Plitvická jezera
| Plitvická jezera | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
| Smluvní stát | |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | vii, viii, ix |
| Odkaz | 98 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1979 (3. zasedání) |
| V ohrožení | 1992–1997
|
Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.
Obsah |
Historie [editovat]
Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovičem. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v r 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté byl park zpřístupněn turistům. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci Jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.
Turistika [editovat]
Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený [1], turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. K nejvýše položenému jezeru (Proščansko jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parníček.
Vodstvo [editovat]
V parku je 16 větších a několik malých jezer, která se dělí na dvě skupiny (Horní a Dolní). Celková rozloha jezer je 217 ha. Celkem se nacházejí na 5 řekách. Park leží ve vápencové proláklině, která vznikla mimo jiné i erozí travertinových bloků. Ke vzniku teras přispívají unikátní bakterie žijící v mechu a trávě. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové po tmavě modrou v závislosti na množství minerálů a organismů ve vodě.[1]
- Řeky
- Jezera[2]
| jezero | rozloha (ha) |
skupina | délka (m) |
šířka (m) |
maximální hloubka (m) |
nadmořská výška (m) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Proščansko jezero[3] | 68,0 | horní | 2500 | ? | 37 | 636 |
| Ciginovac | 6,8 | horní | ? | ? | 11 | 620 |
| Okrugljak | 4,1 | horní | ? | ? | 15 | 613 |
| Batinovac | 0,9 | horní | ? | ? | 5 | 610 |
| Veliki Jovinovac[4] | 1,6 | horní | ? | ? | 8 | 607 |
| Mali Jovinovac[5] | 1,0 | horní | ? | ? | 10 | 605 |
| Vir[6] | 0,6 | horní | ? | ? | 4 | 598 |
| Galovac | 12,0 | horní | ? | ? | 24 | 582 |
| Milino jezero | 0,12 | horní | ? | ? | ? | 576 |
| Gradinsko jezero[7] | 8,3 | horní | ? | ? | 10 | 553 |
| Kozjak | 83,0 | horní | 3000 | ? | 46 | 534 |
| Milanovac | 3,0 | dolní | ? | ? | 18 | 523 |
| Gavanovac | 1,4 | dolní | ? | ? | 10 | 519 |
| Kaluđerovac | 2,1[8] | dolní | ? | ? | 13 | 505 |
| Novakovića-brod | 0,29 | dolní | ? | ? | 3 | 503 |
Kultura [editovat]
Na Plitvických jezerech byly natočeny některé scény pro film Poklad na Stříbrném jezeře podle románu Karla Maye.
Obrázky [editovat]
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ Článek o NP Plitvická jezera
- ↑ http://www.dzs.hr/Hrv_Eng/ljetopis/2009/PDF/01-bind.pdf
- ↑ také nazývané Prošće
- ↑ také nazývané Veliko Jezero
- ↑ také nazývané Malo jezero
- ↑ také nazývané Veliki Burget
- ↑ také nazývané Jezerce
- ↑ opraveno podle hr wiki - ve zdroji dat je evidentně chyba
Literatura [editovat]
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Плитвичские озёра“.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) , (chorvatsky) Plitvická jezera - oficiální stránky
- (česky) Webový průvodce po Chorvatsku o Plitvických jezerech
- Plitvická jezera - video z cyklu České televize Chorvatské národní parky