Boka Kotorska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boka Kotorska a město Kotor
Mapa boky Kotorské

Boka Kotorska čili Kotorský záliv (srbsky Boka Kotorska) je největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře a často bývá mylně považovaný za nejjižnější evropský fjord. V těchto místech však ledovec nikdy nebyl, jedná se pouze o zatopené ústí řeky. Pod hladinou jsou k nalezení dodnes říční naplaveniny a zbytky někdejšího koryta. Nachází se v Černé Hoře, jmenuje se podle města Kotor a dělí se na čtyři menší zálivy – Hercegnovský, Risanský, Kotorský a Tivatský. Celková délka činí 28 km a šířka je v nejužším místě, zvaném Verige (řetězy) 350 m. Jedná se o nejdeštivější místo Evropy – 4 600 mm na jednotku plochy. Kromě Kotoru leží na pobřeží zálivu města Perast, Risan, Herceg Novi a Tivat.

Dějiny a kulturní dědictví[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti vezli námořníci roku 809 tělo svatého Trofima, mučedníka ze 3. století, zastihla je bouře a oni se schovali v klidných vodách zálivu. Protože nevěděli, jak odtud vyplout, místní jim nabídli, ať tělo nechají u nich, že jej budou uctívat. Později na ochranu ostatků zbudovali románskou katedrálu sv. Tripuna, která je považována za jednu z nejkrásnějších středověkých staveb ve Středomoří.

Zátoka je zapsaná od roku 1979 do seznamu světového kulturního děditství UNESCO.[1]

V úžině Verige se natahovaly řetězy („verige“ znamená „řetězy“), které bránily lodnímu útoku. V roce 1918 se záliv stal dějištěm vzpoury v boce Kotorské, po níž byli popraveni i čeští námořníci František Rasch a František Koucký.

Za první republiky byla boka Kotorská i přístavem pro československé lodě.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://whc.unesco.org/en/list/125
  2. Černá Hora, edice Průvodce po zahraničí, Kartografie Praha