muzeum Istrie

