Jugoslávská lidová armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Emblém JNA

Jugoslávská lidová armáda (srbsky Југословенска народна армија, chorvatsky Jugoslavenska narodna armija, slovinsky Jugoslovanska ljudska armada, makedonsky Jугословенската народна армија) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 19451963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 19631992.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 byly tehdejší jednotky jugoslávských partyzánů, bojujících proti fašismu a osvobodivší velkou část obsazené země přejmenované na Jugoslávskou armádu (srbochorvatsky Jugoslovenska Armija), v roce 1951 pak byla přidána i část názvu lidová.

Za vlády prezidenta Josipa Tita bylo v rámci politiky bratrství a jednoty v roce 1974 zakotveno v ústavě rovné právo všech národů státu pro vstup do armády, poměr mezi jejich příslušníky odpovídal národnostnímu rozložení v zemi. Do roku 1991 však již byla evidentně tato rovnost porušena; nejvíce byli ve vrchním velení zastoupeni Srbové, na rozdíl od ostatních národů, kteří zastávali většinou nižší hodnosti.[zdroj?]. Vedení armády podléhalo Předsednictvu SFRJ, přesněji předsedovi předsednictva. Na přelomu 80. a 90. let tak často docházelo k ostrým výměnám názorů. Například Válka ve Slovinsku, která trvala 10 dní a skončila mezinárodní diplomatickou intervencí[1] se odehrála plně v režii tehdejšího vedení státu bez ohledu na srbské stanovisko, které požadovalo mír a které mělo ve své době velkou váhu. Naopak v případě konfliktu v Chorvatsku došlo k nejkomplikovanější situaci; předsedu předsednictva Mesiće, který byl shodou okolností Chorvat, přestala armáda respektovat úplně a jugoslávský stát tak přestal fungovat v i těch nejvyšších funkcích.

Během rozpadu státu v letech 19901992 JNA mobilizovala a pokoušela se hájit ústavou zakotvenou celistvost a jednotnost země[zdroj?], jak se ale oddělovaly jednotlivé republiky tak se z ní stávala ale ryze srbská vojenská síla. Po roce 1992 se ideály Jugoslávie rozplynuly[zdroj?], a zbytek armády ochuzený o síly odtržených republik a těžce poničený válkou se stal obrannou silou pouze srbskou a černohorskou a místo problematiky společného státu se dostal do popředí spor o Kosovo. Během války v Bosně a Hercegovině sice nezasáhla JNA přímo[zdroj?], kvalitní[2]vojenská technika však byla předána vznikajícím VRS, což obrátilo poměr sil a zatlačilo Chorvaty a Muslimy v prvních fázích bojů do defenzivy[2].

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Razvodnik
  • Desetar
  • Mlađi vodnik
  • Vodnik
  • Vodnik 1. klase
  • Stariji vodnik
  • Stariji vodnik 1. klase
  • Zastavnik
  • Zastavnik 1. klase
  • Potporučnik
  • Poručnik
  • Kapetan
  • Kapetan 1. klase
  • Major
  • Potpukovnik
  • Pukovnik
  • General-major
  • General-potpukovnik
  • General-pukovnik
  • General armije
  • Maršal (prvním a posledním Maršalem JNA byl pouze prezident Josip Broz Tito)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kniha "Collapse of Yugoslavia 1991-1999" (anglicky), str. 22
  2. a b The Collapse of Yugoslavia 1991-1999, str. 20 s popisky vojenského vybavení JNA (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]