Plitvická jezera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plitvická jezera
Světové dědictví UNESCO
Plitvice lakes.JPG
Smluvní stát Chorvatsko Chorvatsko
Souřadnice:
Typ přírodní dědictví
Kritérium vii, viii, ix
Odkaz 98 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1979 (3. zasedání)
V ohrožení 1992–1997

Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovičem. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v r 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté byl park zpřístupněn turistům. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci Jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený [1], turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. K nejvýše položenému jezeru (Proščansko jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parníček.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

V parku je 16 větších a několik malých jezer, která se dělí na dvě skupiny (Horní a Dolní). Celková rozloha jezer je 217 ha. Celkem se nacházejí na 5 řekách. Park leží ve vápencové proláklině, která vznikla mimo jiné i erozí travertinových bloků. Ke vzniku teras přispívají unikátní bakterie žijící v mechu a trávě. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové po tmavě modrou v závislosti na množství minerálů a organismů ve vodě.[1]

jezero rozloha
(ha)
skupina délka
(m)
šířka
(m)
maximální
hloubka (m)
nadmořská
výška
(m)
Proščansko jezero[3] 68,0 horní 2500  ? 37 636
Ciginovac 6,8 horní  ?  ? 11 620
Okrugljak 4,1 horní  ?  ? 15 613
Batinovac 0,9 horní  ?  ? 5 610
Veliki Jovinovac[4] 1,6 horní  ?  ? 8 607
Mali Jovinovac[5] 1,0 horní  ?  ? 10 605
Vir[6] 0,6 horní  ?  ? 4 598
Galovac 12,0 horní  ?  ? 24 582
Milino jezero 0,12 horní  ?  ?  ? 576
Gradinsko jezero[7] 8,3 horní  ?  ? 10 553
Kozjak 83,0 horní 3000  ? 46 534
Milanovac 3,0 dolní  ?  ? 18 523
Gavanovac 1,4 dolní  ?  ? 10 519
Kaluđerovac 2,1[8] dolní  ?  ? 13 505
Novakovića-brod 0,29 dolní  ?  ? 3 503

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Na Plitvických jezerech byly natočeny některé scény pro film Poklad na Stříbrném jezeře podle románu Karla Maye.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek o NP Plitvická jezera
  2. http://www.dzs.hr/Hrv_Eng/ljetopis/2009/PDF/01-bind.pdf
  3. také nazývané Prošće
  4. také nazývané Veliko Jezero
  5. také nazývané Malo jezero
  6. také nazývané Veliki Burget
  7. také nazývané Jezerce
  8. opraveno podle hr wiki - ve zdroji dat je evidentně chyba

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]